Evropský systém obchodování s emisemi ETS 2 má od roku 2027 zpoplatnit emise oxidu uhličitého v dopravě, budovách a v průmyslových odvětvích, které dosud nebyly zahrnuty do současného systému ETS 1. Tento systém je sice zatím především na papíře, ale finanční trhy, obchodníci a dotčené orgány státní správy se na něj již aktivně připravují. Na burze Intercontinental Commodity Exchange (ICE) se už dokonce zobchodovaly první futures kontrakty. Likvidita je prozatím minimální a nejdůležitější otázkou zůstává termín spuštění. Jedna věc je ale jistá: ETS 2 výrazně zdraží fosilní paliva, především zemní plyn.
Nejistota spuštění
Burza ICE byla první, která nabídla futures na EUA 2 (emisní povolenka pro systém EU ETS 2) s expirací v prosinci 2028 (EUA2 DEC-28). Důvodem je diskutovaný roční odklad spuštění systému, který je v politických kruzích často skloňován. Evropská legislativa však nadále počítá se zpoplatněním paliv už od začátku roku 2027. Krátce po ICE se do obchodování zapojila i lipská burza EEX a obě rozšířily nabídku o kontrakty s expirací v roce 2027 (EUA DEC-27). Tato situace jen potvrzuje přetrvávající nejistotu ohledně skutečného data spuštění systému.
„Cenový strop“
Často zmiňovaný „cenový strop“ 45 eur za tunu (v cenách roku 2020) není maximální, ale spíše aktivační mechanismus pro intervenci na trhu. Pokud průměrná cena povolenky překročí tuto úroveň po dva po sobě jdoucí měsíce, má být na trh uvolněno 20 milionů povolenek EUA 2 z rezervy. Toto množství představuje zhruba dvě procenta celkového objemu. Je klíčové si uvědomit, že 45 eur za tunu je stanoveno v cenách roku 2020. Dnes, po zohlednění inflace, by to bylo zhruba 54 eur za tunu. V roce 2027 se s největší pravděpodobností nebude pohybovat pod 60 eur za tunu. Navíc tento stabilizační mechanismus má platit pouze do konce roku 2029, což znamená, že bez významné úpravy tohoto mechanismu by počínaje rokem 2030 mohla cena růst bez jakýchkoliv zábran.
Současná obchodní realita
Zatím se obchodují jen jednotky tisíc povolenek a proběhlo pouze několik obchodů. Je tedy pravděpodobné, že tyto transakce jsou iniciační a stojí za nimi takzvaní market-makeři, kteří se snaží nastartovat obchodní aktivitu. O reálném zájmu trhu se tedy zatím hovořit nedá, ale trh tu je a vyčkává.
Politické snahy o odklad
Česká vláda a několik států včetně Slovenska, Polska a Bulharska prosazují odklad spuštění systému na rok 2028. Šance na úspěch však nejsou příliš vysoké. Podle článku 30 směrnice lze systém odložit pouze za splnění jedné ze dvou podmínek: průměrná cena zemního plynu na virtuálním obchodním bodě pro zemní plyn v Nizozemsku (TTF) v první polovině roku 2026 překročí úroveň z února až března 2022; průměrná cena ropy Brent ve stejném období bude více než dvojnásobkem průměru z předchozích pěti let. Evropská komise má o odkladu rozhodnout do 15. července 2026. Aktuální vývoj cen na trzích však jde spíše opačným směrem a ani jedna z podmínek zatím splněna není. Snahy o úplné zrušení systému EU ETS 2 sice neutuchají, ale jejich úspěch je velmi málo pravděpodobný.
Dopad na ceny paliv
Pokud by se cena povolenky ustálila na předpokládaných 60 eurech za tunu, přímý dopad do cen paliv by nebyl zanedbatelný, v případě plynu dokonce alarmující. Zdražil by přibližně o 12 eur za megawatthodinu, nárůst o zhruba 36 procent (při aktuální ceně 33 eur za megawatthodinu). Cena benzínu by mohla stoupnout o 0,14 eura za litr (3,5 koruny za litr). U nafty by šlo o nárůst 0,16 eura za litr (čtyři koruny za litr). Z těchto čísel je patrné, že zemní plyn by byl nejvíce zasaženým palivem systémem ETS 2.
Nereálné zrušení
ETS 2 je zatím spíše na papíře, ale obchodníci i státy se na něho připravují. První futures kontrakty ukazují na nejistotu ohledně termínu spuštění a na minimální zájem trhu, který čeká na jasné signály. Úplné zrušení systému ještě před jeho spuštěním je nereálné a politické snahy o odklad pravděpodobně neuspějí. Ať už systém vstoupí v platnost v roce 2027, nebo 2028, povede k citelnému nárůstu cen paliv, přičemž největší dopad pocítí zemní plyn. Na tom nic nezmění ani avizovaný „cenový strop“, pokud nebudou jeho principy od základů přepracovány.
Martin Ludvík
generální ředitel a předseda představenstva Powertica Energie
•
