Největší novodobý tendr v Česku se blíží k rozuzlení. Vláda má brzy oznámit, komu svěří dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, popřípadě i v Temelíně. Půjde o zakázku za vyšší stovky miliard korun. Citlivý obchodní případ doprovází na veřejnosti přísné mlčení, ze zjištění týdeníku Euro však vyplývá, že události se daly do pohybu a vládní rozhodnutí padne během několika málo týdnů, možná již na zítřejším zasedání vlády.
Podle čtyř na sobě nezávislých zdrojů blízkých vládním špičkám, se kterými pod příslibem anonymity týdeník Euro hovořil v uplynulých dvou týdnech, je blízko k vítězství v jaderném megatendru jihokorejská společnost KHNP. Stavět by se mělo začít v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít první blok v roce 2036.
Jaderná elektrárna Dukovany.
Do „finále” tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech se vedle jihokorejské společnosti dostala i francouzská EDF. Nelze stoprocentně vyloučit, že vládní představitelé ještě udělají změnu – například kvůli diplomatickému tlaku, protože Francie patří k důležitým partnerům Česka v Evropské unii, nebo kvůli významnému zapojení českých firem do dostavby elektrárny. V zákulisí jaderného megatendru se však takový krok příliš neočekává.
Český kabinet svůj verdikt v dukovanském tendru oznámí během letních měsíců. Jako ideální termín z úst vládních představitelů zaznívá „do konce července”, pokud by se ale vše nestihlo připravit, k rozhodnutí by mohlo dojít až v srpnu po vládních prázdninách. „Vláda o tom bude rozhodovat pravděpodobně do konce července, určitě do konce srpna,” sdělila týdeníku Euro mluvčí vlády Lucie Ješátková. Otázky týkající se případného vítězství jihokorejské skupiny či důvodů vládního výběru v jaderném tendru nechala Ješátková bez odpovědi.
Podobně se vyjádřila i mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová, podle níž klíčové rozhodnutí – vzhledem k budoucnosti české energetiky – přijde nejspíš v červenci, s tím ale, že vláda má čas do srpna.
Mediální zástupci KHNP a EDF uvedli, že doposud žádné stanovisko od vlády nezískali a čekají na rozhodnutí Fialova kabinetu.
Kolik a za kolik?
Z pátrání týdeníku Euro vyplývá, že vládní verdikt by měl být následující povahy: vláda dá na doporučení, které dostala v polovině června od společnosti ČEZ. Právě její stoprocentně vlastněná dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II vyhodnocovala podané nabídky a vládě předala hodnoticí zprávu k finálnímu schválení.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž nechtěl komentovat žádné podrobnosti. „Naše zpráva byla předána v utajeném režimu podle smlouvy. Více k tomu nejde říct,” odpověděl Kříž týdeníku Euro na dotazy týkající se doporučení společnosti ČEZ a vyhodnocení podaných nabídek ze strany zájemců – jihokorejské KHNP a francouzské EDF.
K podpisu smlouvy se zhotovitelem má dojít do konce března roku 2025. Do té doby se musí připravit nezbytná smluvní dokumentace, jež se ze strany zhotovitele má držet původní nabídky. Kdyby došlo k odchylkám, není vyloučeno, že kabinet by se mohl obrátit na druhého v pořadí.
Stavět by se mělo více bloků, neboť díky „hromadnější” výstavbě se sráží náklady. Podle zdrojů týdeníku Euro by se měly postavit dva bloky v Dukovanech a součástí smlouvy by měla být opce na další až dva reaktory v jaderné elektrárně Temelín.
A kolik to bude stát? Podle propočtů ministerstva financí z roku 2023 se cena za čtyři bloky měla vyšplhat až na 1,75 bilionu korun. Zdroje týdeníku Euro však v případě nabízených cen ze strany KHNP a EDF hovoří o cenách za jeden blok pohybujících se v rozpětí 200 až 300 miliard korun – nejčastěji zaznívala částka pohybující se kolem 250 miliard korun. Výsledná suma se však může zvednout, protože výše zmíněné cifry by měly být takzvanou overnight cost – tedy částkou, kterou bychom zaplatili, kdyby se elektrárna postavila za noc.
