Pohled na nelítostné závody formule 1, kde řidiči, manažeři i majitelé týmů jedou na plný plyn na dráze i mimo ni. Jako úvodní větu si tohle přečtou po celém světě desítky milionů diváků, kteří se pustí do sledování úspěšné dokumentární série F1: Touha po vítězství z dílny Netflixu. A teď si představte, že v některé další řadě seriálu by mohla být i epizoda z Brna.
Na Masarykově okruhu v Brně by se v příštích letech vedle motorkářského šampionátu MotoGP (vrátí se od roku 2025) skutečně mohl pořádat i závod F1. Iniciativa probíhá jak na české straně, tak na mezinárodní úrovni. Týdeník Euro zjistil, že pro zapojení Česka do programu F1 je nejvýše postavená osoba ohledně formulí v rámci Mezinárodní automobilové federace (FIA) Nikolas Tombazis. „Celkově se může jednat o zcela reálnou vyhlídku, pokud budou splněna všechna kritéria pro pořádání závodu,“ potvrdil Euru šéf FIA pro oblast monopostů.
Ocenil rozvoj motoristického sportu v Česku, vyzdvihl Středoevropskou rallye, která je součástí mistrovství světa v rallye (WRC) a minulý čtvrtek a pátek si ji fanoušci motorsportu mohli v Česku užít. K tomu je třeba připočíst od roku 2025 i závody motorek na brněnském okruhu, kde by se podle Tombazise mohly – po technických úpravách – v příštích letech prohánět i formule.
„Teoreticky by se na historickém brněnském okruhu mohl v budoucnu uskutečnit závod F1. Je zřejmé, že by bylo nutné provést rozsáhlé práce na homologaci okruhu podle nejnovějších bezpečnostních a technických norem a FIA by v tomto procesu hrála důležitou roli. Kromě toho by se muselo s promotérem dohodnout jeho zařazení do kalendáře,“ dodal k podmínkám Tombazis.
Drsné zákulisí, plno diplomacie
Významnou roli v celém procesu hraje diplomacie, v níž jsou Češi v rámci automobilového světa nyní v silné pozici. Klíčovou postavou je vlivný advokát sportovní branže Jan Šťovíček, který je členem Světové rady motosportu FIA a viceprezidentem motocyklové federace FIM Europe. Do agendy šéfa Autoklubu ČR spadají i závody formule 1. Šťovíčkovi se v poslední době povedlo navázat blízký vztah s bossem celé organizace FIA Muhammadem Sulajímem ze Spojených arabských emirátů. Když má Šťovíček říct, jak pravděpodobné je podle něj pořadatelství závodu F1 v Česku na stupnici 1 až 10 (s tím, že 10 je nejvíc pravděpodobné), řekne, že se to blíží desítce. Šťovíček nabízí argumenty. Tak například: pro investory by taková akce byla lákavá, protože formule nejsou zdaleka jen motosport – je to showbyznys, globální celebrity, obří byznys spojený s prodejem licencí, marketingových či televizních práv, masivním turismem. Pro Česko pak hovoří i strategická poloha. „My máme obrovskou výhodu, že geograficky je to k nám blízko z celé Evropy, z východu i západu, severu i jihu. To třeba Anglie nemá. Brno má letiště a dostatečnou hotelovou kapacitu (ověřeno MotoGP), velké letiště ve Vídni je kousek. Tohle všechno se počítá,“ řekl Šťovíček týdeníku Euro.
