„Mělník hazard reguluje v míře, která je podle mě rozumná. Můžeme se bavit o detailech, ale regulace tady je. Celý sektor je navíc regulován na úrovni zákona. Jde vždycky o to, co si kdo pod pojmem regulace představuje. Já vnímám regulaci jako pravidla, nikoli jako vynucený zákaz něčeho, co se mi třeba nelíbí,“ hodnotí situaci Zbyněk Šnajdr, nezávislý zastupitel města Mělník, který se při hlasování vyslovil proti pořádání referenda.
Referendum původně inicioval mělnický občanský aktivista Pavel Korčák. Jeho argument spočíval v tom, že se z Mělníka stává „středočeské Las Vegas“, a že občané mají právo se k této nešťastné trajektorii vyjádřit. Městské zastupitelstvo se ale proti referendu ostře vymezilo. Z jednoho prostého důvodu – odborné aspekty regulace hazardu jednoduše přesahují hranice jednoho města. Aby bylo řešení uspokojivé, musí se na něm podílet přední čeští adiktolozi v úzké spolupráci s vládou.
Ilustrační foto.
Mělnické zastupitelstvo se tak stalo významným aktérem nejen v debatě o tom, jestli je nulová tolerance hazardu správným a účinným řešením, ale taktéž v diskuzi o mantinelech přímé demokracie. „Osobně nevidím důvod, proč občany zatěžovat nějakým dalším hlasováním o něčem, co má primárně rozhodovat jejich zvolený zástupce. Proč mám svoji práci házet na lidi?“ podivuje se nad záměrem v této odborné otázce uspořádat všelidové hlasování Šnajdr.
Problematika hazardu je bezpochyby velmi komplexním společenským jevem s mnoha proměnnými, dopady nesprávné regulace nedokážeme bez odborného náhledu sami o sobě dobře zhodnotit. Proto návrh na mělnické referendum neuspěl – mělničtí zastupitelé správně upřednostnili možnost odborného řešení na úkor vyhrocených emocí a předsudků, které debatu o hazardu vždy ovládaly a dodnes ovládají.
K regulaci hazardního prostředí by český stát měl přistoupit komplexně a strukturovaně. Tato zodpovědnost dopadá na bedra vlády, a je nefér, když ta požaduje, aby její roli suplovali politici na lokální úrovni či samotní občané. Na vypracování vyhovujícího a obecně přijímaného řešení by měla úzce spolupracovat s českou obcí adiktologů, která rozhodně netrpí nedostatkem zvučných jmen a odborných kapacit. Světová pandemie COVID-19 nám názorně ukázala, že se hráčské prostředí proměňuje, vzpomeňme především skokový nárůst online hraní a s ním související stoupající počet závislých. Analyzovat dopady těchto změn pro futuro musí právě adiktolozi.
„Nejsem zákonodárce ani odborník přes závislosti. Nechal bych to primárně na nich. Důležité je k těmto věcem přistupovat racionálně, a ne na základě pocitů. Zákazem kamenných provozů určitý problém nezmizí a jak vidíme, jen se přesune do on-line prostředí, případně za hranici obce. Těžko zakážeme hrát lidem on-line anebo jezdit do vedlejší obce, např. přímo sousedící s našim městem. Já bych řešil problematiku rizikového hráčství prevencí. V rodině a ve školách především. To je nástroj, na který se ovšem v politickém boji proti čemukoli často zapomíná. Přitom je to funkční a relativně levné,“ shrnuje svůj postoj Zbyněk Šnajdr.
•
