Nápis NASA je notoricky známý z mikin i filmů, ale u zkratky ESA si mnoho Čechů vybaví spíše autobazar než Evropskou kosmickou agenturu. Je to přitom druhá největší vesmírná agentura na světě, která dokázala překonat ohromné milníky – například její sonda Rosetta jako první zkoumala kometu zblízka a evropský modul Huygens zase první přistál na největším Saturnově měsíci Titanu, na němž objevil metanová jezera.
Příklad downstreamu: družicové snímky se používají k plánování městského rozvoje. Na obrázku je slovenské město Žilina a přehřátá místa. Zdroj: World from Space
Česká republika je členským státem ESA od roku 2008 a od té doby se výrazně podílí na jejích misích – a to díky ministerstvu dopravy, které v Česku odpovídá za kosmické aktivity. V roce 2016 tu ESA navíc otevřela i svůj podnikatelský inkubátor ESA BIC, jehož tuzemským operátorem je agentura CzechInvest.
ESA BIC Prague se stal prvním byznysovým inkubátorem ve střední a východní Evropě. O dva roky později se k hlavnímu městu přidalo i Brno. Od té doby do českého ESA BIC vstoupilo 34 startupů, jež ESA podpořila více než 44 miliony korun. České kosmické startupy dokázaly získat přes 300 milionů korun soukromých investic, zaměstnat stovky lidí, vyslat jednu družici na oběžnou dráhu, odhalit tajemství renesančního obrazu za miliardy, zlomit jeden český rekord a přilákat pozornost mezinárodních vesmírných, mediálních i byznysových gigantů.
Do každé domácnosti
Kosmické technologie používáme dennodenně se stejnou nonšalancí jako elektřinu. Stejně jako nemyslíme na proud elektronů, když rozsvítíme světlo, ani nás nenapadne uvažovat nad družicovou geolokací, když používáme navigaci v autě, objednáváme si pizzu domů nebo si voláme Uber. Mezi kosmické technologie se dále řadí solární panely, filtry na pitnou vodu i digitální fotoaparát. Dálkový průzkum Země zase umožňuje zkoumat zdraví naší planety – poskytuje nám globální data o znečištěném ovzduší nad kontinenty i ta lokální o šíření kůrovce na Šumavě.
Byznysový inkubátor Evropské kosmické agentury vyhledává takovéto projekty; startupy, které používají vesmírné technologie ke zlepšování našich životů na Zemi. ESA BIC jim pak nabízí finanční podporu a technologický a byznysový mentoring.
Co je to kosmický startup?
Může to být podnikatelský nápad, který nachází nové pozemské uplatnění pro kosmickou technologii (takzvaný downstream). Sem se řadí všechny projekty využívající družicová data nebo ty, které používají nějaký vesmírný vynález k novému inovativnímu účelu. Příkladem tuzemského downstreamu jsou například projekty precizního zemědělství, navigační aplikace do nemocnic nebo detektor původně používaný na Mezinárodní kosmické stanici, jenž pak na naší planetě slouží ke skenování uměleckých děl.
Stratosférická platforma Skyrider. Zdroj: Stratosyst
Dále do inkubátoru patří inovativní technologie, které k hranicím vesmíru teprve zamíří (takzvaný upstream). V Česku se k nim řadí komerční družice nebo stratosférické platformy.
Nejméně zastoupenou skupinou v českém inkubátoru je pak nový pozemní segment (midstream), který definuje projekty, jež z povrchu naší planety podporují kosmické aktivity. Do midstreamu se řadí například tuzemský start-up VRgineers, který vyvíjí virtuální realitu pro výcvik astronautů, po jejich boku pak na Zemi stojí (a pod vodou plave) projekt Hydronaut; ten má sloužit jako výcviková podvodní stanice. Byl v ní nedávno dokonce překonán národní rekord, když zakladatel Hydronautu vydržel týden pod vodou v hloubce 10 metrů.
Konkurence Google Maps i originál od Raffaela
Za pět let existence ESA BIC české kosmické startupy nasbíraly „mraky“ úspěchů – a to po technické stránce opravdu v mracích, nad nimi i pod nimi.
Startup Spacemanic například na začátku letošního roku vyslal svou družici GRBAlpha na oběžnou dráhu. Tato slovensko-česko-maďarsko-japonská kosmická krychle typu cubesat bude pomocí scintilačního detektoru zkoumat gama záření.
Pod hranicí vesmíru (ale stále ještě nikoli na Zemi) hlásí úspěchy firma Stratosyst, jenž letos začíná se stavbou své nebeské stanice Skyrider v pražských Letňanech. Stratosyst vyvíjí takzvané HAPS (High Altitude Pseudo Satellites), které ze stratosféry suplují družice – jsou ale mnohem levnější, ekologičtější a zůstávají stacionárně nad pozorovaným místem. Dokážou tak například signálem pokrýt katastrofou zasaženou oblast nebo poskytovat informace o šíření požárů v reálném čase.
Přímo z oběžné dráhy pak získává pro své podnikání data firma MapTiler, která k podnikatelskému souboji vyzvala giganta Google. Na rozdíl od mapového Goliáše však startup MapTiler nabízí customizaci, a umožňuje tak výrobu map na míru. Designové mapy si od nich kupují přímo NASA, IBM nebo i BBC. Mapy MapTiler nyní využívá téměř 300 milionů uživatelů měsíčně.
