Podruhé za sebou prohrál Andrej Babiš velké volby. Po ztrátě premiérského postu předloni na podzim přišel také o možnost být pět let českým prezidentem. Tentokrát je to prohra bolestnější. Prezidentská kampaň byla Babišovou sólovou akcí: vsadil všechno na svou značku, na to, že ho lidé mají rádi, že je přesvědčí o tom, že za jeho vlády bylo dobře. To se mu nejen nepovedlo, Petr Pavel ho navíc porazil “na hlavu” – o téměř milion hlasů při rekordní účasti voličů. Něco takového nemá v přímé volbě prezidenta obdoby.
Sám Babiš řekl těsně před začátkem druhého kola, že jde o referendum o Babišovi. Nedopadlo dobře, dostal velké “ne”, což neznamená jen “ne” směrem k Hradu, ale i velké “ne” směrem k významnějším postům v české politice.
Petr Pavel chce obnovovat úctu k psaným i nepsaným ústavním pravidlům, což po hradním působení Zemanovy libovůle česká společnost potřebuje jako sůl. Foto: Shutterstock
Babišova prohra v prezidentské volbě je výrazem únavy z Babiše, z jeho konfrontačního a ryze marketingového stylu politiky, který tu vládne deset let. V politice bývají takové časové vlny velmi obvyklé. Deset let je dost dlouhá doba na to, aby se politik okoukal, ztratil své počáteční charisma, politický náboj, který měl na začátku.
To se právě teď děje Babišovi. Může se ještě pokusit leccos zachránit a napravit, to by se ale musel zcela radikálně změnit, začít být solidním politikem, který kolem sebe nešíří hysterii a baví se o věcech a problémech, ne o tom, že on všechno zvládne a vyřeší. Babiš nedokáže vyřešit všechno, teď už mu to nevěří daleko více lidí než kdykoliv předtím. “Ne” mu řekla drtivá většina občanů, kteří přišli v rekordním počtu k volbám.
Česko má šanci na oživení politické scény. Babišova porážka bude mít v tomto smyslu větší doběh než nástup Petra Pavla na Hrad. Od jeho působení se dá čekat jediné, bude vedeno v přesně opačném směru, než jak ho vedl Miloš Zeman. Nikoli k sobě, ke své sebestřednosti, nýbrž od sebe, směrem do společnosti, na jejímž pomyslném vrcholu jako nejvyšší ústavní činitel.
Babiš nedokáže vyřešit všechno, teď už mu to nevěří daleko více lidí než kdykoliv předtím. “Ne” mu řekla drtivá většina občanů. Foto: Shutterstock
Během kampaně se často karikovalo Pavlovo heslo Řád a klid. Dokonce se v tomto smyslu odkazovalo ke komunistické totalitě, kde bylo řádu a klidu až dost. Pavel chce ale obnovovat úctu k psaným i nepsaným ústavním pravidlům, což po hradním působení Zemanovy libovůle česká společnost potřebuje jako sůl.
Klid pak nesmí znamenat umrtvení společenského pohybu, nýbrž uklidnění politiky, která se až příliš často stávala projekcí osobních frustrací a nespokojeností na všech stranách. Ať už u voličů Petra Pavla, či u lidí, kteří hlasovali pro Andreje Babiše nebo minule pro Miloše Zemana.
Bitva skončila, je na čase myslet na budoucnost. Petr Pavel má teď měsíc na to, aby připravil svou prezidentskou agendu. Andrej Babiš má čas na rozmyšlenou, co udělá poté, co dostal své největší osobní i politické “ne”. Svým odchodem z politiky by pomohl celé společnosti, aby se znovu nadechla a hledala nové cesty.
Pokud tak učiní, překročí Babiš snad poprvé svůj stín, pokud zůstane, bude to jen další protahování únavy z Babiše. Držme Andreji Babišovi palce, aby boj o své svědomí vyhrál.
•
