Halda Heřmanice je mementem uhelné minulosti Ostravska, ale také neschopnosti státu vypořádat se s ekologickou zátěží starou desítky let. Poslední snaha o řešení problému ztroskotala zhruba před třemi lety, když se rozhořel spor mezi státním podnikem DIAMO a soukromými firmami, které se na sanaci odvalu podílely. Nyní DIAMO přichází s novým řešením v podobě sarkofágu za minimálně dvě až tři miliardy. Původní postup měl při tom stát vyjít na nulu.
„Státní podnik DIAMO zintenzivnil práce a zahájili přípravné práce pro následnou realizaci sarkofágu, který pomůže minimalizovat rizika spojená s šířením termické aktivity. Děláme tedy všichni maximum pro to, aby sanace pokračovala bez zbytečných prodlev. Po jejím dokončení se bude jednat o bezpečné a dlouhodobě udržitelné řešení,“ uvedl před několika dny ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, kterému je DIAMO podřízeno.
Státní podnik ale zatím nemá ani dodavatele projektu sarkofágu. Výběrové řízení řeší ÚOHS,platně uzavřeno tedy není. „Jeden z uchazečů podal námitku k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což dočasně pozastavilo vyhodnocení zakázky. Příprava komplexního projektu sanace hořící části heřmanické haldy se tak zdrží zřejmě o několik týdnů, přesto však můžeme první fyzické práce začít realizovat už teď na jaře,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel podniku DIAMO Ludvík Kašpar. Zmíněnými pracemi se myslí vykácení náletových dřevin a úprava terénu pro zřízení budoucího staveniště sarkofágu.
O sarkofágu samotném se v tuto chvílí ví jen to, že byl jako způsob sanace podle ředitele Kašpara vybrán na základě odborných posudků. „Sarkofág bude pokryt izolační vrstvou a finálně ornou půdou, která se postupně zazelená. K sanaci budou využity běžné materiály, jako je upravené kamenivo, recyklát, těsnicí materiály a zemina,“ uvádí ministerstvo průmyslu a DIAMO.
Problém s tendrem na zhotovitele projektu ale není jediný, který budoucí sarkofág provází. Kromě státního podniku DIAMO na haldě hospodaří také společnost Cresco&finance a s ní propojená Ostravská těžební. Ostravská těžební na místě haldy vybudovala v roce 2017 specializovanou třídicí linku, která měla z uhelné hlušiny oddělit zbytkové uhlí a kamenivo, které by bylo možné dále použít ke komerčním účelům. Jenže se ukázalo, že v haldě je méně uhlí, než se odhadovalo. Firma nyní DIAMO obviňuje z toho, že do zařízení navozilo až 2 000 000 tun kontaminovaného materiálu z jedovatých kalových nádrží na haldě. V roce 2020 proto byla recyklace haldoviny ukončena.
S Ostravskou těžební personálně spřízněná společnost Cresco&finance v roce 2022 koupila od společnosti Asental Land miliardáře Zdeňka Bakaly skoro polovinu pozemků na haldě. A to poté, co příležitosti na jejich odkup nevyužil státní podnik DIAMO. Firmu Cresco&financene nedokázalo DIAMO ani následně jako vlastníka zpochybnit, naopak platnost soukromého majitele skoro poloviny haldy potvrdily i soudy. Nyní proto zaznívají ze strany DIAMA a veřejných institucí i slova o možném vyvlastnění pozemků Cresco&finance.
Vyvlastnění pozemků bude časově náročné a právně složité. Vedle toho půjde také o složitou odbornou debatu o samotném sarkofágu. A výhrady vůči zvolenému postupu sanace heřmanické haldy mají také někteří místní politici, včetně poslance a bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka. „Bohužel jsem neviděl ani odborné posouzení plánu sarkofágu. Trochu v rozpacích jsem také z prohlášení DIAMA, že možná nebude dělat ani studii vlivu na životní prostředí EIA. Při tak velkém projektu s obrovským potenciálním dopadem na lidi a přírodu, bych proces EIA považoval za neoddiskutovatelnou povinnost. Nemluvě o tom, že jsme v těsné blízkosti Polska a sanace haldy má vliv na vodu v řece Odře. Poláci to nepochybně ví a kvalitu v Odře na česko-polských hranicích podle mě důsledně sledují.“
Vondrák pochybuje také o účelnosti plánovaných až třímiliardových výdajů státu. Původně schválený způsob sanace totiž počítal s tím, že bude hrazena téměř výhradně z prostředků soukromých firem, které si na svou činnost vydělají prostřednictvím přepracování hlušiny a jejího dalšího komerčního využití.
Nyní se zdá, že tato cesta je naprosto neprůchozí. Zejména kvůli sporům s Ostravskou těžební a Cresco&finance. Podcenění situace ze strany DIAMA, když nekoupilo pozemky od Asentalu, povede k tomu, že za ně nyní bude muset buď zaplatit mnohonásobně více, nebo bude muset absolvovat mnohaletý právně komplikovaný proces vyvlastnění.
Právní spory nejspíše čekají DIAMO i se společností Ridera Bohemia. Ta v části haldy budovala oddělovací vzdušnou stěnu, která měla zabránit šíření hoření uvnitř haldy. DIAMO rozporuje funkčnost a složení vzdušné stěny. Ridera Bohemia opakovaně upozorňuje, že podle ní je oddělovací vzdušná stěna zástupný problém, protože funguje a plní svůj účel. Přestože za téměř tři roky žádný orgán pravomocně neprokázal, že by na stěně bylo něco špatně, stěna se dál nestaví.
Redakce Eura v této souvislosti oslovila znalce Zdeňka Čížka, který pro státní podnik DIAMO vypracoval posudek, jenž byl pravděpodobně (jak vyplynulo například z jeho prohlášení pro Českou televizi) impulsem pro zastavení prací na oddělovací stěně. Znalec reagoval sdělením, že předá dotazy redakce mimo jiné svým právníkům a policii. Vyloučil, že by ve svém posudku jakkoli pochybil. Například Česká inspekce životního prostředí, která se oddělovací stěnou na hladě zabývá, ale musí vzít v potaz i jiné znalecké posudky, o kterých se z veřejně dostupných zdrojů ví, že existují. A ty Čížkovy závěry jednoznačně zpochybňují. Znalec Čížek není v DIAMU neznámou osobou, figuroval například i v případě známých problémových lagun Ostramo. Jejich dosavadní sanace dopadla podle zjištění NKÚ pro státní rozpočet nehospodárně a jako taková nebyla dobře zvládnuta.
Všechny zmíněné okolnosti zjevně komplikují efektivní řešení problému haldy Heřmanice. Po letech, kdy si s ní státní podnik ani další zúčastněné státní orgány nedokázaly poradit, a po vzájemném přehazování odpovědnosti, se zdá být jasné, že dokud se situace mezi všemi zúčastněnými aktéry neuklidní, šance na efektivní likvidaci této ekologické zátěže bude nadále v nedohlednu.
•