Jeho blízkost ke špičkám FIA se projevila i v případě, kdy Šťovíček ve struktuře FIA prosadil do její Etické komise dalšího vlivného českého advokáta Radka Pokorného (spoluautora podcastu Klub rváčů, ve kterém působí i autor článku – pozn. red.). Tomu na stůl hned v prvním roce spadly velmi citlivé kauzy, na jejichž pozadí se odehrávají spory o velké peníze. Tato přízeň Čechů ve FIA je jedním z důležitých faktorů, jež pomáhají zájemcům o pořádání závodu formulové Grand Prix v Brně. „První rok v Etické komisi byl docela dramatický, protože mezi vyšetřované se dostali i prezident a viceprezident FIA nebo šéf stáje Mercedes Toto Wolff. FIA prochází mnohými změnami, jak personálními, tak organizačními, a to se nikdy neobejde bez různých sporů. Doufám, že se situace uklidní a že i výkon mojí funkce bude méně dramatický. Letos toho bylo dost,“ řekl Euru advokát Pokorný. Svět formule 1 rovněž zažívá dynamické a napjaté období. Jednotlivé týmy, FIA a promotér závodů skupina Formula One Group (vlastníkem je společnost Liberty Media, která koupila i seriál MotoGP) domlouvají od sezony 2026 novou smlouvu – takzvanou Concordskou dohodu.
Ve hře jsou miliardy dolarů, uvést lze příklad: nyní závodí deset týmů. Kdyby do šampionátu chtěla vstoupit nová stáj, podle nové dohody by měla zaplatit 600 milionů dolarů (téměř 14 miliard korun), od roku 2028 až 800 milionů dolarů. O vstupu do seriálu například vyjednává německá automobilka Audi, jež kupuje švýcarský tým Kick Sauber. Tím by se vyhnula tučnému „startovnému“. Promotérem motorek i formulí je tatáž společnost Liberty Media, tudíž se začalo spekulovat, zda by se daly spojit některé závody MotoGP a F1 v rámci jednoho „supervíkendu“. Výrazným faktorem je i geopolitika a téma lidských práv. V čele FIA od roku 2021 poprvé stojí mimoevropský prezident Muhammad Sulajím z SAE. V poslední době se závody F1 stěhují čím dál víc na okruhy v zemích autoritářských a neliberálních režimů, jejichž bohatství pochází hlavně z nerostných surovin. Jezdí se nejen v Číně, ale i v Kataru, Abú Zabí, Saúdské Arábii (tam se staví nový okruh Qiddiya), Ázerbájdžánu či Bahrajnu. „FIA je mimo jiné držitelkou licence na F1, což je svět globálního marketingu, vlivu a velké kupy peněz. Vidět je to na každém kroku, každý krůček je postup minovým polem,“ popisuje právník Pokorný drsné zákulisí světa F1.
Co na to český stát?
Jednou z hlavních otázek visících nad brněnským autodromem je, zda by Masarykův okruh technicky závod formulí unesl. Šéf FIA pro oblast monopostů Nikolas Tombazis míní, že na brněnském závodišti by se po některých úpravách Grand Prix mohla uskutečnit. Zmínil konkrétně homologaci okruhu podle nejnovějších technických a bezpečnostních norem.
Podle šéfa Autoklubu ČR Jana Šťovíčka by stavební úpravy přišly odhadem na nižší stovky milionů korun. „Určitě by se musely udělat výraznější úpravy, než jaké třeba vyžaduje MotoGP, a můj odhad je, že by se jednalo o více než desítky milionů korun. Pro mnohé investory takové částky nejsou zase tak úplně závratné,“ uvedl Šťovíček.
Formule 1 se v srpnu proháněla dokonce i v pražských ulicích při diváky hojně sledované akci Red Bull Showdown. Za volantem monopostu RB7 seděl bývalý jezdec formule 1 David Coulthard. Foto: čtk
K tomu by investor – majitel okruhu – musel sáhnout pro další peníze pro nákup licence. Ta se pořizuje na jeden rok, respektive pro uskutečnění závodu F1. Její cena by se pohybovala zhruba ve výši 1 až 1,5 miliardy korun, sumy za udělení licence se liší. Je možné, že závody F1 by se v Brně nekonaly každý rok, ale například jednou za tři roky. Český okruh by se mohl střídat s některým ze závodišť v regionu střední Evropy – třeba s maďarským Hungaroringem.
