Svěřenský fond již dávno není exotickou novinkou v českém právním řádu, ale stále populárnější cestou, jak uspořádat svůj majetek. Podle předsedy správní rady CCS Premium Trust a společníka advokátní kanceláře Portos Jakuba Hollmanna lidé o svém majetku stále více uvažují jako o něčem, o co je potřeba se starat, díky čemuž hledají instituty, které jim umožní majetek zorganizovat a uchovat pro budoucí generace. Svěřenské fondy se v tomto ohledu stávají jedním z hlavních favoritů.
► Institut svěřenského fondu letos oslavil s účinností nového občanského zákoníku deset let v českém právním řádu. Jak se mu podařilo se etablovat?
Od zavedení do právního řádu je to skutečně deset let, nicméně faktická funkčnost je až od roku 2016, jelikož se ještě řešily novely daňového práva, které svěřenským fondům umožnily fungovat z daňového hlediska stejně jako jakémukoliv jinému korporátnímu holdingovému uspořádání. Co se etablovanosti týče, je dnes na velmi vysoké úrovni a každý rok vidíme, že to jde dál a dál. Lidé totiž o svém majetku stále více uvažují jako o něčem, o co je potřeba se starat, díky čemuž hledají instituty, které jim umožní majetek zorganizovat a uchovat pro budoucí generace. Svěřenské fondy se v tomto ohledu stávají jedním z hlavních favoritů.
► Jaký byl vývoj trendu obliby svěřenských fondů? Roste setrvale, nebo byl z počátku pomalejší a nyní zaznamenává velký skok?
Rozdělil bych to na dvě části – před covidem a po covidu, to byl skutečně milník. Před covidem se o svěřenské fondy zajímali spíše průkopníci, kteří buď tento institut znali ze zahraničí, nebo si o něm sami něco aktivně zjistili a uvědomili si, že je pro jejich potřeby vhodný. Pravdou je, že tehdy to nijak zvlášť rozšířený institut v praxi nebyl. Ten velký skok nastal během pandemie, kdy se otázky týkající se majetku dostávaly na pořad dne a stále více lidí se začalo zabývat tím, jak by mohli efektivně spravovat svůj majetek, což je dovedlo ke svěřenským fondům a dalším entitám, jako jsou nadační fondy či zahraniční alternativy. Od té doby jejich popularita poměrně strmě roste.
► Můžete vyčíslit, kolik svěřenských fondů u nás existovalo před covidem a kolik nyní?
V číslech se pohybujeme u zhruba dvou tisíc před covidem, dnes jsme někde u 6,5 tisíc.
► V amerických filmech takový fond typicky zakládá nějaký starý boháč, ať mají vnoučata prostředky na studia, které zároveň nemohou moc rozhazovat za jiné věci. Je to model užití, který je dominantní i v Česku?
Je to součást možných nastavení, jak u nás mohou fondy být zakládány a jak pak mohou fungovat. Hlavním důvodem, kvůli kterému se dnes svěřenské fondy zakládají, je to, že majetek do něj vložený není předmětem dědického řízení. Jde tedy o způsob, jak se vyhnout v rodině sporům o majetek, což byl i jeden z hlavních důvodů, proč svěřenské fondy začaly vznikat a vznikají i v zahraničí. Druhý důvod v zahraničí je daňový, jelikož mnohé západní země mají zavedené dědické a darovací daně, které ale u nás nejsou, proto tato výhoda odpadá, a sekundární důvod pro zakládání fondů je snaha o udržení majetku v rodině. V praxi se pak hodí i to, že je omezeno ručení majetkem vloženým do svěřenského fondu, což využívají hlavně zakladatelé, kteří podnikají v rizikovějších odvětvích.
► Jak vypadá člověk, který si v Česku svěřenský fond zřizuje?
