Jak vymanévrovat z pandemického období

Výroba operačních setů spadla, jak nemocnice během covidu utlumovaly výkony. Zato zájem o rukavice, roušky či pláště vzrostl enormně, říká Tomáš Groh, výkonný ředitel výrobce zdravotnických pomůcek Hartmann-Rico.

Vata, obvazy či dámské vložky značky Rico kdekomu z pamětníků připomenou socialistické časy. Už tři dekády však firma sídlící ve Veverské Bítýšce patří do německé skupiny Hartmann a její záběr se značně rozšířil. Společnost Hartmann-Rico patří mezi největší tuzemské výrobce zdravotnických pomůcek a stojí hned na několika byznysových nohách: nabízí mimo jiné operační sety, pomůcky pro hojení ran či inkontinenci. A začala investovat také do nástrojů telemedicíny, jež na bázi umělé inteligence zpracovávají data o pacientech a mají zdravotníkům ulehčit práci.

„Dnes dodáváme produkty. Ale zásadní pro efektivitu zdravotnictví jak po stránce klinické, tak ekonomické je přidaná hodnota, kterou vidíme právě v těchto službách,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro výkonný ředitel Hartmann-Rico Tomáš Groh.

Už bezmála dva roky musí – stejně jako manažeři ostatních firem – čelit nástrahám pandemie covidu-19. Ta se do byznysu Hartmann-Rico, který má v Česku tři výrobní závody, propisovala zajímavým způsobem – po vypuknutí covidu letěla část produkce prudce dolů, zatímco jiná strmě nahoru.

„Výroba operačních setů šla dolů, jak nemocnice utlumovaly výkony. Stejně tak se snížily tržby z části portfolia, která se týká inkontinence a hojení ran,“ popisuje Groh. Enormně naopak stoupl zájem o rukavice, roušky, pláště a další ochranné pomůcky. A pochopitelně o dezinfekci. „Bylo umění ji vyrobit, ne prodat,“ usmívá se.

Firma tak „vymanévrovala“ z roku 2020 v podstatě se stejnými čísly jako z posledního předpandemického: její tržby klesly o jediné procento na 4,69 miliardy korun, zisk naopak o procento vzrostl na 377 milionů. Většina tržeb je z exportu.

„Dnes se vracíme do standardnějšího fungování. Dezinfekce i ochranných pomůcek jsou v současnosti v Česku plné sklady, což se projevuje na našem byznysu trochu negativně. Ale zase nabíhají další výrobky, takže náš výsledek je stabilně dobrý,“ říká Groh o firmě, jež dává práci více než 1 600 lidí.

České stroje v Německu

Podle Groha si celá skupina Hartmann, která podniká ve 34 zemích, určila víceletou strategii už před pandemií koronaviru a náhlým rozkymácením byznysu se nenechala ovlivnit. „Rozhodnutí je třeba dělat s ohledem na dlouhodobé trendy, ne na chvilkové výkyvy trhu. My jsme se třeba v Česku neúčastnili velkých, příležitostných byznysů na dodávky roušek nebo rukavic. Drželi jsme se toho, co je náš zásadní byznys – tedy inkontinence, hojení ran a prevence rizik,“ zdůrazňuje.

Firma zaměstnává více než 1 600 lidí. Na snímku závod ve Veverské Bítýšce v éře před pandemií.

Na enormní zájem o ochranné pomůcky však skupina zareagovala. Když byl předloni nedostatek roušek, rozhodla se rozjet nové výrobní linky. Projekt připravil český Hartmann tým, v tuzemsku se ale nakonec nevyrobila žádná rouška. „Pro nás coby velkou společnost nebyly zdejší pobídky určeny, zato v Německu jsme dostali výraznou podporu v podobě odběru všech roušek na období dvou až tří let. Proto skupina rozhodla umístit výrobní linky tam,“ vysvětluje Groh.

Pětina jsou cizinci

Kromě nepředvídatelných poklesů a vzestupů poptávky přinesla pandemie firmám i další byznysové nepříjemnosti, jež pociťuje také Hartmann-Rico. „Postihují nás nárůsty cen surovin a dopravy, protože nakupujeme hodně materiálů v Asii,“ zmiňuje Groh s tím, že se tak zvyšuje riziko odstávek výroby. „Naštěstí se zatím nejedná o nic zásadního,“ říká.