„Cena licence se pohybuje okolo 50 až 60 milionů dolarů nebo i výše. Platí pořadatel, většinou vlastník okruhu, nebo ten, kdo si okruh na tuto akci pronajme. Neexistuje jednotný ceník, stejně jako u MotoGP. Přes tuto závratnou částku je na pořadatelství Grand Prix fronta zájemců a podepisuje se jedna předběžná smlouva za druhou. Španělé třeba podepsali desetiletý kontrakt a chtějí jet už za dva roky na okruhu u Madridu, který ale teprve bude stavět,“ popsal Šťovíček.
Co by to znamenalo pro stát? Ministerstvo financí i Úřad vlády odkázaly na Národní sportovní agenturu (NSA), která by v procesu sehrála stěžejní roli. Autoklub či jiný pořadatel by na NSA podal žádost o podporu a zařazení závodu F1 mezi významné sportovní akce mimořádné důležitosti, o čemž by následně rozhodovala česká vláda. „Mezi pozitiva pořádání takto významné sportovní akce samozřejmě patří zviditelnění České republiky či přilákání zahraničních i domácích fanoušků a s tím spojený ekonomický přínos do státního rozpočtu,“ uvedla pro Euro tisková mluvčí Národní sportovní agentury Alena Panovská.
Jižní Morava je trendy
Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) zájem Autoklubu ČR eviduje, oficiální jednání zatím neproběhlo. „Je to sice možná ambiciózní plán, ale zdaleka ne nereálný, zvláště s ohledem na to, jaký boom tato série zažívá a jak schopné pořadatele v Česku máme,“ řekla Vaňková Euru. Jejím cílem je, aby se Brno stalo významným místem pro pořádání mezinárodních sportovních akcí – příští rok se vrátí na okruh motorky MotoGP, v právě budované aréně se má uskutečnit evropský šampionát ženského volejbalu a ve hře je spolupořádání hokejového mistrovství světa.
Nejvýše postavený funkcionář formule 1 v rámci FIA Nikolas Tombazis je přesvědčen, že na brněnském okruhu by se po některých úpravách Grand Prix mohla uskutečnit.
„Formule 1 i další velké sportovní eventy mají jednoznačný přínos nejen pro lokální ekonomiku, ale i pro stát. Dostanou přímo k nám i do regionu další a mnohdy nové návštěvníky a potvrdí pověst Brna jako atraktivního, pohostinného a fungujícího města, které je otevřené spolupráci na místní, národní i mezinárodní úrovni,“ dodala brněnská primátorka. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) týdeníku Euro řekl, že k závodu F1 v Brně zatím nemá žádné informace.
Podobně jako primátorka Vaňková vidí potenciální přínos akce pro stát i jihomoravský region šéf autoklubu Šťovíček, podle něhož je formule 1 srovnatelnou událostí s olympijskými hrami či mistrovstvím světa ve fotbale. Je přesvědčený, že pro investora by byl projekt ziskový – například už jen díky návštěvě několika set tisíc diváků.
Má to však háček. Vzhledem k tomu, jak napjatý a děravý je v současnosti státní rozpočet, nelze předpokládat, že by vláda šla do podpory závodu F1 s nějakou významnější částkou. „Byť jakýkoli příspěvek z veřejných rozpočtů by samozřejmě byl logický s ohledem na přínosy akce, nelze očekávat žádné závratné částky a bylo by nutné postavit rozpočet na většinově soukromém financování,“ míní Šťovíček.
Mimochodem: v roce 1949 se v Brně uskutečnil dosud jediný mezinárodně uznávaný závod vozů formule 1 na českém území. Divácká účast se tehdy odhadovala až na půl milionu lidí.
Co na to řekne investor?
Další důležitou otázkou je, jaký investor by licenci za více než miliardu korun a stavební a technické úpravy za další nižší stovky milionů korun zaplatil. Logicky se nabízí majitel areálu Masarykova okruhu – podnikatel Karel Hubáček a jeho společnosti. V zákulisí se však hovoří o tom, že klíčovou postavou celého projektu by byl jeho bratranec – miliardář Pavel Hubáček, jenž patří do třicítky nejbohatších Čechů. Stojí za bankou Creditas a mimo jiné mu patří karlovarský Grandhotel Pupp. Je zřejmé, že takto obrovská akce by se dala uskutečnit pouze v případě, že se do ní vloží podobně silný hráč jako miliardář Hubáček.
