Na provoz budov připadá 40 procent spotřeby energií v Evropské unii. Snižování jejich energetické náročnosti je proto ve středu zájmu zelené transformace, pro kterou se Evropa rozhodla. Česko v tomto směru bude muset zabrat. „Až 40 procent objektů je postaveno před rokem 1960 a více než 75 procent objektů není v souladu s dnešními energetickými normami. Proto je třeba se soustředit nejen na development nových staveb, ale i na úpravy těch stávajících. Současné tempo renovací je nedostatečné a bude třeba ho zdvojnásobit na minimálně dvě až tři procenta nemovitostního fondu ročně,“ říká Petr Řezáč v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. Expert společnosti E.ON zároveň zdůrazňuje, že klíčová role při úsporách energie a dekarbonizaci připadá municipalitám. „K naplnění ambiciózních cílů pomohou nové technologie, jako jsou chytré distribuční sítě tepla a chladu nebo služby flexibility pro elektrizační síť na místní úrovni,“ vysvětluje. Lokální spolupráce podle něj umožní využít synergií, o které zatím bohužel přicházíme.
Dá se vyjádřit, jak moc je tuzemský nemovitostní fond z hlediska efektivity provozu nevyhovující?
Budovy a energetické systémy výroby hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynu: až ke 40 procentům spotřeby energie dochází budovách, a to v Česku i v EU celkově. U nás je až 40 procent objektů postaveno před rokem 1960 a více než 75 procent objektů není v souladu s dnešními energetickými normami. Proto je třeba se soustředit nejen na development nových staveb, ale i na úpravy těch stávajících.
Pro naplnění cílů evropské zelené dohody je potřeba pokračovat ve snižování energetické náročnosti provozů a budov a s tím je spojen i upgrade systému ohřevu vody a způsobu vytápění či chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel voda/vzduch, vzduch/vzduch v kombinaci s fotovoltaikami zejména pro potřeby výkonu tepelných čerpadel. A to ideálně nejen pro jednotlivé domy, ale pro celé městské čtvrti nebo jednotlivé obce. Obecně se dnes takové instalace nazývají City Quarters Solutions.
Potřebnou rekonstrukcí projde jen zhruba procento budov ročně, tempo by bylo třeba zrychlit. Občas zaznívá, že české domácnosti nemají na takové investice potřebný kapitál, na druhé straně těžko může vše dotovat stát. Jaké řešení vidíte jako schůdné?
Česká republika stojí před výzvou zrychlení renovací budov, aby dosáhla ambiciózních cílů energetické účinnosti a dekarbonizace. Současné tempo je nedostatečné v porovnání s požadavky nedávno aktualizovaných směrnic o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov, které zdůrazňují potřebu zdvojnásobení tempa renovací na minimálně dvě až tři procenta nemovitostního fondu ročně. Pokud jde o financování, můžeme se inspirovat v zahraničí. Existuje řada příkladů. Jedním z nich je například nastavení národní strategie pro zavedení a financování udržitelnosti včetně zelených dluhopisů. V Česku zatím nic podobného není. Je proto potřeba rozsáhlá transformace legislativy. Musíme se soustředit na technické přípravy a zadávání projektů včetně způsobu financování, který může zahrnovat odpočet z daní ale i využití nových programů EIB pro financování a poradenství při přípravě a realizaci dostupného bydlení. Je také důležité připravit klíčovou technickou infrastrukturu na transformaci a vytvořit one stop solution centra pro municipality. To vše platí v oblasti nového developmentu i renovací.
Už dříve jste zmiňoval, že problémem je legislativa a také nepřipravenost státu a obcí. Jde tu především o zdlouhavé povolovací procesy, nebo existují i jiné bariéry?
