Evropská komise bude chtít zvýšit daně na tabák, špatné ekonomické situaci občanů navzdory

Evropská unie řeší celou řadu akutních problémů. Válku na Ukrajině, růst ceny energií a surovin, vysokou inflaci a pomalý ekonomický růst.

Tato situace má a bude mít významné sociální dopady. V blízké době navíc hrozí, že dojde k prudkému zdražení cigaret a tabákových výrobků plošně. Tento krok si ovšem může Evropa rozhodnout sama. Dopad zdražování těchto výrobků by byl zásadní, kromě tlaku na ceny a inflaci hrozí i růst ilegálního obchodu a výpadky daňových příjmů. Plošné zdanění všech typů výrobků bez ohledu na jejich škodlivost by pak mohl mít vliv na veřejné zdraví.

Evropská komise už delší čas pracuje na revizi směrnice o sazbách spotřební daně na tabákové výrobky. Tento předpis přímo ovlivňuje daně, a tedy i cenu cigaret a dalších výrobků z tabáku v celé Evropské unii. Neoficiální zdroje pak informují o tom, že by návrh měl být zveřejněn na podzim tohoto roku. Směrnice je podstatná i proto, že v sobě pravděpodobně poprvé zahrne i harmonizaci daní na „nové tabákové výrobky“, jakými je například zahřívaný tabák, a také elektronické cigarety. U nich jsou doposud daně stanovovány jednotlivými členskými státy.

Z dosavadních vyjádření a kroků Evropské komise zároveň vyplývá, že její návrh bude velmi radikální. Lze tak očekávat požadavek na dramatické a skokové zvýšení daní u cigaret. Z praxe jsou už známy i negativní dopady takového kroku. Zejména jde o rozmach organizovaného nelegálního obchodu, který má negativní vliv na výběr samotné daně i na rozšiřování obecné kriminality.

Dobře zmapovaným příkladem je Francie. Podle nedávno zveřejněné studie KMPG vedl nárůst cen cigaret k více než zdvojnásobení černého trhu s nimi. V roce 2017 tvořil tamní černý trh s cigaretami 13 procent, ale v roce 2021 už to bylo 29 procent. Ztráty na výnosech daně za rok 2021 tvořily 6,2 miliardy eur. Zdražení přitom nijak zásadně neovlivnilo počet kuřáků v zemi. Aktuální studie KPMG o nelegálním trhu s cigaretami v ČR ukazuje, že podíl padělaných a pašovaných cigaret je opět na vzestupu i u nás – viz článek zde.

Ve spojitosti s tímto návrhem proto zaznívají obavy o dopadech návrhu nejen na kuřáky, ale i na veřejné rozpočty a rostoucí inflaci. Experti i historická statistická data se shodují, že většinu kuřáků neodradí ani vyšší cena. Zdražení tak bude mít i nezanedbatelné sociální dopady. Při vzrůstajících cenách základních životních potřeb a poklesu reálné kupní síly pak může jít dokonce o vážné dopady.

Alternativy kouření

Velmi sledovaný je i postoj EK k alternativám kouření. Drtivá většina expertů se shoduje na tom, že tyto výrobky jsou méně rizikové než kouření. Například u zahřívaného tabáku již více než 10 západních vládních institucí a přes 50 nezávislých laboratoří tento fakt potvrdily. Obdobné závěry pak platí i pro elektronické cigarety. Přechod kuřáků k nim a snižování škodlivosti – harm reduction – je podle mnoha odborníků cesta, jak řešit dopady kouření na veřejné zdraví.

Pozitivními příklady jsou údaje z Japonska a velké Británie. V Japonsku začalo po roce 2016 docházet k významnému poklesu počtu kuřáků, souběžně s tím rostl počet uživatelů výrobků na zahřívaný tabák. Jen za posledních pět let klesl objem prodaných cigaret o 44 procent. V Británii se zdravotnické instituce zaměřily na osvětu a doporučují využívání elektronických cigaret kuřákům, kteří jinak nedokáží přestat. Podle agentury PHE jsou tyto výrobky nejpoužívanějším a co do počtu i nejúčinnějším nástrojem na snižování počtu kuřáků v zemi.

Komise se dlouhodobě přiklání k jiné politice, kterou prosazuje Světová zdravotnická organizace. Tento přístup nečiní zásadní rozdíly mezi klasickými cigaretami a jejich méně škodlivými alternativami. Lze tedy očekávat, že v podobném duchu bude směrnice skutečně předložena.

Zde ovšem zaznívá opět doporučení expertů: pokud lidé namísto kouření přejdou na méně škodlivé alternativy, sníží negativní dopady na své zdraví. Proto je podle nich nutné, aby byly méně rizikové alternativy zdaněny méně než cigarety. Tomuto postoji odpovídá i dosavadní evropská praxe, kdy prakticky všechny členské státy oddělují pravidla pro zdanění cigaret a nových tabákových výrobků. Část těchto zemí včetně Česka pak přímo odůvodňuje tento krok jejich menší rizikovostí.

Národní koordinátor Jindřich Vobořil má jednoznačný názor, jak uvedl před časem v rozhovoru pro týdeník Euro: „Přístup harm reduction má být součástí politiky v oblasti závislostí, což znamená plné využití potenciálu alternativních výrobků. Cenotvorba by měla být nastavena tak, aby se lidem alternativy vyplatily a výrobky by se měly stát součástí doporučení pro odvykání kouření na tabáku.“

Evropa bude muset hledat řešení, které v sobě zahrne jak snahu o omezení kouření, tak i zdravotní, ekonomické a sociální dopady návrhu. Komise k návrhu uspořádala tzv. „veřejnou konzultaci“, ta se setkala s velkým zájmem. Celkem bylo shromážděno přes 7 300 stanovisek, a to jak od vládních i nestátních institucí a odborné i laické veřejnosti. Tři čtvrtiny z nich se pak jednoznačně stavěly pro diferencovaný přístup a nižší daně (a cenu) méně škodlivých alternativ kouření. Postoje jednotlivých vlád se mnohdy zásadně liší a najít kompromis nebude jednoduché.

Přečtěte si také