Ten se k budoucnosti autodromu a formuli 1 veřejně nevyjadřuje. Podle informací týdeníku Euro však existuje možnost, že se nechá přesvědčit a do projektu F1 v Brně nasype peníze. S vírou, že se mu investice bohatě vrátí. Návratnosti Šťovíček věří. „Nerad bych prozrazoval obsah našich debat, to je otázka na pana Hubáčka, ale předpokládám, že se po získání MotoGP nezastaví, a pokud se podaří MotoGP úspěšně odjet – což jsem přesvědčen, že ano – jistě bude logické získávat pro autodrom další podniky,“ uvedl Šťovíček.
Uspořádání závodu F1 by investor domlouval s promotérem, společností Formula One Management, a též s FIA. „Podle mého názoru zapojení veřejných institucí nemůže být tak masivní, jako je tomu v případě MotoGP. Rozpočet je příliš vysoký na to, aby jej veřejné rozpočty pokryly – byť například v Maďarsku to Orbánova vláda činí (ale je to spíš výjimka). Z mého hlediska by se spíše jednalo o soukromou investici, která by byla nemalá, ale která by se v horizontu pěti až deseti let velice vyplatila,“ dodal Jan Šťovíček.
Netflix a celebrity
Když se na jaře konala Velká cena Miami v USA, v hledišti usedly celebrity ze světa hudby, sportu, byznysu i politiky. V dějišti závodu se nechal vidět Donald Trump, dva ze tří nejbohatších lidí planety Elon Musk a Jeff Bezos, sportovní hvězdy jako LeBron James a Tom Brady či muzikanti Ed Sheeran a Rihanna.
Popularita F1 v posledních sezonách dramaticky roste. Po celém světě. Své o tom ví i novinářka a televizní reportérka Karolina Bulisová, která se formulím dlouhodobě věnuje. „Na některé okruhy je problém se kvůli velkému zájmu fanoušků o vstupenky i dostat, to mluvíme zejména o závodech v Evropě, jako je Silverstone, Hungaroring, Red Bull Ring a pak závody v Itálii. Tam je to kvůli Ferrari ale kapitola sama o sobě, jelikož v Itálii je Ferrari, jak zaznělo v seriálu na Netflixu, náboženstvím,“ vysvětluje znalecky Bulisová.
Podle ní právě seriál F1: Touha po vítězství celosvětově zvedl sledovanost závodů F1. „Ač má seriál své mouchy, jako je třeba přílišná dramatizace některých vztahů, dokázal přilákat nové publikum. A to je něco, co nejen jednotlivé týmy, ale i Liberty Media a FIA chtějí. Obrovskou roli hrají i sociální sítě, hlavně Instagram a TikTok. Z pilotů formule 1 jsou dnes znovu světové celebrity nejvyšší úrovně, jejich jména mají neuvěřitelnou sílu v marketingu,“ uvedla televizní expertka.
Zájem o F1 se podle ní zvedl i v Česku. „Pro mě osobně je nejpříjemnějším zjištěním, jak obrovský zájem o F1 a přidružené série je mezi lidmi v Česku a na Slovensku. Minulý rok jsme v Baku a Kataru narazili na početné skupinky našich krajanů, letos to je stejné. Lidé u nás formulí 1 žijí, organizují si podle ní dokonce dovolené,“ dodala.
Podle Radka Pokorného je formule 1 velkým světem, který se doslova vyplatí. „Brněnský motodrom je slušný základ pro zápas o přivedení závodů F1 do České republiky. Závody jsou ziskové. Současně přitahuje opravdové velikány byznysu, showbyznysu či politiky. Byl jsem až překvapený, jak ohromný je to společenský svátek a fenomén a jaké lidi dokáže přilákat. Nemůžeme na tom rozhodně prodělat,“ popsal spolumajitel advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři. Třeba se už za pár let tahle sportovní, celebritní, politická a lobbistická smetánka sejde i pod Špilberkem.
•
