► Kolikrát jste byl v Gruzii, než jste v květnu 2021 založili společnost Georgia Energy SICAV? Kolik času tam trávíte nyní?
Do Gruzie jezdím pravidelně už od roku 2015, protože jsem tam připravoval projekty vodních elektráren pro jiné společnosti. A pak v roce 2021 přišli moji současní kolegové s myšlenkou založit investiční fond a udělat z toho kompletně český příběh. Teď začínáme stavět pro Georgia Energy SICAV první elektrárny, takže jsem v Gruzii zhruba polovinu pracovního času, abych měl jistotu, že se stavba hladce rozběhne.
► Proč právě gruzínské řeky? Kdo s touto myšlenkou přišel?
Ideální přírodní podmínky z gruzínských řek dělají zajímavou investiční příležitost. V rámci Evropy jsou podobné podmínky asi jen v Alpách, ale tam už elektrárny stojí a nové tam teď nepovolí. Představte si zemi zhruba stejně velkou, jako je Česko, ale má moře i pětitisícové hory. Dešťové mraky naplněné vlhkostí z Černého moře naráží na masivy Kavkazu a vytváří stovky řek, které se pak zase do něho vlévají, čímž vznikají stabilní podmínky pro výstavbu vodních elektráren na různých místech této země. A pokud neprší, sněží nebo se rozpouští sníh v horách. Podpořit investice do vodních elektráren navíc Gruzii doporučila před 15 lety studie Světové banky.
► Jak snadné, či obtížné je v porovnání s Českem nastartovat podnikání v Gruzii? Museli jste i tam založit firmu?
Nastartovat podnikání v Gruzii je nesrovnatelně jednodušší a rychlejší než u nás. Kompletní založení firmy se vším všudy je otázka deseti minut a nepotřebujete k tomu ani notáře. Všechno potřebné navíc vyřešíte v jedné budově v centru Tbilisi. V tom má Gruzie oproti nám obrovský náskok a máme co dohánět. Gruzie před lety převzala estonský model státní správy, což dělá ten obrovský rozdíl.
► Jaké byly největší překážky?
Největší překážkou je jazyk. Není problém se v Gruzii domluvit anglicky, ale všechny oficiální dokumenty, například výkresy, musíme překládat do gruzínštiny. Ta je navíc velmi složitá, má vlastní písmo a jedinečný slovník, který se nepodobá žádnému jinému jazyku.
► Co vás nejvíce překvapilo?
Absence korupce a přístup úředníků. Když přijdu na úřad, chovají se ke mně vstřícně jako ke klientovi. Souvisí to i s gruzínskou pohostinností. Říká se, že host je pro Gruzína darem od Boha a podle našich zkušeností to tak vnímají v celé Gruzii.
► Jak vás tamní úřady a obyvatelstvo ve vytipovaných lokalitách přijalo? Zaznamenali jste nějaké protesty?
V oblasti, kde se pohybujeme, se nám podařilo si vytvořit dobré vztahy jak s úřady, tak s místními obyvateli. Je to v horách a pracovních míst je tam málo, takže to, že během výstavby zaměstnáme vyšší desítky místních lidí, má pro tuto komunitu velký význam. I když na začátku jsme všem museli nejprve vysvětlit, že nechceme stavět velké projekty s obrovskou přehradou, ale jen run-of-river elektrárny, tedy průtočné bez zadržování vody, které nemají negativní vliv na životní prostředí. Naopak tím dokážeme údolí řeky upravit tak, aby ho více mohla využívat i místní komunita.
► Jak probíhá komunikace? Anglicky? Rusky?
Máme v týmu zaměstnance, kteří ovládají několik cizích jazyků. Dva naši gruzínští kolegové dokonce mluví česky. Obecně platí, že starší generace používá ruštinu, mladší zase směřují jazykovou vybaveností i hodnotami na Západ.
► Jste první zahraniční společnost, která v Gruzii staví hydroelektrárny? Jakou máte konkurenci?
Nejsme první ani jediná zahraniční společnost, která se v Gruzii věnuje vodním elektrárnám. Jsou tam rakouské a italské firmy, zřejmě proto, že mají zkušenosti z Alp, ale i další. Významným majitelem a provozovatelem vodních elektráren v Gruzii je česká Energo Pro, která do Gruzie vstoupila v roce 2006, když zprivatizovala většinu distribuční sítě. O konkurenci se mluvit nedá, protože na začátku celého procesu firma uzavře dohodu s gruzínskou vládou na využití určitého úseku řeky a nikdo jiný tam pak vstoupit nemůže. A stále zbývá využít asi 75 procent ekonomicky využitelného potenciálu, takže příležitostí je zatím dost.
