Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC), první celosvětový zdravotnický dokument pod patronátem WHO, měla vytvořit moderní a vědecky podložený rámec boje proti kouření. Po dvou desetiletích se však ukazuje, že je strukturálně slabá, má minimální analytickou kapacitu a funguje s rozpočtem pod 20 milionů dolarů ročně. Velká část odborných podkladů, na nichž stojí její rozhodování, přichází od organizací financovaných miliardářem Michaelem Bloombergem. Výsledkem je systém, který odborníci popisují jako závislý na jediném donorovi, bez potřebné plurality názorů.
Bloomberg prostřednictvím své filantropie financuje rozsáhlou síť subjektů – například CTFK, Vital Strategies či ASH – které nejen tvoří kampaně a materiály, ale přímo připravují legislativní návrhy. Jejich přístup je přísně prohibiční a považuje jakékoli nikotinové produkty za hrozbu, bez ohledu na vědecké poznatky. Ty přitom jednoznačně potvrzují, že produkty bez spalování, jako jsou e‑cigarety či zahřívaný tabák, jsou výrazně méně škodlivé než klasické cigarety a mohou pomoci kuřákům přejít na bezpečnější alternativy. Organizace financované Bloombergem však trvají na „abstinenci za každou cenu“.
Prohibiční přístup se ukázal jako nefunkční i v praxi. Případové studie z Indie, Mexika nebo Filipín dokazují, že zákazy alternativních nikotinových produktů nepomohly omezit kouření, ale naopak posílily černý trh s nekontrolovanými výrobky. To dopadá zejména na nízkopříjmové skupiny, které přicházejí o legální a méně rizikové možnosti. Odborníci upozorňují, že systém, který filtruje důkazy přes síť financovanou jedním donorrem, dlouhodobě snižuje důvěryhodnost FCTC i celého přístupu k regulaci tabáku.
Zatímco některé země – Švédsko nebo Velká Británie – přijaly strategii harm reduction a míra kuřáctví v nich klesla na historická minima, prohibiční režimy podporované Bloombergovou sítí se zaměřují na tvrdé zákazy. Podle kritiků to vytváří situaci, v níž se globální politika proti kouření přizpůsobuje představám jediného dárce, nikoli vědeckému konsensu.
Michael Bloomberg je přitom osobností, která ovlivňuje globální veřejné dění nejen jako filantrop, ale i jako podnikatel a politik. Majetek získal zejména díky společnosti Bloomberg L.P., kterou v roce 1981 založil po odchodu z investiční banky Salomon Brothers. Bloomberg L.P. vybudoval na poskytování finančních dat, terminálů a agenturního zpravodajství a firma se stala jedním z nejvlivnějších hráčů na světových finančních trzích. Michael Bloomberg je dlouhodobě jedním z nejbohatších lidí planety.
Významnou stopu zanechal i v politice. V letech 2002–2013 byl starostou New Yorku, kde prosazoval řadu regulací, často zaměřených na zdravotní či sociální témata. Přestože byl tři funkční období politikem, nikdy se zcela nevzdal podnikatelského řízení a jeho přístup k regulacím je typický – centralizovaný, důrazně represivní a silně orientovaný na zákazové nástroje. Stejná logika se podle odborníků promítá i do jeho globální protitabákové kampaně.
Rostoucí kritika proto volá po reformě FCTC, větší transparentnosti financování, otevřené odborné debatě a posílení vlastních analytických kapacit WHO. Podle odborníků je totiž nepřijatelné, aby politika s dopadem na miliardy lidí byla v tak zásadní míře formována jediným mužem a jeho finančními prostředky.
•