Cenové nabídky KHNP a EDF se podle zdrojů Eura dramaticky neliší. Drobný rozptyl může způsobit to, že francouzské bloky jsou co do výkonu o něco větší (reaktor EPR1200 o výkonu 1 200 MW) a mohou tak stavebně vyjít o něco dráž než menší jihokorejské bloky (reaktor APR1000 o výkonu 1 050 MW). Dodejme, že ve smluvních dokumentech, do kterých Euro mělo možnost nahlédnout, se píše, že jaderné zařízení má být „prioritně o výkonu do 1 200 MW“.
Nejde jen o samotnou cenu za výstavbu. Experti ČEZ a vládní politici při svém rozhodování zohledňují i propočet, jak drahou elektřinu budou navrhované jaderné bloky vyrábět.
Politicky náročné nyní bude vyjednat financování celého projektu. Podle zdrojů redakce zatím všechny instituce přicházely s vlastními návrhy, které nejvíc vyhovovaly jim samotným. Například pro zástupce ČEZ bude důležité, aby financování výstavby nových bloků (investorem výstavby je Elektrárna Dukovany II, „dcera” ČEZ) nezhoršilo společnosti rating u ratingových agentur. Vládní politici a manažeři ČEZ teď budou muset ve vyjednávání financování najít klíčové průsečíky.
Pokud se stát rozhodne stavět v Dukovanech dva bloky (s opcí na další dva bloky v Temelíně), bude se muset opět obrátit na Evropskou komisi. Letos v dubnu Brusel Česku povolil poskytnutí veřejné podpory na financování výstavby jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech. Pro výstavbu druhého nového jaderného bloku by Česko muselo Evropské komisi předložit novou notifikaci – připomeňme, že notifikace pro první blok trvala dva roky. Letošní rozhodnutí evropských komisařů by však mohlo posloužit jako základ pro stanovení podmínek pro další bloky, což by proces mohlo urychlit.
Boj o české firmy
Vedle finančního hlediska hrají roli při rozhodování vlády a společnosti ČEZ i garance výrobců a licencování nového reaktoru. V obou případech zdroje týdeníku Euro hovoří o tom, že výhodnější nabídku v tomto ohledu podala jihokorejská skupina KHNP. Zdroje hovoří zejména o garanci na dodržení harmonogramu a rozpočtu. Zdroje týdeníku Euro rovněž zmínily, že jihokorejský reaktor APR1000 by mohl více konvenovat i Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jenž bude rozhodovat o udělení licence.
Vizualizace projektu francouzské společnosti EDF.
Peníze, garance, licence. Na všechny tyto výše zmíněné aspekty jsme se příslušných institucí a úřadů dotazovali, otázky však zůstaly – zejména kvůli povinnosti mlčenlivosti – bez odpovědí.
Důležitým faktorem při rozhodování českého státu je i to, jakým způsobem a v jaké míře zájemci o dostavbu elektrárny do projektu zapojí české firmy. Právě na tento faktor se v posledních týdnech zaměřili Francouzi. Společnost EDF láká české firmy a tuzemský průmysl na spolupráci na výrobu takzvaného kompenzátoru objemu – důležité součástky celé jaderné elektrárny zajišťující udržování tlaku a zajištění vody v kapalném stavu.
„Výroba těchto technicky vyspělých zařízení v Česku by ještě rozšířila know-how tuzemského jaderného průmyslu a zároveň vytvořila příležitost pro export na další trhy. Společnost EDF již dříve oznámila, že navrhuje vytvořit česko-francouzskou průmyslovou alianci, která bude exportovat jadernou energetiku na globální úrovni. Tento jaderný airbus by měl zásadní a dlouhodobý dopad na tuzemskou ekonomiku,“ sdělil týdeníku Euro mediální zástupce EDF Michal Vlasák z agentury Havas Prague.
Spolupráci s českými firmami plánuje i KHNP. „Hlavní turbínu, která je jednou z největších a nejdůležitějších komponent jaderné elektrárny, dodá česká společnost Doosan Škoda Power (patřící jihokorejskému konglomerátu Doosan Group – pozn. red.). Prostřednictvím plzeňské společnosti Doosan Škoda Power také KHNP plánuje získávat další pomocná zařízení od českých dodavatelů,” řekl týdeníku Euro Václav Prchlík z agentury Grayling, jež Korejce mediálně zastupuje.
•
