Jaké hlavní slabiny vidíte v EU Taxonomii?
Martin Křivánek, Director, KPMG
Vzhledem ke konceptu EU Taxonomie jako robustního nástroje, který má pomoci dovést dekarbonizační plány EU až do roku 2050 i dále, jsou počáteční implementační problémy pochopitelné. Mezi hlavní bych zařadil chybějící oficiální výklady na národní úrovni, znemožňující interpretaci některých požadavků, odlišnost přístupů různých jurisdikcí, komplikující aplikaci taxonomie nadnárodním subjektům a vzhledem ke zpoždění přijetí evropského standardu zelených dluhopisů i chybějící důležitý incentiv se tématem zabývat.
Anna Pačesová, Head of Corporate Services, RSM a Zuzana Kubíková, Head of Management Consulting, RSM
V první řadě je to komplexnost a složitost dané problematiky. Je náročné úplně se ponořit do taxonomie, na kterou navazují i jiné právní normy. Naši klienti musí vynaložit extrémní úsilí při praktické aplikaci taxonomie a naplňovaní nových požadavků. Dále je to dynamická povaha aktivit. Aktivity, které jsou dnes vylistované jako udržitelné, nemusí být v budoucnu. Dále jde o regionální geografické podmínky a rozdíl mezi jednotlivými státy, to může vest k nespravedlivým dopadům na jednotlivé státy, respektive podniky.
Foto: Shutterstock
Kde vidíte největší mezery v ESG reportingu?
Jan Brázda, partner, PwC Česká republika
České firmy často nejsou připraveny věnovat reportingu potřebné kapacity. Problémem pak nejsou jen chybějící data např. k uhlíkové stopě, ale také informace, které sice firma k dispozici má, ale nejsou podchyceny a zpracovány pro externí reporting. Jde například o srozumitelnou prezentaci politik, opatření a cílů v návaznosti na to, která témata vyhodnotí firma jako zásadní pro udržitelnost svých aktivit, ale také dodavatelského řetězce a produktů. Další problematickou oblastí v ČR je zatím absence národních dat pro mitigaci a adaptaci. Například veřejná informace, kolik bude teplota, srážky, vítr za 10 – 20 let v konkrétní české lokalitě. To je z pohledu firem důležité, když prokazují, že daná aktivita či nová investice je dlouhodobě udržitelná v našich přírodních podmínkách.
Michal Nulíček, partner, Rowan Legal
V Rowan Legal spatřujeme největší úskalí ESG reportingu v oblasti standardů pro vykazování ESG dat, které v mnoha ohledech stále umožňují odlišné přístupy organizací. To v konečném důsledku může vést k nižší srovnatelnosti, resp. porovnatelnosti výsledků firem v oblasti udržitelnosti. Další problematický bod může být zahrnutí dat celého hodnotového řetězce do nefinančního vykazování a jejich kvalita. Nedostatečná data, jejich úplná absence či nízká kvalita mohou poměrně výrazně zkreslit celkový výsledek ESG ratingu, a to nejen v souvislosti s dodavatelským řetězcem, ale daty společnosti jako takovými.
Zuzana Rozsívalová, manažerka oddělení ESG, Mazars
Příprava zprávy o udržitelnosti je časově a znalostně náročným procesem, který svojí složitostí překvapí nejednu firmu. Nelze jen posbírat „nějaká data“ a ta reportovat. Mezerami v procesu přípravy bývá chybějící zhodnocení všech možných dopadů (pozitivních i negativních) podnikání a činností (tzv. dvojí materialita) či nesplnění povinnosti správně doložit, proč některá témata reportována nejsou. Pokuta hrozí i v případě, kdy firma opomene povinné části ESG reportu, byť by pro ni byly marginální.
Co mají dělat firmy, na které zatím nemyslí taxonomie?
David Mejsnar, lídr pro oblast ESG a udržitelnosti, Deloitte
Pro firmy, které dosud taxonomie nezahrnuje, je nyní klíčové být proaktivní a soustředit se na přípravu. Povinnost reportovat totiž dříve či později dopadne i na střední a malé podniky. Pro tyto firmy může být implementace taxonomie složitá, protože představuje byrokratickou zátěž a zároveň často vyžaduje neplánované administrativní náklady. Evropská unie si však je těchto rizik vědoma, proto nabízí a bude nabízet řadu opatření a programů pro zjednodušení celého procesu.
Tomáš Sequens, partner, Kocián Šolc Balaštík
Taxonomie, stejně jako udržitelnost, cirkulární ekonomika či další „fancy“ termíny, nesmí být chápána coby koncept, který je úředně nařizován (tím méně pak ze strany „toho hrozného Bruselu“). Ve všech případech jde o různé stránky téže mince – o náš obecný přístup k podnikání, nakládání se surovinami, k ochraně přírody či obecně k životu jako takovému. Nejde také o nic, co by naši předkové v minulosti neznali. Tedy, jakkoli na určitou aktivitu/investici taxonomie (zatím) nemyslí, je správné vždy postupovat tak, aby taková aktivita byla činěna v souladu s principy „udržitelnosti“.
Jaké obory, tak jak je známe, podle vás vymizí v návaznosti na evropskou Zelenou dohodu?
Miroslav Dubovský, Country Managing Partner, DLA Piper
Myslím si, že tyto změny spojené s evropskou Zelenou dohodou neznamenají úplné vymizení jednotlivých oborů, ale spíše jejich přizpůsobení se novým normám a požadavkům na ochranu životního prostředí a udržitelnosti. Jak pozorujeme u našich klientů, mnoho společností a odvětví již začalo přijímat opatření k omezení svého dopadu na životní prostředí a hledat inovativní řešení pro udržitelnější provoz. Obory, kde tato transformace začala nebo je čeká, je jistě automobilový průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin a ropný průmysl nebo například také zemědělství. Vedle toho pak na všechny obory působí nástup AI a změny v oblasti kybernetické bezpečnosti, které ovlivňují podnikání řady společností.
Martin Voříšek, advokát, White & Case
Tradiční energetické obory, jako těžba uhlí a výroba energie z fosilních paliv, budou nepochybně hrát stále menší roli. Teprve v následujících letech se ukáže, zda vymizí zcela, nebo budou i nadále existovat, ačkoliv pouze v omezené podobě. Zelená dohoda má nepřímý dopad hlavně na průmysl – na výrobu oceli, chemický nebo papírenský průmysl. U těchto oborů existuje reálně riziko, že sice nevymizí, ale přesune se mimo EU. EU sice představila tzv. uhlíkové clo, které by toto riziko mělo snížit, ale již nyní existují pochybnosti, zda toto riziko eliminuje zcela.
•
