Proč kandidujete na rektora?
Univerzita Karlova potřebuje změnu. Potřebujeme srozumitelné a empatické vedení, které nebude krize vyvolávat, ale dokáže je řešit. Paní rektorka toho není zárukou. Záleží mi na tom, aby na univerzitě panovalo podporující prostředí pro studující i zaměstnance, pro kvalitní vědu i vzdělávání. Na fakultách a součástech působí a studují skvělí lidé a jejich práce a úspěchy se nesmějí ztrácet v chaosu, osobních sporech a nedostatku vysvětlení ze strany současného vedení. Je třeba se soustředit na skutečné problémy – nejen Univerzity Karlovy, ale i českého vysokého školství. Ne na zájmy vedení a osobní konflikty, které univerzitu oslabují. Musíme zvládnout dostavbu velkých projektů, jako je Kampus Albertov a MEPHARED, a zároveň zajistit, aby se strategicky rozvíjely i další součásti univerzity. Nabízím jiný styl vedení: předvídatelný a transparentní, s veřejným dohledem nad velkými projekty a s cílem uklidnit situaci na univerzitě. Rektorát má být službou fakultám, nikoliv opačně. Přišel jsem tvrdě pracovat a sloužit, nikoliv tvrdě vládnout a řešit své osobní spory.
S jakým programem kandidujete?
Univerzita Karlova je českým rodinným stříbrem a lidé by na ni měli být právem hrdí. Jenže události posledního roku tuto reputaci poškodily – místo toho, aby se mluvilo o skvělých výsledcích našich vědkyň a vědců, dostává se do médií papalášství, chaos kolem odměn nebo trapné spory o žebřík. Takové věci zastiňují to podstatné a podrývají důvěru veřejnosti i absolventů. Já chci spolu se svým týmem vrátit univerzitě důvěryhodnost, aby se nemusela stydět za vlastní vedení, ale mohla se hrdě prezentovat svými výsledky doma i v zahraničí. Moje programové priority jsou jasné: mezinárodně relevantní univerzita odpovídající 21. století; podpora zaměstnankyň a zaměstnanců, aby se mohli naplno věnovat vědě a výuce bez zbytečné administrativní zátěže; a kvalitní vzdělání, které v lidech posiluje zvídavost, kritické myšlení a flexibilitu do dalších dekád jejich života. K tomu všemu musí vedení univerzity vytvářet odpovídající podmínky – od kvalitní infrastruktury po podporu inovací ve vědě i výuce. Celý program včetně shrnutí a dalších informací jsem již dávno zveřejnil na svém webu. Zkrátka – univerzita, na kterou budeme hrdí nejen ze setrvačnosti, ale i díky tomu, jak funguje a jak je vnímána veřejností.
Co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat proti současné rektorce Králíčkové?
Univerzitu je třeba dále rozvíjet a změnit způsob jejího řízení. Dnešní vedení dle mého názoru postrádá důvěru – vadí mi neopodstatněné astronomické odměny, problémy s veřejnými zakázkami, neprofesionální komunikace, chybějící sebereflexe i neschopnost vyvodit odpovědnost za zjevná pochybení. Chybám nelze někdy zabránit, ale je nutné se k nim stavět čelem, řešit je transparentně a proaktivně, ne až pod tlakem zvenčí. Jen tak si univerzita udrží důvěryhodnost vůči akademické obci i veřejnosti. Z rozhovorů s kolegy i z vlastní zkušenosti myslím, že současnému vedení došel dech. Místo soustředění na důležité věci jako je zlepšení podmínek pro vědu, vzdělávání a mzdy akademiků řešíme osobní konflikty a zbytečné aféry vyplývající ze špatného řízení. Reputace univerzity tím zbytečně trpí, a přitom stále máme velké rezervy v elektronizaci agend, kvalitě Studijního informačního systému i v zajištění odpovídajícího zázemí pro studující a zaměstnance. Rektor má krize řešit, nikoli je vyvolávat. Rektor není univerzita – univerzitu tvoří desítky tisíc studujících a zaměstnanců, kterým má vedení sloužit.
Sám udáváte, že kandidujete jen na jeden mandát, tedy 4 roky. Je to snad tak, že se i s ohledem na váš věk, necítíte na možných 8 let, tedy dva mandáty?
Mám energii i kompetentní tým, chci věci měnit, pokud mě zvolí, vrhnu se naplno do práce rektora. A věřte, že jí rozhodně není málo. Kdybych se necítil, že nemám sílu věci měnit a postavit se do čela tolik potřebných změn, tak nikdy nebudu kandidovat. Jdu do této volby i do případné práce rektora s plným nasazením. Kandidaturu jsem si dobře rozmyslel. Jsem obklopen schopnými lidmi různého věku, které trápí současný stav univerzity a kteří chtějí spolupracovat na změně k lepšímu. Podle mě tato volba není o věku, ale o odvaze a spojování, nikoliv rozdělování univerzity, a schopnosti postavit se výzvám. Kandiduji jen na jedno období, protože chci univerzitu posunout dopředu hned teď, neřeším příští volby. To je výhoda, protože poslední rok svého případného mandátu se nebudu soustředit na kampaň za znovuzvolení, které je někdo schopen podřídit vše. Nemusím se tedy bát dělat nepopulární rozhodnutí, která jsou potřebná. Pokud se nám podaří nastavit směr, rád předám univerzitu dál. S čistým štítem a bez kauz, které ji dnes zatěžují. Cítím na univerzitě únavu a pochyby, a proto nabízím změnu a energii k tomu, abychom velké výzvy zvládli společně.
Jaké výzvy tedy stojí před univerzitou právě teď?
Výzvy vnímám staré a nové. Mezi ty staré a tradiční patří systémové podfinancování a brzy i menší prostředky z Evropy. Patří mezi ně boj o zachování vysokoškolské svobody a autonomie, obecně akademické samosprávy, protože řekněme si to otevřeně, v posledních dvou letech jsme si moc dobré jméno neudělali. Mezi nové výzvy patří přizpůsobování se nové době, tj. technologický vývoj a tomu odpovídající flexibilita vzdělávání, propojování světového výzkumu i nové překážky způsobené geopolitickými konflikty. A také nám stárne populace, což musí vysoké školy ve své činnosti zohledňovat.
V čem vidíte pro univerzitu svou přidanou hodnotu oproti ostatním kandidátům?
Mám manažerské zkušenosti z 8 let děkanování, tedy řízení Přírodovědecké fakulty, jedné z největších fakult UK s ročním rozpočtem přesahujícím 2 mld. korun. Nebál jsem se jít s kandidaturou s kůží na trh ve chvíli, kdy jsem věděl, že to univerzita potřebuje, ne až ve chvíli, kdy to bylo bezpečné. Nejde mi o funkci, nebo kariérní rozvoj, ale jsem připravený dát své celoživotní profesní zkušenosti k dispozici univerzitě. Bude to potřebovat kvůli dokončení zásadních projektů, kterým – troufám si říct – rozumím nejlépe ze všech kandidátů, i kvůli tomu, aby dokázala čelit nejen společenským výzvám, které nás v následujících čtyřech letech čekají. Místo současného chaosu nabízím klidnou a rozhodnou sílu. Chci problémy řešit, nikoliv je vyvolávat. Nabízím spolupráci a partnerství místo rozhádané univerzity. Cítím z rozhovorů s lidmi na univerzitě, že takhle to dále nejde a musíme atmosféru i dění změnit. Chci vést, ale pochopitelně zároveň spolupracovat. Sloužit, nikoliv autoritativně vládnout.
•