Municipality představují klíčový nástroj k dosažení cílů úspor energie v České republice a k celkové dekarbonizaci naší ekonomiky. K naplnění ambiciózních cílů pomohou nové technologie, jako jsou chytré distribuční sítě tepla a chladu nebo služby flexibility pro elektrizační síť na místní úrovni. Městům a obcím ale často chybí prostředky a kapacity na kvalitní přípravu projektů a mnohé se tak plánují podle aktuální situace, čímž města přicházejí o mnoho synergií. Kromě energetického managementu budov je další oblastí, kde mohou municipality snadno šetřit energii, veřejné osvětlení. V některých případech lze dosáhnout až 80procentního snížení spotřeby elektřiny.
Velkým tématem bude dostupné bydlení, o kterém všichni mluví, ale dosud jsou v této oblasti jen jednotlivé realizované projekty. I v okolních zemích již existují veřejné i soukromé entity, asociace či fondy pro systematickou podporu dostupného bydlení. U nás se zatím jen zvětšuje rozdíl mezi potřebou a dostupností.
Digitalizace stavebního řízení selhala, přesto řada změn v rámci nového stavebního zákona vstoupila v platnost. Může to pomoci rychlejšímu a efektivnějšímu řešení výzev, o nichž se bavíme?
Jen částečně. Ze stavu stavebního řízení – jeho novely a digitalizace – panuje velká frustrace všech účastníků stavebního řízení včetně úřadů. Důsledek je evidentní – je viditelný pokles vydaných povolení a zahájených staveb. Úřady jsou zavalené žádostmi. Odkladem vznikne jen další nedostatek a zdražení pro koncové uživatele. Navíc řada developerů již připravuje projekty v jiných zemích zejména s ohledem na náš extrémně dlouhý legislativní proces a možnost vlivu účastníků řízení ve všech jeho stupních.
Když se zaměříme přímo na možnosti rekonstrukcí a vezmeme například širší centrum Prahy, není zde až příliš mnoho budov, které půjde těžko obalit izolací, vyměnit jejich okna a na střechy dát fotovoltaiku? Co tedy s nimi?
Ano, rekonstrukce historických budov, památkově chráněných zvlášť, je velké téma zejména pro oblast energetického řešení. Prvotně souvisí s jejich využitím a stávajícím systémem provozu. Rozumíme tomu, že řešení obálky historického objektu není oblastí, kde lze plošně navrhovat a realizovat doplnění či náhradu splňující požadavky norem. Pro tyto objekty je to zejména oblast návrhu, realizace a provozu udržitelného energetického řešení pro snížení spotřeby energie a posílení energetické nezávislosti v souvislosti s využitím objektu. Na obálce můžeme pracovat v případě objektů z 50., 60. a 70. let.
Zatímco pozornost bývá upřena na jednotlivé stavby, vy se zabýváte chytrými řešeními, kdy si jednotlivé objekty vypomáhají. Můžete přiblížit, jak to může fungovat?
Z pohledu E.ONu se soustředíme na udržitelný způsob hospodaření v budovách – energetické řešení, které nejen že klientovi nabídne udržitelné zdroje, díky nimž uspoří energii nebo bude vyrábět „zeleně“, ale připravíme pro něj i celý systém řízení a energetického managementu, který je pro správné fungování a dlouhodobé snižování energetické náročnosti naprosto klíčový.
Spolupracujeme s hlavními developery v České republice na různých projektech ideálně nejen pro jednotlivé domy, ale spíše pro celé městské čtvrti. Máme experty a know-how a dokážeme využít sílu mezinárodní skupiny. Inspiraci čerpáme z celé Evropy, zejména ze skandinávských zemí, kde jsou v této oblasti napřed. Zmínit lze například systém Ectogrid, což je řešení pro vytápění a chlazení městských čtvrtí a průmyslových podniků, které snižuje spotřebu dodávané energie až o 50 procent. Přizpůsobuje se totiž podmínkám místního prostředí a maximálně využívá energii dostupnou v okolí. Nová energie se do systému přidává až poté, co je plně využita ta z dostupných zdrojů poblíž. Je to udržitelné řešení, šetří náklady a je maximálně efektivní.