Raffaelův obraz Madona s dítětem a kombinace spektrálních snímků z robotického skeneru RToo. Zdroj: Jiří Lauterkranz, InsightART
Společnost InsightART zase ve svém podnikání napojila vesmír na trh s uměním – využívá k tomu částicový detektor používaný na Mezinárodní kosmické stanici k měření radiace. Odborníci z InsightART jej upravili do současné podoby robotického skeneru RToo, který je jedním z prvních rentgenů na světě specializovaných na průzkum uměleckých děl. Firmě se tímto způsobem podařilo poskytnout unikátní data a pomoct potvrdit originalitu obrazu Madona s dítětem renesančního umělce Raffaela Santiho.
Pravdou je, že technologie pocházející z kosmického výzkumu a průzkumu využíváme v běžném životě dennodenně. Ve chvíli, kdy fotíme mobilem, fotíme vlastně kamerou sestrojenou pro zachycování vesmírných objevů. Když si nazouváme tenisky, ani nás nenapadne, že jsou to boty vyrobené technikou vyfukování pryže – formováním prvně použitým při výrobě oděvu astronautů.
I nyní se v kosmické vědě a průmyslu pracuje na technologiích, které si jednou obujeme se stejnou lehkostí jako tenisky ze skafandru. Byznysový inkubátor ESA BIC a agentura CzechInvest podporují startupy, aby pomohly najít českého vesmírného Baťu.
Michal Kuneš ESA BIC Prague, projektový manažer
Jak se stalo, že Česko má kosmickou „agendu“, když je to taková malá země, a proč vůbec do kosmických aktivit investujeme?
Česká republika má v kosmických aktivitách dlouhou tradici. Všechno začalo se sovětským programem Interkosmos, díky kterému jsme v roce 1978 vyslali do vesmíru první družici Magion i prvního kosmonauta. Další impulz přišel v roce 2008, když jsme se stali členem ESA. Od té doby jsme se zapojili do řady zajímavých misí, vyvíjí se u nás přístroje pro sondy zkoumající Slunce nebo Mars, dodáváme díly na evropské nosné rakety a náš příspěvek do ESA narostl až na 60 milionů eur ročně. Díky tomu, že ESA pracuje na principu geografické návratnosti, se většina z tohoto příspěvku vrací zpět ve formě projektů pro česká pracoviště. Kdybychom nebyli členy ESA, nikdy bychom se do těchto zajímavých aktivit nemohli zapojit. Členské státy spolupracují, čímž lze dosáhnout mnohem více, než kdyby to dělala každá země samostatně. I když jsme malý stát a náš příspěvek nepatří k nejvyšším, řada našich pracovišť patří mezi evropskou nebo světovou špičku.
Obměnilo se za pět let portfolio startupů, které se do ESA BIC hlásí? A jak jim pomáháte?
Na začátku jsme museli objíždět celou republiku a vysvětlovat, že je tady kosmický inkubátor a proč je dobré zakládat kosmické startupy. Teď už jsme přece jen známější a zajímavé projekty si čím dál častěji hledají nás. Díky tomu roste i konkurence a nároky na inkubované firmy. Poslední dobou máme čím dál tím více hardwarových startupů, a dokonce i projekty, které míří do vesmíru a vyvíjejí suborbitální rakety nebo malé družice typu cubesat. To nás před těmi pěti lety, když jsme začínali, vůbec nenapadlo. Tehdy jsme byli nadšeni i z mobilní aplikace, která využívala družicovou navigaci. Tím ale nechci říct, že takové nápady v dnešní době už nemají šanci, jen musejí být mnohem více inovativní. Co se týká naší podpory, kromě 50 tisíc eur pomáháme také s byznysovým a technickým rozvojem, dokážeme firmy napojit na partnery nebo investory a také se je snažíme promovat.
V ESA BIC jste od jeho vzniku, před tím jste pracoval v České kosmické kanceláři. Dá se říct, že se v českém „kosmu“ pohybujete už téměř deset let. Co se podle vás za tuhle dobu v kosmickém průmyslu změnilo?
Změnilo se toho hodně. Před deseti lety ukončily svou éru americké raketoplány. Po jejich konci se NASA rozhodla dát větší zodpovědnost soukromým firmám a díky tomu tady máme firmy jako SpaceX nebo Blue Origin. A velkou měrou i právě díky SpaceX a Elonu Muskovi se o kosmických aktivitách stále více mluví i mezi širokou veřejností. V posledních letech se také hovoří o takzvané demokratizaci kosmických aktivit. Díky novým technologiím, miniaturizaci a zlevnění přístupu do vesmíru se do kosmických aktivit mohou zapojit i malé soukromé firmy nebo univerzity. To ukazují i naše startupy. Když to trochu přeženu, tak v dnešní době už není problém si na internetu objednat díly na malou družici a poskládat si ji jako lego. Hovoří se o návratu na Měsíc, o plánech na přistání lidí na Marsu nebo o kosmické turistice. Věřím proto, že tento trend bude pokračovat a začínám si šetřit na letenku do vesmíru.
•