► Na čem je založené vaše podnikání v Gruzii? Dodáváte know-how a využíváte tamní pracovní sílu? Mají tamní zájem pracovat pro zahraniční společnost, nebo pracovníky vozíte i z Česka?
Využíváme české, případně evropské know-how, tedy projekční práce a technologii. O stavební práce se starají místní firmy a lidé. Především mladí mají velký zájem o práci pro společnosti z Evropské unie.
► Spolupracujete s nějakými jinými českými firmami přímo v Gruzii?
Na každé stavbě spolupracujeme s českou Energo Pro. Naše projekty připojujeme do distribuční sítě jejich dceřiné firmy Energo Pro Georgia, která je v Gruzii největším zaměstnavatelem. Českých podnikatelů v Gruzii známe víc. Máme s nimi velmi dobré vztahy, stejně jako s naším velvyslanectvím v Tbilisi, které dlouhodobě skvěle funguje.
► Jak se v Gruzii dívají na Green Deal, na výrobu energií z obnovitelných zdrojů energie (OZE)? Může z toho mít nějaký prospěch Česko?
Gruzínská vláda vnímá OZE jako velkou příležitost. Nemají velké nerostné bohatství, ale přírodní podmínky pro OZE jsou velmi zajímavé. Takže vláda se snaží silně podporovat rozvoj a výstavbu nových projektů, a to nejen vodních, ale i větrných a solárních elektráren. S tím souvisí i výstavba podmořského kabelu z Gruzie do Rumunska, který by měl zelenou elektřinu z Kavkazu dodávat až do EU.
► Kolik hydroelektráren jste již v Gruzii postavili? A kolik by jich mělo být celkem?
Nyní začínáme stavět první kaskádu tří vodních elektráren, které mají celkem osm megawatt (MW) instalovaný výkon. V přípravě máme další projekty s výkonem přes 30 MW a celkově bychom se chtěli dostat minimálně na sto MW. Všechny projekty se nacházejí v horách na sever od města Kutaisi.
► Uvažujete o podobných aktivitách v podobně hornatých sousedních zemích – v Arménii a Ázerbájdžánu?
Zatím máme dost příležitostí a práce v Gruzii, takže o dalších zemích neuvažujeme. Za svou kariéru jsem procestoval značnou část světa a mohu říct, že nikde jinde nejsou tak dobré podmínky pro stavbu malých a středně velkých vodních elektráren jako v Gruzii.
► Je za založením investičního fondu snaha získat více financí na rozvoj? Komu je fond určen?
Díky investičnímu fondu projekty můžeme postavit a dlouhodobě držet. Jinak bychom je museli prodávat větším hráčům, ale chtěli jsme přinést tuto investiční příležitost i menším investorům. Občas v žertu říkám, že ne každý má volné desítky nebo stovky milionů, aby si postavil vlastní elektrárnu, ale ono to tak je. Investice je enormně zajímavá, obzvlášť v dnešní době, kdy se rapidně zvedl zájem o takzvané ESG investice. A my z ESG na rozdíl od mnoha jiných fondů naplňujeme všechna tři písmena.
► Jakou mají potenciální investoři záruku, že o svůj vklad v minimální výši milion korun nepřijdou?
Fond má správce, který je licencovaný Českou národní bankou, dále je tam depozitář, auditoři, zkrátka, jsou podle zákona nastavené kontrolní mechanismy, které zajišťují, že vybrané peníze investujeme v souladu se statusem fondu. Veškeré investice navíc míří do projektů, které postupně rostou a zvyšuje se jejich cena.
► Podle čeho jste určili očekávaný výnos fondu sedm až deset procent ročně?
Tato čísla vycházejí z finančních modelů při současné tržní ceně elektřiny v Gruzii a představují minimální budoucí výnos. V budoucnu budeme schopni investorům doručit i vyšší výnosy, protože cena elektřiny se postupně zvyšuje i v Gruzii, navíc bude uskutečněn zmiňovaný podmořský kabel, díky kterému bychom snad mohli dodávat tuto zelenou elektřinu i do EU.
► Neobáváte se o investice kvůli neklidné situaci v regionu, když Rusko před 17 lety napadlo Gruzii? A také proto, že Evropská komise kvůli politickému neklidu v zemi přerušila s Gruzií přístupové rozhovory do EU?
Mrzí mě, že je u nás Gruzie a její současná vláda líčena jako proruská, protože tak to není. V Tbilisi a Kutaisi vlaje víc evropských vlajek než u nás. Současná vládní strana má vstup do EU mezi svými prioritami, na druhou stranu se chovají pragmaticky, protože musejí s Ruskem nějak vycházet. Od začátku však vnímáme rizika spojená s tímto regionem, a proto má fond uzavřené pojištění proti teritoriálním a politickým rizikům
•
