Hledání cest k udržitelné budoucnosti

Výzvy spojené s transformací energetiky, možnosti financování změn ekonomiky nebo příklady konkrétních udržitelných inovací byly náplní první letošní byznysová snídaně týdeníku Euro.

Každá civilizace stojí a padá s energií, která ji pohání. Evropa se rozhodla svou energetiku výrazně proměnit, aby dosáhla její dekarbonizace. Důsledkem jsou, alespoň zatím, vysoké ceny energií, k nimž ovšem přispívají i geopolitické faktory. Tento stav každopádně nesvědčí konkurenceschopnosti evropských firem. Výrazně se to dotýká i průmyslového Česka, jak hned v prvním panelu přiznal ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Je pravda, že Česko má dlouhodobě vysoké ceny energie, především z důvodu toho, že se do energetiky více než dekádu pořádně neinvestovalo. S nástupem Starostů na MPO jsme proto rozjeli rekordní investice a v současné situaci se snažíme pomáhat tuzemskému průmyslu, který je bohužel energeticky náročnější, než je tomu v jiných evropských zemích,“ uvedl.

Základní cestou, jak pozvednout konkurenceschopnost domácí ekonomiky, je podle něj modernizace. „Česko je výrazně podfinancované nejen v oblasti energetiky, ale i dopravní infrastruktury, datových sítí, a především lidských zdrojů. To znamená, že výraznou modernizací musí projít celá naše společnost,“ prohlásil Vlček. Udržitelná transformace energetiky znamená zejména odchod od uhlí. Budoucí český energetický mix mají tvořit zhruba půl na půl jádro a obnovitelné zdroje. Nové jaderné bloky však nebudou spuštěny dříve než v druhé polovině 30. let. Uhelné zdroje mají být podle současných plánů odstaveny v roce 2033. Může se tak stát ale i dříve kvůli nerentabilitě výroby. Pro mezidobí mají být přechodovou technologií plynové elektrárny, které doplní rozvoj obnovitelných zdrojů. Ministr Vlček je jedním z iniciátorů návrhu novely energetického zákona, která má zrychlit povolovací procesy u nových plynových elektráren s výkonem nad 100 megawattů.

Rozhodnou toky peněz

Evropské zdroje mohou určitě pomoct při transformaci celých segmentů ekonomiky, Česko ale nesmí promeškat příležitost. „Tento a příští rok jsou zásadní pro kvalitní a včasné využití evropských fondů. Třeba při investicích do dopravní infrastruktury mohou evropské fondy pokrýt až 40 procent veřejných investic,“ upozornil ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice Josef Schwarz. Národní plán obnovy financuje i řadu klíčových investic do elektrifikace a digitalizace železnic stejně jako do zvýšení energetické účinnosti budov.

Moderátor EBB David Mařík (vlevo) a Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu ČR

„Evropská unie podporuje spolupráci mezi firmami a výzkumnými centry, vznikly digitální inovační huby na podporu malých a středních podniků, počítá se se vznikem infrastruktury týkající se umělé inteligence,“ vyjmenoval Schwarz rodící se projekty. Zároveň dodal, že brzy do Česka dorazí zástupci Evropské komise, kteří připraví nový balík doporučení, jaké strukturální reformy v Česku provést a kam směřovat veřejné investice. Zásadní roli přisuzuje přídělu zdrojů z EU i ředitel odboru Politiky udržitelnosti na ministerstvu financí Ota Melcher. „Máme obrovskou výhodu, že Česko má k dispozici velký balík peněz z evropských fondů,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že je třeba mít jasno, jak budou dostupné prostředky využity. „Tyto peníze rozhodnou o tom, kde bude ČR za deset patnáct let v dodavatelských řetězcích,“ podotkl Melcher.

Jeho útvar, který začal fungovat v polovině minulého roku, se má zabývat financováním tranzice ekonomiky. Odhady a propočty, které zatím vláda neschválila, hovoří o výdajích v bilionech korun. Podílet se na nich budou vedle evropských fondů české veřejné zdroje, ale zejména soukromý sektor. Ten ovšem do rozvoje a modernizace investuje v každém případě.

Ke směřování peněz do udržitelnosti má přispět zejména evropská taxonomie, tedy jakýsi katalog udržitelných ekonomických aktivit. Nakolik se s ním firmy v Evropě sžívají, ukazuje EY EU taxonomy barometer. „Vývoj je pozitivní. Překážky přetrvávají, stejně jako problémy s výkladem, způsobem aplikace. Nicméně je zjevné, že firmy se naučily s taxonomií pracovat. Je to i tím, že teď procházejí svými prvními audity, na které se musely připravit,“ vysvětlil manažer služeb v oblasti udržitelnosti a klimatické změny v EY Ondřej Štolba.

Klíčem jsou inovace

Jedna z tváří tématu udržitelnosti v Česku, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová, na druhé straně upozornila na téměř všudypřítomný greenwashing neboli malování vlastních aktivit na zeleno. Praxe za zeleným marketingem značně pokulhává, jak podle ní ukazuje například analýza komunálního odpadu. „Je tam 40 procent bioodpadu, který by mohl být využit na produkci udržitelné energie, šest procent textilu, skládkuje se ale třeba i naprostá většina suti z demolovaných staveb a spousta dalšího využitelného materiálu končí na skládkách. Je třeba problémy pojmenovávat, dívat se na celý životní cyklus produkce, využít naše know-how, škálovat ho do pilotních projektů a příští rok můžeme dělat summit o cirkulární ekonomice a ukázat světu, že máme na co být pyšní,“ vybídla Jonášová.

Příklady dobré praxe se určitě najdou, protože udržitelnost podněcuje byznys k inovacím. „Naše společnost se transformuje a stojí v čele proměny celého nikotinového odvětví. Přecházíme od cigaret k bezdýmným tabákovým výrobkům, tedy od spalování k nahřívání a dalším méně škodlivým alternativám užívání nikotinu. Elektronické přístroje, které toto umožňují, musely být nějakým způsobem vyvinuty, a to je záležitost inovací,“ uvedl manažer udržitelnosti v Philip Morris International Roman Grametbauer.

Také ve skupině KKCG kladou podle ESG manažerky Zuzany Filipové důraz na průkopnická řešení. „Vždy se snažíme jít za hranice možností, nejlépe v propojení s inovacemi. Když chcete chytit vlak, je nejlepší být prvním vagonem, ideálně rovnou lokomotivou. To umožní jen inovace, nové technologie, vývoj. To je vlastně základ udržitelnosti,“ uvedla Filipová. Konkrétním příkladem je platforma reLosy, jejíž cílem je zužitkovat specifický odpad, který zůstává za produkcí jedné z firem z portfolia KKCG – Sazkou. Z použitých losů dnes vznikají například tenisky nebo modulární nábytek.

Bez lidí to nepůjde

Paleta ekonomických aktivit je pestrá a tlak na udržitelnost tak přináší různorodé výzvy. S čím se potýká obor se zásadním dopadem na životní prostředí, ale i lidské zdraví, předestřel náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek: „Zemědělství má s udržitelností velký problém, který není vidět, ale je velmi znát. V zemědělství pracuje jen zhruba 1,5 procenta práceschopné populace. Je to věc generační výměny a prostě nejsou lidi. Týká se to i ochrany životního prostředí. To, co vymyslí politici a úředníci, musí někdo odpracovat – zabránit erozi, zatravnit, zavádět krajinné prvky, vymyslet zemědělské systémy, aby vyhověly všem požadavkům čím dál náročnějších spotřebitelů.“

Přečtěte si také