V oblasti investic jsou Češi ve srovnání s dalšími obyvateli Evropy konzervativnější a zdrženlivější. Dobrou zprávou je, že situace se v poslední době významně mění. Češi se sice pozvolna, ale jistě investičně rozjíždějí.
Foto: Shutterstock
Stále platí, že většinu ušetřených finančních prostředků shromažďujeme na nejběžnějších bankovních instrumentech, tedy běžných účtech, případně spořicích účtech. Z bankovních statistik vyplývá, že průměrná česká domácnost má ve finančních rezervách přibližně 900 tisíc korun. David Navrátil, ekonom České spořitelny, odhaduje, že 40 procent uspořených prostředků je uloženo na zmiňovaných účtech a termínovaných vkladech, přibližně 40 procent Češi investují prostřednictvím různých instrumentů – akcií, nemovitostí a různých fondů –, zbytek pak připadá na různé formy pojištění a penzijní spoření.
750 miliard ve fondech
Z průzkumu, který si nechala vypracovat finanční skupina Creditas, vyplynulo, že v naší zemi investuje téměř polovina obyvatelstva. Přímé investice do akcií a dluhopisů realizoval podle průzkumu téměř každý čtvrtý Čech, což představuje meziroční nárůst téměř 40 procent. V posledních letech roste zejména obliba různých fondů – investičních, podílových, ETF a nově také repo fondů. A to nejen nárazově, ale i průběžně. Jak upozornila Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace Creditas, nárůst je jak v počtu investorů, tak i v částkách, které lidé do těchto investic směřují. „Průměrná měsíční investice do fondů činí téměř 2 800 korun, loni to bylo 2 300 korun,“ uvedla.
Podle dostupných informací je ve fondech v České republice uloženo asi 750 miliard, naproti tomu na bankovních depozitech mají Češi zhruba 3,7 bilionu korun, nejvíc z toho na spořicích účtech a termínovaných vkladech (odhadovaných 1,7 bilionu) a na běžných účtech (zhruba 1,4 bilionu korun).
Poslední hit: repo fondy
Právě výhody termínovaných vkladů či spořicích účtů a benefit v podobě predikovatelného výnosu s úměrně nižším rizikem nabízejí stále populárnější repo fondy. Jejich správci investují především do vkladů a reverzních repo operací, což zahrnuje mimo jiné nákup cenných papírů s dohodou o jejich zpětném prodeji za určitou dobu. Predikovatelnost je zajištěna tím, že se výnosy repo fondů odvíjejí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky (ČNB).
Mezi výhody se řadí možnost odprodat podíl zpět správci v pravidelných týdenních či dvoutýdenních intervalech, konzervativní investoři ocení nízké riziko, takřka srovnatelné s tradičními spořicími účty, avšak s vyšším výnosem než tento instrument. I proto jsou repo fondy považovány jako vhodná alternativa k depozitním vkladům u bank.
„Repo fondy jsou podílové fondy, které ukládají finanční prostředky investorů do čtrnáctidenních pokladničních poukázek ČNB. Investiční riziko je u těchto fondů minimální a očekávané zhodnocení stále velmi slušné. Jsou vhodné pro krátký investiční horizont na jeden až maximálně dva roky,“ hodnotí repo fondy Michal Stupavský, investiční stratég společnosti Conseq Investment Management (Conseq IM). Pro střednědobou či dlouhodobější investici by Stupavský volil mix fondových alternativ. „Pro střední investiční horizont, tedy tři až sedm let, doporučuji kombinaci repo fondů, dluhopisových fondů se zaměřením na české vládní dluhopisy a korporátní dluhopisy a akciových fondů. Pro dlouhý investiční horizont, tedy období přesahující sedm let, doporučuji kombinaci dluhopisových fondů a akciových fondů. S tím, že čím delší časový horizont individuální investor má, tím vyšší relativní váhu v portfoliu by měly mít dynamičtější akciové fondy,“ vysvětluje investiční stratég Consequ.
•