Podoba klienta se v oněch deseti letech zajímavě proměnila. V prvních letech jsme mohli mluvit o stereotypu sedmdesátníků, kteří končili s úspěšným byznysem. Dnes jde převážně o čtyřicátníky a padesátníky, byť jsou tu i starší a mladší. Obecně bych řekl, že jsou dva typy zakladatelů – první, který existuje z byznysu a takto získanými prostředky, jež do fondu vloží, chce v čase, postupně a za předem daných podmínek zajistit budoucí generace své rodiny, a pak druhý, kterého bych definoval jako aktivního v průměru čtyřicátníka až padesátníka s rozběhnutým byznysem, do kterého akvírují nové společnosti a rozšiřují své portfolio. Tito klienti si svěřenské fondy zakládají proto, aby svůj současný majetek ochránili před tím, kdyby nějaká větev byznysu nevyšla, a také proto, aby zajistili rodinu, kdyby se jim samotným stalo něco neočekávaného.
► Co se týče majetku, kteří zakladatelé do fondů vkládají, bavíme se jen o nejúspěšnějších byznysmenech, kteří disponují stovkami milionů až miliardami?
Zdaleka nejde jen o ty úplně nejbohatší. Radíme klientům, ať o tomto řešení majetkové struktury uvažují, pokud konsolidovaná hodnota jejich majetku přesahuje milion eur. Na první pohled vysoké číslo, na druhý to jsou dnes klidně jen dva průměrné byty v užším centru Prahy. Nejde zdaleka o nedosažitelnou částku. Druhé kritérium, podle kterého se hodnotí, zda se danému člověku svěřenský fond vyplatí, je to, kolik má potenciálních dědiců a zda mezi nimi hrozí potenciální spor.
► Jak má vypadat efektivní správa svěřenského fondu? Co když mezi potomstvem nikdo nemá zájem o majetek aktivně pečovat? Je toto prostor pro profesionální správce?
V Česku je pořád poměrně velký prostor pro inspiraci v zahraničí. Na rozdíl od Lichtenštejnska, kde rodinné nadace mají povinnou profesionální správu, v našich podmínkách to povinné není a zakladatel nebo některý z beneficientů si mohou majetek ve fondu spravovat sami. Tady je ale kladen důraz na to, aby statut, který popisuje fungování fondu, byl dostatečně precizní, aby těm, kdo převezmou správu, nastavil jasná pravidla, jak mohou nakládat s prostředky ve fondu. Ano, je zde velký prostor pro poradenské služby různého druhu, což je v zahraniční naprostý standard, na který u nás nejsme ještě tolik zvyklí. V Česku je to generace na pomezí třicítky a čtyřicítky, která jako první uvažuje o majetku jiným způsobem než generace předešlé. Jsme v období generace zakladatelů a bude zhruba další dv ě tři generace trvat, než bude přemýšlení o majetku jako na Západě standardem i u nás.
► Jinými slovy, v Česku si mohu svěřenský fond nechat založit i spravovat profesionály, ale také to vše udělat sám?
Ano, ale stále bych kladl důraz na to, že základem by měla být zkušenost se zakládáním svěřenských fondů. Děláme tyto struktury od samého počátku a vycházíme z dlouholetých zkušeností ze zahraničí. Nejde o to, že vám fond založí advokát, to je taky na konci dne jen řemeslo, ale o to, že i ten advokát musí dobře vědět, co dělá, a nejen se spoléhat na nějaké šablonové řešení, která neumí reagovat na konkrétní případy a situace.
► Kolik myslíte, že výhledově svěřenských fondů v Česku vznikne?
Jsem přesvědčen, že v budoucnu bude mít svěřenský fond prakticky každý, kdo bude disponovat majetkem, u nějž dává založení fondu smysl. Stačí se podívat do zahraničí, kde institut existuje několik generací a je vnímán jako naprosto přirozený způsob správy rodinného majetku, k čemuž dojde i u nás. Nedávno jsem v jiném rozhovoru říkal, že do deseti let bude fondů 30 tisíc, což platí, a v dalších letech budou jen přibývat.
•