Realizujeme také PPA neboli Power Purchase Agreement projekty. Jedná se o dlouhodobou smlouvu mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejím odběratelem. Výrobci garantuje předem dohodnutou cenu za elektřinu po určitou dobu, což mu umožňuje získat stabilní příjem a tím i financování pro svůj projekt. Pro odběratele zase PPA zajišťuje dlouhodobou jistotu dodávek zelené elektřiny často za konkurenceschopnou cenu. PPA kontrakty se většinou uzavírají na dobu 10, 15 ale i 20 let.
Když se vrátíme k systému Ectogrid, jaké konkrétní realizace stojí za pozornost?
Realizace a provoz takových systémů včetně připojování dalších objektů v okolí najdete například v lokalitě Medicon Village ve švédském Lundu. V přípravě na realizaci v roce 2025 je projekt Silvertown v Londýně. To bude čtvrť s šesti tisíci byty, na kterou bude navazovat komplex kancelářských budov a retailu v rozsahu zhruba 50 tisíc metrů čtverečních, které budou využívat zbytkové teplo z nedaleké průmyslové zony. Ectogrid najdete i v dalších projektech v Mnichově, Miláně nebo Berlíně a v dalších městech. Jde o trade mark chráněný několika desítkami patentů včetně systému chytrého řízení Ectocloud.
Chystáte aktuálně nějaký podobně zajímavý projekt?
Ano, několik, ale zatím o nich nemůžeme veřejně hovořit.
Jsou podobná řešení proveditelná právě i ve staré zástavbě, jejíž klasická rekonstrukce je problém?
Jsou. Lze napojit stávající objekty do systému a využívat sdílení energií – přebytků tepla, chladu i elektrické energie.
Největší část energie v budovách spotřebuje vytápění a ohřev vody. Udržitelnou mantrou jsou dnes tepelná čerpadla. Vidíte větší perspektivu v těch, která čerpají energii z okolního vzduchu, nebo spíše v geotermální energii?
Největší perspektivu v současné době vidíme v trendu decentralizace a diverzifikace zdrojů výroby a spotřeby elektřiny, tepla i chladu, a to v místě a bez ztrát výkonu při distribuci. Využívají se kombinace tepelných čerpadel země/voda a vzduch/voda, přídavný zdroj tepla a záložní zdroje v místě. Výhodou decentrálních zdrojů je vysoce efektivní řešení založená na obnovitelném zdroji energie a nezávislost na plynu nebo jiném centrální rozvodu tepla. Máte jeden zdroj pro teplo i chlazení zároveň a kombinaci výroby elektrické energie z fotovoltaiky a spotřeb tepelných čerpadel na jednom místě. Samozřejmě pokud je technicky a prostorově možné provést geotermální vrty, je to dlouhodobé a stabilní řešení pro zajištění zdroje tepla a chladu.
Vrty do země jsou mnohem nákladnější, mají dostatečnou návratnost?
Ano, pokud se správně navrhnou a realizují, Například není potřeba je navrhovat na 100 procent výkonu, ale třeba vhodně doplnit přídavným zdrojem nebo instalací fotovoltaiky. Navíc mají životnost odpovídající životnosti stavby, je to uzavřený okruh využívající potenciálu země pro zdroj tepla i chladu.
Jsou na obzoru nějaká další řešení či inovace, které by mohly energetickou bilanci budov výrazně vylepšit?
Samozřejmě. Jedná se například o instalace low voltage zařízení, o digitalizaci správy objektů. Klíčový je ale monitoring, řízení a regulace celého energetického systému. I v této oblasti už je to práce s daty.
Petr Řezáč
Působí ve společnosti E.ON Energy Solutions, kde se specializuje na návrhy a realizace energetických řešení pro městské čtvrti zejména pro developerské projekty se smíšenou funkcí využití budov. Absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze se po celou svou kariéru pohyboval ve stavebnictví. Před svým příchodem do E.ONu působil ve společnosti Finep, kde byl zodpovědný za přípravu projektů pro revitalizace brownfieldů. Předtím řadu let působil ve společnosti Metrostav na různých pozicích. Od roku 2019 je poradcem prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví pro zahraniční záležitosti a od března 2023 místopředsedou dozorčí rady zdravotní pojišťovny OZP.
•
