Klíčovou úlohu v přesměrování financí na tak masivní tranzici budou hrát banky a investiční fondy. „Nezvládneme to ale bez smysluplných a porovnatelných údajů od firem. Pokud je budeme mít, najdeme řešení,“ avizují zástupci českého finančního segmentu. Jak podle nich vypadá „zelená budoucnost financí“?
Finanční instituce budou v první linii dopadu celoevropských opatření a závazků v oblasti ochrany životního prostředí. Už dnes jsou ale v čele udržitelného pelotonu. Bude to zejména jejich kapitál, který umožní odejít od uhlíkově náročného podnikání k uhlíkové neutralitě a naplnit závazky takzvané zelené tranzice. Jak moc se kvůli tomu bude muset proměnit samotné fungování bank, investičních skupin či pojišťoven?
Podle Zuzany Filipové, ředitelky udržitelnosti a komunikace Moneta Money Bank, nebude udržitelnost v bankovnictví v horizontu deseti let konkurenční výhodou, ale stane se normou. „Jestliže jsou banky v tuto chvíli pomyslným hybatelem tranzice světové ekonomiky na ekonomiku zelenou, za deset let už budou silným a spolehlivým partnerem pro financování dalších inovačních projektů,“ myslí si. Podle Hany Kovářové, ředitelky komunikace Komerční banky a předsedkyně komise pro udržitelné finance České bankovní asociace, budou mít i za dekádu banky nezastupitelnou roli v oblasti udržitelnosti. „A to především kvůli tomu, že přes banky putují finance do ekonomiky a jsou to právě banky, které nastavením financování mají vliv na přechod k nízkoemisní společnosti. Tato role bude stěžejní i za 10 let a troufám si říct, že tento vliv banky bude ještě důležitější postupem času,“ říká.
Kromě externího financování se v horizontu deseti let podle Michala Putny, Sustainability Officera Raiffeisenbank, bude muset změnit i samotný byznys bank. „Bankovní sektor masivně rozšíří nabídku udržitelných produktů a služeb, které se stanou novým standardem. Součástí odpovědného bankovnictví budou také ESG investice a emise zelených dluhopisů. Většina služeb bude plně digitalizovaná a navázaná na paperless procesy. Díky novým zeleným produktům budou moci klienti banky aktivně participovat na offsetování skleníkových plynů,“ uvádí.
Zásadní změny očekávají také pojišťovny, i když jejich role zatím není tak výrazná. „Pojišťovnictví stojí primárně na poskytování služeb a v porovnání s výrobními odvětvími nemusíme řešit optimalizaci výrobních postupů, které výrazně zatěžují životní prostředí,“ říká Karin Straková, Head of Sustainability pro divizi International. Co se v důsledku udržitelnosti v pojišťovnictví podle Strakové v budoucnu určitě změní, jsou rizika, která budou pojišťovat. „Jako společnost čelíme všichni velkým výzvám a pojišťovny je musí sledovat a aktivně na ně reagovat.“
Foto: Shutterstock
Straková zmiňuje, že se současně rychle rozšiřují nové technologie a technologické postupy. S tím přirozeně souvisí vznik nových rizik, která ještě nedávno neexistovala. „Pojišťovny nemají tato rizika podložena daty a historickou zkušeností a s touto skutečností se budou muset při cenotvorbě vypořádat. Zároveň je velká pravděpodobnost, že některá rizika se budou pojišťovat jinak, možná méně. V České republice již například nepojišťujeme uhelné elektrárny. Zároveň podporujeme ostatní společnosti v této zásadní změně v rámci různých lokálních a celoevropských programů, příkladem je náš program pro malé a střední podniky, který každoročně vyhlašuje evropského vítěze udržitelné transformace,“ říká Karin Straková.
Bez financování to nepůjde
Jak už uvedly Hana Kovářová nebo Zuzana Filipová, zcela zásadním tématem je pro takzvanou zelenou tranzici oblast financování. Podle Matúše Púlla, který působí jako Chief Sustainability Officer v České spořitelně, se banky budou snažit poskytnout financování všem, kteří se o transformaci budou snažit. „Jsme přesvědčeni, že je dostatek veřejných a soukromých prostředků pro financování, pokud budeme transformaci dobře řídit a peníze investovat co nejlépe. Rozhodující nesmí být složitost transformace, ale vůle a schopnost tuto transformaci provést. S ohledem na naše cíle a závazky však nebudeme moci financovat společnosti, jejichž obchodní strategie je v rozporu s udržitelností a nebudou se o transformaci snažit. V budoucnu například nebudeme financovat žádnou energii vznikající z uhlí,“ říká Púll.
Podle Jana Hlavsy, ředitele online investiční platformy Fondee, si finanční odvětví bude muset nejprve vyjasnit, co to vlastně ESG investování je. „Události posledních let trochu předefinovaly pohled na udržitelné investování. Objevuje se tu mnoho nových otázek jako například, zda zbrojařské firmy by neměly být společensky akceptovatelné nebo zdali nemít v elektrické soustavě uhelné zdroje jako záložní variantu z důvodu energetické bezpečnosti,“ říká. Také další oslovení zástupci finančního sektoru se shodují, že klíčová bude vyváženost. „Banka si bude muset klást otázky, zda financovat automobilku vyrábějící elektrická auta z 50 procent, pokud sedm z deseti největších tuzemských měst zakáže vozům na konvenční pohon vjezd do centra,“ myslí si Zuzana Filipová.
Podle Hany Kovářové z Komerční banky nejde jen o financování projektů s pozitivním přínosem pro společnost a životní prostředí. „Současně je důležité utlumovat financování těch projektů, které naopak mají negativní vliv z dlouhodobého hlediska. Jedná se ale o odvětví, která jsou pro fungování ekonomiky zásadní, a proto nebude stačit pouze naše rozhodnutí, ale bude se muset jednat společně s dalšími subjekty,“ popisuje.
Problémem jsou data
Aby mohl finanční sektor masivně investovat, musí překonat řadu větších či menších překážek. Tou zásadní je stávající nedostatek nefinančních dat a nejednotnost ve standardizaci reportingu, na základě kterého by finanční instituce mohly vyhodnocovat rizika a příležitosti pro své investice. „Základním dokumentem v oblasti ESG se pro banky stala Taxonomie, na níž navazují povinnosti vyplývající z nefinančního reportingu a obezřetnostní regulace. Bohužel mnoho společností, na které díky pomyslnému domino efektu dopadne povinnost dodávat bankám data týkající se udržitelnosti, tato data nemá. Neví, jak je získat a mnohdy ani netuší, že by je měla mít. Přitom právě důraz na řízení environmentálních rizik bude ve velmi blízké budoucnosti ze strany bank silný,“ říká Zuzana Filipová a odkazuje na chystanou směrnici o ESG reportingu s názvem CSRD.
Banky budou po svých klientech muset poptávat informace o emisích financovaného projektu, aktivity či společnosti, budou se zajímat o energetické štítky, spotřebu vody či energie, ale i o to, v jaké geografické lokalitě se financovaný projekt nachází. „Bude nás zajímat například to, zda „udržitelnost projektu“ neohrozí například častá sucha nebo povodně. Sběr těchto dat, jejich ukládání, a především způsob dalšího zpracovávání pro potřeby nefinančního reportingu bude jednou z největších výzev nejbližších dvou až tří let,“ myslí si Zuzana Filipová.
Problém s nedostatkem dat vnímá také investiční skupiny Rockaway. Podle Kateřiny Havrlant, Operating Partnera v Rockaway Ventures, je často velmi těžké sehnat jakákoliv data nebo benchmark pro menší země a malé firmy. „Řada startupů se snaží vytvářet firmy, které v sobě již integrují jasné sociální a etické kodexy, a to je skvělé vidět, ale cesta k datům týkajících se udržitelnosti a ekologie je na dlouhou trať. Téma ESG a udržitelnosti bude vyžadovat sjednocení jednotlivých dat, metodologií, zjednodušení nabídky měřicích nástrojů a celé byrokracie, jakož i automatizaci reportingu a zároveň nastavení vymahatelnosti. V současné době existuje tisíce firem a expertů řešících tento problém, ale jejich kvalita a skutečný dopad není jasný,“ říká Havrlant.
Dobrá praxe a udržitelní klienti
Ti, kdo chtějí podporovat takzvanou zelenou tranzici, si dokázali najít cestu už dnes. A to i přes to, že jim stát zatím nedal jasný „návod“. Příkladem je právě investiční skupina Rockaway. „Náš venture fond má ESG již ve své zakládací listině a všechny investice, na které se díváme, musí projít velmi jasným a striktním ESG procesem. Jakmile se investice uzavře, tak všechny firmy dále procházejí edukací a průběžným screeningem, jehož výstupem je ESG report, na kterém právě pracujeme,“ popisuje Kateřina Havrlant.
Ochotu investorů potvrzuje i Jan Hlavsa z Fondee: „Dnes je podle Bloombergu třetina z celkových peněz pod správou burzovně obchodovaných fondů (tzv. EFTek) zainvestováno v ESG ETFkách. 89 procent investorů ESG faktory při svých investicích podle Capital Group study zvažuje. Vidíme to i ve Fondee, kde si 60 procent našich nových klientů zakládá ESG portfolia. Čekám, že tento trend zájmu o ESG se bude čím dál víc prohlubovat,“ říká. Velmi proaktivně k zeleným investicím podle Michala Putny přistupuje i Raiffeisenbank. „Již dnes nabízíme prostředky pro společnosti, které se již rozhodly pro snižování své vlastní environmentální stopy,“ popisuje a připomíná, že sama Raiffeisenbank vydala zelené a udržitelné dluhopisy za 850 milionů eur.
Podle oslovených zástupců finančního segmentu bude do budoucna stále důležitější výzvou také role klientů. „Pro dosažení udržitelného obchodu a chování je klíčová aktivní účast a podpora iniciativ, které se zaměřují na zapojení spotřebitelů. Významnou roli zde hraje také podpora veřejného sektoru a zapojení do veřejné politiky. Nadto je třeba hrát důležitou roli při podpoře spotřebitelů a podniků při přechodu k udržitelnějšímu chování. Sami pracujeme na zvyšování povědomí a podněcování k akcím ve spotřebitelských a obchodních portfoliích karet, včetně obchodních partnerů,“ popisuje Michal Kratochvíl ze společnosti Visa. Podpora klientů je podstatná i podle Matúše Púlla. „Zásadní pro náš segment bude pomoc klientům pochopit příležitosti a rizika, která se jich ve změněných podmínkách týkají, a nabídnout jim na míru šitá finanční řešení. Největší výzvy nás čekají v emisně náročných sektorech, ale také mezi domácnostmi a malými a středními podniky,“ uzavírá Púll.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
