Jsou to čtyři roky, kdy ekonomka Stigge Haakonssonová z dánské Copenhagen Business School (CBS) upozornila, jak se mění geografický zájem zemí o takzvaný clean-tech, tedy čistší technologie. „Prostředí globálního průmyslu čisté energie se proměňuje a mnoho firem v rozvíjejících se zemích rychle dohání – a potenciálně jsou připraveny i předehnat – lídry ve vyspělém světě. Naše analýza odhaluje jasnější obraz měnící se geografie hodnotových řetězců čisté energie v čase,“ uvedla Haakonssonová ve vědeckém časopise Nature Energy.
Foto: Shutterstock
O obnovitelné zdroje energie (OZE) se totiž začali zajímat i tradičně obří hříšníci, jako jsou lidnatá Indie nebo Čína (o jejím rapidním vzestupu ve vědě jsme letos psali v týdeníku Euro). Nová data Mezinárodní agentury pro energii (IEA), jež právě slaví padesátiny, ukazují, že během roku 2024 přesáhnou celosvětové investice do čistých technologií v energetice dva biliony dolarů, což je takřka nepředstavitelných 45 bilionů českých korun! Podle IEA už je to zhruba dvojnásobek toho, co nyní míří do energetiky založené na klasických fosilních palivech.
Už dvě třetiny čistěji, třetina postaru
Pro lepší představu: „Celkové investice do energetiky mají v roce 2024 poprvé přesáhnout tři biliony dolarů, přičemž přibližně dva biliony by měly jít do čistých technologií včetně obnovitelných zdrojů energie, elektrických vozidel, jaderné energie, sítí, skladování, nízkoemisních paliv, zvyšování účinnosti a tepelných čerpadel. Zbytek, něco přes jeden bilion dolarů, jde (stále) do uhlí, plynu a ropy,“ uvádí report IEA s douškou, že nadále existují velké regionální rozdíly. Do čela „polepšujících se“ ekonomik se dostala Indie a Brazílie, přičemž navzdory většímu zájmu o OZE či elektromobilitu má stále co dohánět Čína či Rusko.
„Investice do čisté energie dosahují nových rekordů, a to i v náročných ekonomických podmínkách, což ukazuje na dynamiku nové globální energetické ekonomiky. Na každý dolar, který dnes jde do fosilních paliv, připadají téměř dva dolary investované do čisté energie,“ upozorňuje výkonný ředitel IEA Fatih Birol, jenž agentuře šéfuje od roku 2015.
Čím jsou změny poháněny? „Za nárůstem výdajů na čistou energii stojí silné ekonomiky, pokračující snižování nákladů, cen a rovněž úvahy o energetické bezpečnosti. Je zde však patrný i silný prvek průmyslové politiky, poněvadž velké ekonomiky soutěží o výhody v nových dodavatelských řetězcích čisté energie. Ale je třeba udělat více, aby se investice dostaly tam, kde jsou nejvíce potřeba, zejména do rozvíjejících se ekonomik, kde je přístup k cenově dostupné, udržitelné a bezpečné energii stále velmi nedostatečný,“ říká Birol.
Plány smělé, ale neplněné
V témže roce, kdy se Fatih Birol ujal IEA, se v Paříži 193 zemí světa a EU (samozřejmě včetně Česka) zavázalo k plnění klimatických cílů v rámci Pařížské dohody. Podle datové platformy Net Zero Tracker má nyní jen 24 zemí, k nimž patří Velká Británie, Německo a Francie, právně závazné plány na snížení emisí na čistou nulu do konce roku 2050.
Další desítky zemí – například USA, Čína a Indie – si stanovily cíle jen v politických „papírech“ nebo se zavázaly k cílům pozdějším. Dle analýzy společnosti Wood Mackenzie však žádná z velkých ekonomik není na dobré cestě splnit své cíle v oblasti snižování emisí do roku 2030, natož dosáhnout čisté nuly. „Tempo změn prostě není takové,“ řekla listu Financial Times v červnu Lindsey Entwistleová, šéfanalytička výzkumů v oblasti energetiky. A vyzvala: „Pokud chtějí země splnit své cíle, je velmi důležité, aby se jejich opatření po roce 2030 urychlila.“ Deník Financial Times uvedl, že ani letošní rekordní výdaje „na očistu“ spočtené agenturou IEA nedosahují poloviny odhadované úrovně, jež bude do roku 2030 nezbytná k dosažení nulového znečištění. Potřeba je prý 4,5 bilionu dolarů investic ročně.
•
