Místo exotických legend a vyumělkovaných příběhů staví vše na řemesle, poctivosti a jednoduchosti. Jiří Ragan, autor ručně vyráběného rumu Ragan, v novém dílu Eurocastu vysvětluje, jak se z původně bláznivého nápadu zrodil produkt, který obstál i mezi tradičními výrobci. Současně popisuje vlastní cestu k pochopení pomalejšího pracovního rytmu Mauricia. Především však zdůrazňuje, že poctivá práce má větší sílu než jakékoli marketingové klišé a že autenticita může i v dnešní uspěchané době zůstat pevnou součástí řemesla i surovin, s nimiž pracuje.
Jiří Ragan poprvé navštívil ostrov Mauricius pracovně, když se ještě věnoval finančnictví. Původně mělo jít jen o rychlé jednání s tamními klienty, poměrně záhy si ale zamiloval životní tempo ostrova, mentalitu jeho obyvatel a především lokální rumové kultury. „Líbilo se mi, že tam má všechno svoje přirozené tempo. Čas tam neplyne tak rychle jako v Evropě, ale přesto plyne. Děti na Mauriciu začaly chodit do školy a naše rodina se stala součástí mauricijské komunity,“ vzpomíná, co jej na ostrově zaujalo v první řadě. Jeho první značka se jmenovala Blue Mauritius, ale Ragan pocitově věděl, že to pro něj není to pravé.
„Já paradoxně skoro vůbec nepiju alkohol. Navíc nám s manželkou mauricijské rumy ze začátku příliš nechutnaly. Dostali jsme proto takový šílený nápad – pojďme si udělat něco svého,“ přiznává Jiří Ragan v novém dílu Eurocastu. Tak se zrodil záměr dělat rum opravdu ručně a v malých sériích. Hlavní inspirací pro jemnější a vyváženější chuť byla podle něj jeho manželka, Slovenka. Společně diskutují i konkrétní receptury: „Manželka je velice orientovaná na zdravé věci. Koláč ano, ale ze zdravých věcí. Rum jsme koncipovali úplně stejně – v receptuře není nic syntetického, všechno je přírodní. Jeho základem je 60 % vody. Tu upravujeme tak, aby se co nejvíce blížila vnitřnímu prostředí člověka. To znamená, že když toho vypijete víc, tak to druhý den nemá ty nepříjemné konotace.“
Tak vznikl Rum Ragan. Žádná chemie, žádné zbytečné marketingové kudrlinky. Rum je výsledkem řemeslné práce – maceruje se s pravou vanilkou a zraje několik měsíců v sudech po červeném víně z Jižní Afriky. Podle Ragana jde o produkt osvobozený od klasických klišé spojených s karibskými rumy. „Nemám rád, když se kolem alkoholu vytvářejí marketingové pohádky o dávných babičkách a pirátech. Ten příběh jsem já. Žádný umělý příběh tam není,“ vysvětluje Ragan a dodává: „Na ostrově běhám s pomocníky, pak se udělá blend. S manželkou pak ladíme chuť. Máme tam i jednu dámu, Francouzku, která mi hodně pomáhá s chutěmi pro ženy.“
Rum Ragan je podle svého výrobce koncipovaný jako párové pití. „Má to 40 %. Chlap to ocení, ale zároveň je to dostatečně jemné, aby to mohly pít i ženy.“ Uchytit se na trhu, kterému dominují domorodí výrobci, však podle českého palírníka nebylo nic jednoduchého. Zpočátku narážel spíš na skepsi a nedůvěru. „Mireček z Bužumbury začne dělat svíčkovou a začne jim říkat, jak se to má dělat – asi takhle to bylo i se mnou. Udělal jsem tam finanční revoluci, protože ty rumy, které Mauricius posílal do Evropy, byly hluboce pod náklady. Byl to boj, ale pokud chce někdo uspět, musí vystoupit z komfortní zóny,“ zdůrazňuje. Nejhorší podle něj bylo zvyknout si na odlišné tempo – není divu, do té doby byl zvyklý hlavně na Čechy a extrémně pracovité Švýcary.
Na Raganovy rumy už dnes narazíte leckde, což je pro něj splněný sen. Produkt se šíří lavinovitě, distribuce funguje v podstatě samovolně a vytváří přirozenou poptávku. Některé z nich si vysloužily ocenění na prestižních slepých degustacích. Pro jejich tvůrce je ale stále největším uznáním spontánní pochvala od běžných zákazníků, kteří od rumu nic nečekají. „Mým snem je, aby to lidi měli doma jako něco příjemného. Ne jako luxusní sběratelský kus, ale jako ‘rum, který máme taky‘. Prostě otevřít láhev pro návštěvu a říct: hele, tohle máme taky,“ uzavírá Ragan, který si víc než čehokoliv jiného váží kvalitně odvedené práce.
Může zůstat ručně vyráběný produkt autentický i ve chvíli, kdy se mu začne dařit? Dá se v době přebujelých marketingových příběhů uspět s obyčejnou pravdou? A co dnes vlastně znamená „dělat něco poctivě“ – když tempo kolem vás nezadržitelně zrychluje? O tom, že upřímnost, řemeslo a lidskost mohou být i v byznysu silnější než legendy o pirátech a pokladech, mluví Jiří Ragan v nejnovějším dílu Eurocastu.
•
