Ta tvoří sestava baterií, střídače a řídicí elektroniky, instalovaná v chlazeném objektu, která se umí řízeně nabíjet nebo vybíjet do sítě. Konkrétní řídící algoritmy pak zajišťují správný chod požadovaných funkcí, jako například stabilizace frekvence, snížení rezervované kapacity, pokrytí krátkých výkonových špiček nebo spolupráce s fotovoltaickou elektrárnou. Tento strohý popis může znít na první pohled poněkud složitě, a tak si pojďme princip fungování vysvětlit na příkladu prvního úložiště ze znovupoužitých baterií. To můžete najít na pražském Chodově a nám v IBG je ctí, že jsme se na jeho řešení mohli podílet. Tento HUB je schopen v plném provozu nabít až 12 aut zároveň, z toho dvě výkonem až 150 kW. A právě bateriové uložiště v něm slouží k podpoře e-mobility v době velkého provozu na dobíjecích stanicích, aby se nemusely stavět silnější nebo předimenzované přípojky. V úložišti se energie naakumuluje v době, kdy je v lokalitě s několika dobíjecími stanicemi menší provoz. V situaci, kdy přijede k dobíjecím stanicím více elektromobilů najednou, pomůže bateriové úložiště distribuční síti, aby všechny „e-nabíječky“ mohly poskytnout 100 % výkonu a tím elektromobil rychleji dobít.
Foto: Pixabay
Není tedy divu, že poptávka po tomto produktu celosvětově roste už řadu let. Hlavním důvodem je růst zájmu o služby, které je bateriové úložiště schopno poskytovat, v kombinaci s poklesem ceny úložišť zejména v minulém desetiletí, respektive v kombinaci s růstem ceny elektrické energie v roce letošním.
A jak je to tedy s těmi bateriemi? Její životnost závisí primárně na tom, jak je využita. U manipulační techniky je životnost baterií pět až šest let, v elektromobilech může dosáhnout až deseti let. Po jejím vyjmutí z primárního zařízení se zjišťuje zůstatková kapacita a pokud se při měření pohybuje nad stanovenou hranicí, může být využita v takzvaném druhém životě, tedy pro výrobu bateriových úložišť. Množství produkce lithiových baterií se bude v následujících letech výrazně zvyšovat a je potřeba řešit, jak s nimi dále nakládat. Už v současnosti je těžké odhadnout množství vysloužilých lithiových baterií, které se v ČR aktuálně generují. O to těžší je predikovat jejich budoucí nárůst. Víme však, že v České republice podle registru vozidel aktuálně jezdí přes 14 000 elektrických aut. Podle Národního akčního plánu Čistá mobilita lze navíc předpokládat jejich nárůst do roku 2030 v rozmezí od 220 000 do 500 000 elektrických vozidel. Z toho ne příliš složitými počty vychází, že přibližně u každého dvanáctého vozu bude moci majitel elektromobilu vrátit automobilce baterii k likvidaci, pokud nebude chtít hledat další možnosti.
Tady nás opět zachraňují ona „reinkarnující“ bateriová uložiště. