Dvaačtyřicet kilometrů není dnes žádná dálka. Kdo dobře běhá, zvládne maratonskou trať překonat během tří hodin, vlak nebo auto ji zdolá za pár desítek minut. Jde však také o vzdálenost mezi obcí Dukovany, kde je aktuálně nejstrategičtější česká jaderná elektrárna, a Brnem, druhým největším městem Česka. To, co bude obě místa v budoucnu fyzicky spojovat, je stejně důležité jako elektrárna sama. Na mysli mám vybudování horkovodu, který svým významem přesahuje hranice kraje i celé republiky.
A proč právě horkovod z Dukovan do Brna? Brněnská metropolitní oblast si chce za prvé vytvořit bezpečné a stabilní dodávky tepelné energie; současné sice zajištěné má, ale vzhledem k vývoji válečných konfliktů ve světě se nemůže spoléhat pouze na plyn. A za druhé – tato metropolitní oblast chce být maximálně nezávislá na této komoditě.
Horká voda z „jádra“ zajišťuje bezpečnost, úsporu a spolehlivost. Za využití tepla z jaderné elektrárny strategicky snížíme v Brně a jeho blízkém okolí spotřebu plynu, na kterém jsou obyvatelé napojení na soustavu zásobování tepelnou energií (SZTE) závislí až z 80 procent. A co je rovněž naprosto zásadní, jde o ekologický a bezpečný zdroj tepla.
Žádný „brnocentrický“ projekt
Horkovod se přitom netýká jen samot- né brněnské metropolitní oblasti, ale i 14 obcí na Vysočině a v Jihomoravském kraji, poblíž kterých horkovod povede. Samotný tepelný přivaděč bude hluboko v zemi, takže nehrozí, že by narušil vzhled krajiny. Zejména tento faktor považuji za velmi důležitý, protože jsem rovněž starostou města Blanska a záleží mi na tom, co výstavba udělá s okolím jeho plánované trasy. Všechny obce už dříve projekt odsouhlasily, většina z nich se na něho dokonce plánuje připojit. Horkovod tedy není jen „brnocentrický“ projekt, svým rozsahem zasahuje do Jihomoravského kraje a částečně i kraje Vysočina. Pokud máme posílit energetickou soběstačnost a bezpečnost v rámci kraje, nemůžeme se spoléhat pouze na jeden nebo dva zdroje. A pokud navíc máme naplnit cíle, které jsme si dali v oblasti ekologie, musíme zdroje diverzifikovat; nelze se tedy spoléhat pouze na plyn nebo uhlí, ve hře je díky naší geografii také větší využití solárních panelů, kterými i nadále chceme osazovat střechy veřejných budov.
Městská společnost Teplárny Brno, hlavní investor výstavby horkovodu, má navíc rozsáhlou síť horkovodů a velké množství plynových kotelen, které zruší a místo nich budou vybudované výměníkové stanice napojené na samotný horkovod (městským částem se tak uvolní nemalé prostory pro další využití, třeba pro knihovny či klubovny). V současnosti Teplárny Brno dodávají teplo zhruba 105 tisícům brněnských domácností, jejich počet by měl po dokončení projektu přesáhnout 110 tisíc.
Horkovod z Dukovan do Brna už nyní patří mezi projekty moderní energetické a ekologické infrastruktury. Teplárny Brno chtějí podle harmonogramu odstartovat stavební práce v roce 2027. Finální dokončení plánují o čtyři roky později. Aktuálně kompletují dokumentace pro povolení a výběrová řízení. Zatím se ukazuje, že 42 kilometrů dlouhý horkovod je správná cesta.
Jiří Crha, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje a starosta Blanska
•