Proč by se neměly posílat newslettery na zakoupenou databázi kontaktů?
Jednoduše protože je to nelegální. Nemáte souhlas se zasíláním obchodního sdělení od kontaktů, které se v databázi nachází. Při rozesílání newsletterů na takovou databázi hrozí vysoká pokuta. Ale co je hlavní, nefunguje to.
Jakub Stupka
Jak vznikají e-mailové databáze ke koupi? Kde tvůrci získávají kontakty?
Nejčastěji mohou vzniknout dvěma způsoby. Na internetu je spousta dostupných e-mailových adres, např. na webových stránkách středních škol. Ty si může stáhnout buď člověk, nebo robot, a vytvořit tak databázi veřejně dostupných adres. Druhým způsobem je, že databázi vlastní firma a někdo zevnitř ji jednoduše využije i k jiným účelům. Možností je více, v konečném důsledku se ale v kupovaných databázích kontakty opakují.
Kolik stojí taková databáze?
Běžně jednotky tisíc korun. Ale cena za samotný nákup je jen zlomkem částky, kterou nakonec zaplatíte. Vzniknou vám další náklady spojené s používáním e-mailingového nástroje, strávíte u toho čas a pak – a to je nejhorší – bude vás to stát reputaci, která se zpět získává už jen těžko. Může se pak stát, že i běžné e-maily z vaší domény (např. z vašich firemních e-mailů) budou padat do spamu.
Je nějaká šance, že bude míra otevření a prokliku u kontaktů z koupené databáze i tak uspokojivá?
Není. Takové e-maily otevře obvykle pouhé 1 % příjemců. 99 % lidí e-mail neotevře a 99,9 % se neproklikne. Pokud si například koupím databázi, která má 200 tisíc kontaktů, pošlu na ně newsletter a otevře ho 1 %, znamená to, že e-mail vidělo 2 tisíce lidí. To nezní tak strašně, že? Problém představuje těch zbylých 198 tisíc kontaktů, ze kterých váš e-mail určitá část nahlásí jako spam. A to vám způsobí tak velké reputační riziko, že už jej budete napravovat jen těžko.
Jak řešíte v Ecomailu, když zjistíte, že si některý z vašich klientů koupil databázi a rozesílá na ni newslettery? Už se vám to stalo?
Bohužel se to stává, naštěstí ale méně než v minulosti. Když to zjistíme, jsme naprosto nekompromisní a klientovi vysvětlíme, že posílat na takový seznam kontaktů je nelegální a proč. Občas se rozčílí a argumentují, že to není naše starost. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Ecomail je zpracovatel osobních údajů a má tak povinnost zjišťovat a kontrolovat dodržování pravidel. Jsme za to zodpovědní, a ani my jako nástroj si nechceme zničit pověst, nemůžeme si to dovolit. Proto musíme být opravdu striktní.
Už vám některý z klientů po upozornění skutečně odešel?
Stává se to docela často, protože takový klient nemá jinou databázi kontaktů. Když jim oznámíme, že jim e-maily jednoduše nerozešleme, odejdou a zkusí to jinde.
A pochodí u jiného zprostředkovatele?
To už nezjistíme, dost o tom ale pochybuji. Všechny důvěryhodné e-mailingové nástroje by to měly mít stejně. Pokud to jiný zprostředkovatel povolí, riskuje zhoršení reputace své i klientů.
Dá se na první pohled rozeznat, zda je databáze placená?
Ano. Je více znaků, podle kterých to jde poznat. Jedním z nich může být název databáze nebo třeba to, jaké e-maily obsahuje. Pokud je to samé “info@”, tak to dost často bývá případ placené databáze.
Jakým způsobem mohou firmy nejsnáze začít budovat svůj vlastní seznam kontaktů?
Databázi tvoří primárně zákazníci, účastníci webinářů nebo kurzů a další registrovaní uživatelé. Rozšířit ji můžete o zájemce, kteří se přihlásí k odběru newsletteru nebo vám dají svůj e-mail výměnou za hodnotný obsah (například e-book), slevu na první nákup nebo dopravu zdarma. Kontakty lze takto sbírat pomocí sběrných formulářů na webových stránkách nebo sociálních sítích.
Řekněme, že se nám daří budovat vlastní základnu kontaktů. Jak ji potom udržovat tak, abychom zbytečně o zákazníky nepřicházeli?
Základem je posílat zajímavé věci těm správným lidem. Musíte tedy vybírat, co komu pošlete. Pokud prodáváte například zdravé potraviny, posílejte občas i recepty a další hodnotný obsah, na který se budou odběratelé těšit. Se zákazníky budujte vztah – popřejte jim k svátku či narozeninám, nebo je odměňte za věrnost slevou na další nákup. Určitá část zákazníků časem odpadne, to je ale přirozenou součástí životního cyklu. Dlouhodobě neaktivní kontakty z databáze pravidelně vyřazujte.
Existuje nějaká univerzální hranice otevření nebo prokliku, pod kterou už se nevyplatí posílat?
Pro každý obor je to jiné, univerzální číslo nebo rada se hledá těžko. Průměrný open rate napříč všemi segmenty je někde mezi 15 a 20 %. Pokud klesne pod 10 %, je něco špatně. Řiďte se vlastními metrikami. Sledujte výsledky kampaní a pokud míra otevření začne klesat, zkuste se zaměřit na frekvenci rozesílky, hodnotu obsahu a kvalitu databáze.
Nejlepšími rádci vám budou vždy vaše vlastní výsledky. Zkoušejte různé kombinace obsahu a frekvence a sledujte, co na vaše publikum funguje nejvíce.
•
