Je to skoro věda. Najít ideální místo, kde bude nejvýhodnější vyrábět. Geografii výroby a správný výběr lokality ovlivňuje tisíc a jeden faktor: infrastruktura, přírodní zdroje, státní politika či pobídky, know-how, šikovná pracovní síla, existence průmyslových zón, inovační huby, energetická bezpečnost i stabilita, logistika a tak dále. To vše podmiňuje kupříkladu soustředění automobilek do střední Evropy (Škoda Auto, Hyundai, Kia, Toyota) nebo vznik celých klastrů na výroby baterií, čipů, polovodičů a dalších high-tech produktů.
Výkonné čipy jsou pokladem dneška. Na jejich produkci sází Tchaj-wan, Japonci či některé regiony v USA. Foto: Shutterstock
Neklid ve světě – pandemie, válka na Ukrajině, posilování Číny i „překrásná cla“ Donalda Trumpa – zrychlil trendy, kdy podniky uvažují o přesunech výroby. Ty tam jsou doby, kdy Asie byla lacinou fabrikou světa. V řadě oborů dochází k reshoringu, kdy se produkce vrací „domů“ – z geopolitických i ekonomických důvodů. Experti hovoří o nových trendech, kdy se do popředí dostávají země jako Mexiko coby brána k USA, Indie jako ambiciózní třetí pól a též střední Evropa jako spolehlivé zázemí evropského průmyslu.
Absolutně propletený svět
„Sítě výroby se překrývají a propojují klidně i překvapivými způsoby, které nelze nikdy zcela rozmotat, a táhnou se daleko přes hranice a do nejzazších končin globální ekonomiky,“ uváděl průmyslový geograf Richard A. Walker ve stati The Geography of Production (2017). Veškeré důvody k přesunům lze sotva rozklíčovat, ale experti upozorňují, že v průmyslově stěžejních regionech – Evropské unii, USA a Asii – se nyní dějí velké věci.
Nejprve Evropa: stále častěji dochází k reshoringu či nearshoringu, čili přesunu kapacit z asijských zemí na starý kontinent, což se týká farmacie, polovodičů i baterií. Rozvíjí se (i s tlakem na dekarbonizaci) zájem o budování gigafabrik na produkci elektroaut.
A co se děje v Asii? Ač je Čína stále globál ním výrobním centrem, rostoucí náklady vedou k přesunům části výroby do jihovýchodní Asie: do Vietnamu, Indonésie, Thajska. Navíc se Indie rychle profiluje jako zajímavá (a levnější alternativa) k Číně, a to v elektronice i autech. Velká trojka – Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan – se soustřeďuje na high-tech (čipy, robotika). A v USA, jež nyní řídí hnutí MAGA, sílí tlak na reindustrializaci země. Regionálními klastry v polovodičích jsou třeba Texas a Arizona (polovodiče) nebo Kalifornie (inovace, technologie, R&D).
Mexiko, Indie, střední Evropa
Obzvlášť zajímavý vývoj nejspíš čeká Mexiko, které těží z prosté věci. Je poblíž největšího spotřebitelského trhu světa a má předvídatelný obchodní rámec. Výroba kousek za hranicí Spojených států s možností dodat zboží do dvou dnů je přesvědčivější než měsíční plavba přes oceán. V příhraničních státech roste klastrování dodavatelů pro automobilky, výrobce elektroniky i spotřebičů. Silnou stránkou je navíc znalost amerických standardů kvality a certifikací.
Do budoucna se vyplatí sledovat Indii. Lidnatá země se posouvá z role jakési montovny k ambicím celého ekosystému výroby. Tamní pobídkové programy přitahují výrobce telefonů, spotřební elektroniky i autodílů. Indická vláda usiluje o domácí vývoj i vyšší lokální podíl, nejen o „došroubovávání“ komponent. Vedle montáží se tak objevují štědré investice do baterií, elektroniky a polovodičů. A silnou kartu představuje tamní demografie: dostatek mladých lidí i rostoucí střední třída vytvářejí v Indii nabídku pracovní síly i poptávku po výrobcích.
A pak je tu střední Evropa, CEE, my. Čtveřice Visegrádu – Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko – zůstává rozšířenou výrobní základnou Evropy. Region stojí na kombinaci dobré průmyslové kultury, kvalifikace pracovníků a husté sítě subdodavatelů.
Doklady, že země V4 mají zahraničním investorům co nabídnout, známe: přicházejí či posilují tu investice firmy jako onsemi (Rožnov), Toyota (Kolín), Inventec (Brno), Stellantis (Trnava) anebo CATL (Debrecín). Na nové české vládě vzešlé z víkendových voleb bude, aby takové produkční a technologické investice dokázala podněcovat. Aby Česko v „geografii výroby“ hrálo prim.
•
