► Evropa čelí v oblasti digitální ekonomiky silné konkurenci ze strany USA a Číny. Kde jsou největší bariéry pro růst digitálních inovací v EU?
Digitální ekonomika je čím dál tím důležitější součástí národního hospodářství. Nedávno jsem byl na konferenci Masters of Digital v Bruselu. A co tam zaznělo? V roce 2000 jsme byli co do růstu HDP jako Evropa blíž USA a Asii než teď. Zaspali jsme. A ten rozdíl je dnes hlavně v rozvoji technologií, kde nám ujel vlak. O důvodech jsme na konferenci hlasovali a s převahou „vyhrála“ fragmentace trhu a nekompatibilní legislativa. V tom se USA nebo Čína chovají jako jeden velký celek, kdežto my bojujeme s byrokracií a regulacemi, které se liší stát od státu.
► Má Česko v digitální ekonomice silné stránky? Co děláme dobře?
Jsme hodně dobří ve vývozu digitálních služeb. Kolegové z Polska v rámci své studie každoročně sledují, kolik země v regionu střední a východní Evropy (CEE) vyvážejí digitálních technologií, a my jsme s velkým náskokem první. Daří se nám v gamingu, fintechu, zdravotnických technologiích a náš trh je vlastně ideální na otestování nápadů v rámci startupu, jenže v další fázi rozvoje nám pak projekty „utíkají“ za hranice.
► Může za to rozbujelá byrokracie?
Ano, není to jen náš problém. Větší či menší překážky jsou napříč Evropskou unií. Jakmile je startup úspěšný, v dal- ších investičních kolech vždy hledá peníze za velkou louží. A pokud jde třeba o umělou inteligenci (AI), tam narazí v Evropě velmi rychle na regulace, které v Silicon Valley nejsou. Dalším velkým faktorem je neschopnost českého daňového systému pracovat s ESOP – zaměstnaneckými akciovými programy. Pro řadu odborníků a vizionářů je právě schopnost vlastnit kus daného nápadu a firmy hlavní motivací, proč zmizet za kopečky.
► Digitální ekonomika nemůže fungovat bez lidí, kteří mají dostatečné dovednosti. Jak si v tomto ohledu stojí Česko? Dá se to vyčíslit?
Právě proto děláme pravidelně srovnávací testování, které probíhá v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a částečně i na Ukrajině. Jmenuje se IT Fitness test a jen loni test úspěšně dokončilo 67 tisíc studentů v Česku a celkově ve všech zemích kolem 150 tisíc studentů. Ve vzorku jsou žáci a studenti základních, středních i vysokých škol. Je zajímavé, že nastupující generace skvěle ovládá kolaborativní nástroje, ale už trochu zaostává v těch kancelářských, které byly v požadavcích zaměstnavatelů před deseti patnácti lety. Češi jsou obecně mistři v osvojování si nových technologií, hledání nových řešení; to se ve výsledcích testů projevuje. O to větší je pak kontrast v konzervativním přístupu na úrovni vlády – a tedy i zaostávající digitalizaci veřejných služeb.
► Může si váš IT Fitness test udělat i člověk, který už školní lavice dávno opustil, ale zajímá jej, jak na tom s digitální gramotností je?
Určitě. Stačí se zaregistrovat na stránkách www.itfitness.eu?, test je k dispozici zdarma. Loni jsme otestovali mimo jiné tři tisíce učitelů a v registraci máme kolonku „zvědavý“ právě pro ty, kdo si chtějí test vyzkoušet. Rychlý kvíz digitální gramotnosti je integrovaný i v programu Europass na tvorbu životopisů. Skóre pak může budoucímu zaměstnavateli naznačit, jak na tom jste.
► Je u nás tedy dostatek chytrých mozků, nebo startupy narážejí na limity svých ambicí a musejí se rozhlížet kdesi za hranicemi?
Vzdělávací systém technických oborů má u nás dlouhou tradici a erudici. Navíc se nám tu ajťáckou kulturu, chcete-li, podařilo nastartovat lépe než v mnoha okolních zemích. Na nejvyšší úrovni softwarových architektů a vizionářů ale bude nedostatek lidských zdrojů vždy. Startupy rostou překotně, vždy se musejí rozhlížet… V tom Čechům chybí trochu průbojnosti, ovšem především narážejí na byrokracii, když si chtějí do týmu přivést odborníky mimo Evropskou unii. Východní Afrika je plná talentů, ale než se vyřídí důležitá lejstra, může to trvat klidně rok. A to je velká brzda. Jedna z mnoha, které musí Evropa společnými silami rychle odstranit.
•
