„Vy banky si musíte připustit, že jste provázány se státem a ekonomikou více než ostatní. Místopřísežně prohlašuji, že bude přibývat zemí, které budou zavádět windfall tax v bankovním sektoru. Česká republika je v tomto napřed,“ prohlásil Hampl během diskuze na konferenci Mastercard Banky roku.
Dlouholetý člen bankovní rady ČNB se v debatě ostře střetl se zástupci bankovního sektoru, kteří naopak uvalení daně za mimořádné zisky na banky kritizují. Podle šéfa České spořitelny Tomáše Salomona může být uvalení daně jen na velké banky, jak je v plánu vlády, podnětem i pro Ústavní soud či Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Už neočekávaný zisk je podivná kategorie. Měli výrobci roušek neočekávaný zisk během covidu? Budou mít zbrojaři neočekávané zisky v dalších letech?“ oponoval Salomon podle kterého prožíváme krizi ekonomického modelu, který byl založený na dostatku levné pracovní síly a levných energiích. Obojí se podle něj ale ekonomice nyní nedostává. Bez plošného zvýšení daní se stát podle Salomona ze současné situace nedostane.
Generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka označil Hamplův přístup za dogmatický a přístup vlády hájený Hamplem označil za diskriminační. Kritizoval především myšlenku, že za ziskem bank stojí především čistých úrokových výnosů následkem vyšších úrokových sazeb.
Juchelka také upozornil na to, že část podnikatelů se stěhuje do takzvané šedé zóny, například používáním hotovosti. Firmy hledají všechny nástroje, jak současnou situaci řešit, míní ředitel Mastercard ČR Michal Čarný. Z dat Mastercardu ale podle něj nevyplývá, že by šlo o systémový problém, který by ohrožoval ekonomiku.
Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila minulý týden v takzvaném daňovém balíčku, který dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má daň po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Přímo od bank si vláda touto formou slibuje vybrat mezi 33 a 35 miliardami korun.
Právě čísla prezentovaná vládou byla ale během debaty na pranýři. Podle Salomona vychází analytikům výběr mimořádné daně u bank asi na třetinu odhadů, kterými disponuje vláda. „Mám obavu, že výběr windfall tax u bank nedosáhne těch čísel, které prezentoval ministr financí, a opět se bude říkat, že banky obešly stát a optimalizovaly,“ řekl šéf České spořitelny.
Odborníci se naopak shodli, že český stát neumí v krizích pomoc dostatečně zacílit na lidi, kteří pomoc od státu skutečně potřebují a místo toho sahá k plošným řešením. „Přijde šok a říkáme si, že je dobré reagovat adresně a ne plošně. A pak zjistíme, že to náš stát neumí. Že je to takový neohrabaný cvalík, po kterém chceme akrobatické kousky. A je úplně jedno, jaký způsob vládnutí zvolíte,“ uvedl Hampl s tím, že populistický plošný přístup nakonec dožene každou vládu.
•
