Jaroslav Řasa spoluzakládal softwarovou firmu Aktis, dnešní ABRA Software, ještě jako vysokoškolák na pražské ČVUT. Firma, která se od začátku specializovala na podnikové informační systémy, dnes generuje roční tržby přes 300 milionů korun. Zhruba 160 lidí vytváří firemní informační systém ABRA Gen, určený pro velké a střední společnosti, a ABRA Flexi pro menší pokrokové zákazníky. Firma v poslední době přepracovala jádro systému tak, aby software byl výkonově připravený na všechny výzvy rychle se rozvíjející budoucnosti a byl strategickou výhodou zákazníků. „S nadsázkou říkám, že pod kapotou máme nadupaný stroj, který připomíná motor stíhačky F-35. Těšíme se na to, co přijde,“ říká Řasa.
Jak dlouho před změnami na trhu musí být tvůrce informačního systému?
Zhruba tři roky. Když rozhodnete o vývoji velké věci, tak ji pro zákazníky máte nachystanou za dva roky. Musíme dlouho dopředu predikovat vývoj, kam se budou vyvíjet potřeby firem. A zároveň je užitečné mít dost věcí připravených „do šuplíku“.
Co se tedy bude podle vás dít na začátku roku 2025?
Předpokládáme, že lidí, kteří umí pracovat dobře a jsou ochotni pracovat, bude méně. To v našem oboru znamená, že se zvýší tlak na jednoduchost, srozumitelnost, co největší samostatnost softwaru. Počítám také, že vedle klávesnice a displeje budeme běžně využívat i jiné vstupy. Poroste vliv Business Intelligence (BI), jednoduchého zobrazení chytré analýzy firemních dat. Systém vás tak například sám upozorní, že vidí u prodeje některého zboží anomálie oproti minulosti a pokusí se dohledat proč.
K tomu všemu potřebujete „motor z F-35“?
Všechna ta krása a přínos informačních systémů, která přijde, potřebuje výkon a sílu. Trvale stoupá tlak na schopnost zpracovávat opravdu velké objemy dat a zpracovávat je chytře. Kvůli tomu jsme předělali celé výpočtové jádro Abry tak, aby počítalo velmi rychle a mnoho věcí zároveň. Představte si, že potřebujete zjistit časovou strukturu pohledávek do určitého data a detailní informace o dlužnících. Systém během vteřiny ukáže první náhled a během doby, kdy uživatel už prochází informace, dopočítává přesné detaily. Takže se z přesnosti v řádech tisícikorun dostaneme na stokoruny a za minutu na haléře. Donedávna by se takové rozsáhlé objemy dat počítaly třeba hodinu. A samozřejmě takové systémy musejí umět spolupracovat s jinými automaty a počítači, musejí být takzvaně „otevřené“.
Zmínil jste, že se bude snižovat počet lidí ochotných pracovat. Znamená to, že už jsme součástí západní Evropy?
Součástí západní Evropy jsme už 1100 let, a tak se logicky stejné problémy objevují u nás. Ano, relativní množství lidské práce dostupné firmám bude klesat. Jednak bude v populaci méně pracujících lidí, řada lidí přestane pracovat úplně a ti, kteří zbydou, nebudou ochotni trávit prací celý život. Naštěstí víme, co s tím. Důkaz jsme mohli vidět při pandemii – lidé v HR předpokládali, kolik zájemců o práci bude na trhu práce kvůli zavírání firem, a opak je pravdou.
Myslíte, že covid-19 ukázal prstem na lidi, kteří nebyli před pandemií tak produktivní?
Ano, najednou někteří lidé ve firmách nechyběli, i když nepracovali. Jenže o ty v jiných firmách nestojí. Dotkla se ale i velmi šikovných lidí. I u nás jsme přes covidové období řešili zhoršení výkonu a soustředění jednotlivců.
Myslíte, že covid zlomil jejich pracovní návyky?
Myslím, že jde o hlubší fenomén. Jde o trend, o němž jsme mluvili před chvílí – relativní množství času, které lidstvo věnuje práci ve firmách, se snižuje a bude snižovat. Jednak proto, že pro přežití už skutečně nemusíme tolik pracovat, ovšem také proto, že si lidé více uvědomují význam času s blízkými, omezenost života a často zmiňovaný work-life balance. Spousta lidí přehodnotila své životní hodnoty a změnili způsob života. Řekli si, že nemusejí vydělávat tolik, takže třeba budou půl roku pracovat a pak si dají půlroční volno. Naštěstí tu jsou počítačové technologie, které část lidské pracovní síly dokážou nahradit.
Takže se IT ve firmách nastálo posunulo do pozice regulérního partnera byznysu?
Ano. IT vyrostlo z pozice nadšenectví a geekovosti v 80. a 90. letech do strategického paliva úspěchu firem. Definitivní zlom nastal tak před pěti až sedmi lety a koronavirus to ještě zrychlil. Jsem vděčný, že máme tu čest být posledních 30 let spolutvůrci této proměny.
•
