Elektromobilita má zelenou. Kde auta nabíjet a co s jejich vysloužilou baterií?

Elektromobilita je trendy. V médiích často slýcháme o její ekologičnosti a pozitivní „ekologické stopě“, kterou zanechává. Nevyužívá fosilní paliva jako benzín, ale „zelenou“ elektřinu. Málo lidí si však uvědomuje, že baterie, která auto pohání, v něm není navždy a má své limity. V momentě, kdy nám doslouží a její život v autě skončí, je potřeba s ní dále naložit. Jak?

Z veřejně dostupných zdrojů víme, že v roce 2018 brázdily evropské silnice více než čtyři miliony elektrických osobních vozidel. Předpokládá se, že toto číslo vzroste v roce 2028 na 50 až 200 milionů vozů. A v roce 2040, i vzhledem k navrženému zákazu prodeje vozidel se spalovacím motorem, může být v Evropské unii až 900 milionů elektromobilů. V České republice podle registru vozidel jezdí přes 14 000 elektrických aut a podle Národního akčního plánu Čistá mobilita se předpokládá nárůst do roku 2030 v rozmezí od 220 000 do 500 000 elektrických vozidel. To není málo a mohlo by se jednat až o každé dvanácté auto. A každé z těchto aut obsahuje baterii, která jednou splní svůj primární účel a doslouží. Aby dodržela svou ekologickou stopu, je potřeba ji dále zpracovat. Zde přicházejí na scénu bateriová uložiště.

Životnost baterií v elektromobilech činí maximálně deset let. Když je baterie vyjmuta z auta, a zůstatková kapacita se při měření pohybuje nad stanovenou hranicí, může být využita v takzvaném druhém životě. Při výrobě bateriových úložišť. Ty slouží k ukládání energie ze solárů nebo pro podporu výkonu distribuční sítě při výstavbě vysokovýkonných dobíjecích stanic.

Konkrétní příklad mluví za vše. První úložiště ze znovupoužitých baterií, na jehož řešení jsme se podíleli, najdete na pražském Chodově. Tento HUB nabije až dvanáct aut zároveň, z toho dvě výkonem až 150 kW. A úložiště v něm slouží k podpoře e-mobility v době velkého provozu na dobíjecích stanicích tak, aby se nemusely stavět další silnější nebo předimenzované přípojky. Pokud se třeba staví dobíjecí HUB, kde je několik 50 kW, ale i 75 kW dobíjecích stanic, nebo se plánuje jeho postupné rozšiřování, pomoci může právě bateriové úložiště. V úložišti se energie naakumuluje v době, kdy je v lokalitě s několika dobíjecími stanicemi menší provoz. Když přijede k dobíjecím stanicím více elektromobilů najednou, pomůže bateriové úložiště distribuční síti, aby všechny nabíjecí stanice mohly poskytnout 100 % svého výkonu, a tím elektrická vozidla rychleji dobít.

A zde se nám cyklus uzavírá. Vysloužilé baterie z elektromobilů získají druhý dech v bateriových uložištích na dobíjecích stanicích, kde napomohou dobíjení elektromobilů, jejichž baterie procházejí zatím první životní fází. Taková až trochu ekologická utopie v pozitivním slova smyslu.

Autorem komentáře je Stanislav Cingroš, manažer rozvoje řešení v oblasti ukládání energie a cirkulárního oběhu ve společnosti IBG Česko, která se specializuje na návrhy, výrobu, instalaci a provoz energetických řešení včetně bateriových systémů. Kromě svého vlastního působení v ČR má IBG Česko dceřiné společnosti ještě na Slovensku a v Maďarsku. Celá skupina zaměstnává více než 150 zaměstnanců a celkové tržby dosahují 1 miliardy korun.

Přečtěte si také