Pokud má dlouhodobý zahraniční dodavatel výpadek, musejí Grohovi lidé shánět některé součásti operačních setů – obsahují všechny jednorázové materiály od roušek, rukavic a ochranných plášťů až po skalpely – jinde. „To pak zvyšuje nároky na komunikaci s našimi klienty, tedy s nemocnicemi. Musíme jim vysvětlit, že určité části setů budou z jiného zdroje. Spíše je to tedy otázka komunikace se zákazníkem, ne omezení dodávek.“

Prudký růst cen energií, k němuž začalo celosvětově docházet ve druhé půli loňského roku a který se promítá do koncových cen, Hartmann-Rico podle Groha v závěru roku ještě řešit nemusel: „Měli jsme dlouhodobé kontrakty. Pro rok 2022 už s tím ale počítáme, očekáváme zdražení.“

Další problém, který jeho firma naopak řeší intenzivně, začal už dávno před pandemií. „Už dlouho se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaného personálu, nadále hledáme desítky lidí, kteří by k nám mohli nastoupit,“ říká Groh. Nedostatek českých pracovníků řeší firma angažováním cizinců – ze zhruba 1 600 zaměstnanců jich má téměř pětina zahraniční pas. Především jde o Poláky a Ukrajince. Je-li to možné, zaměstnává společnost i jejich rodinné příslušníky.

Hlad po pracovnících nutil v uplynulých letech některé firmy přetahovat lidi od konkurence a přeplácet je – posily často dostaly výrazně větší peníze než současní zaměstnanci. Touto cestou Hartmann-Rico nejde, zdůrazňuje Groh. „Neděje se, že bychom novým zaměstnancům nabízeli výrazně vyšší mzdy než stávajícím, to je proti našemu etickému nastavení. Máme dobře zmapované platové podmínky na trhu a rovnoměrně zvedáme peníze v celé firmě.“

Nejvíc nedostatkové jsou podle Groha kvalifikované technické profese. „Závislost na manuální práci se snažíme omezovat investováním do automatizace a technologií,“ podotýká, „v posledních čtyřech až pěti letech jsme do automatizace závodů v Česku nainvestovali až miliardu korun.“

Automatizace výroby je pro firmu zásadní. „Nárůst mezd potřebujeme vykompenzovat produktivitou, abychom udrželi konkurenceschopnost,“ říká Groh. Manuální práce se týkají hlavně kompletace operačních setů. „Ale poslední výrazná investice šla do zjednodušení logistických toků, omezujeme manipulaci a zrychlujeme výrobu.“

Zrychlit tempo

Velké ambice má firma na poli digitalizace a telemedicíny, do níž už také investuje a kde vidí velký byznysový poten­ciál. „Připravujeme například nástroj na bázi umělé inteligence, který zdravotníkům pomůže určit pacienty s infekcí. Jsme ve fázi vývoje a testování, máme už reálné výsledky a pozitivní ohlasy od zákazníků,“ vysvětluje Groh. „Softwarová aplikace přečte zdravotnickou dokumentaci a na základě medicínských kritérií upozorní lékaře na pacienty, kteří splnili parametry pro infekci. Software dává jen návrh, rozhoduje samozřejmě lékař,“ popisuje.

Telemedicínské aplikace se v zahraničí využívají daleko více než v Česku a právě v tom je podle Groha prostor pro zefektivnění. Sám je členem správní rady loni vzniklé Aliance pro telemedi­cínu a digitalizaci zdravotnictví a sociální péče. „Telemedicína je otázkou přenosu dat a jejich využívání pro včasnou diagnostiku a nasazení správné léčby na základě rozhodnutí lékaře. K tomu máme v Česku ještě dlouhou cestu,“ podotýká s tím, že aliance připravuje dlouhodobé systematické kroky, jež Česku pomohou dohnat vyspělé země. „Minulá vláda nastavila dlouhodobý program, ale dal by se výrazně zkrátit. V alianci se chceme zasadit, aby se Česko posunulo rychleji, schopní lidé tu jsou,“ prohlašuje Groh.

Přečtěte si také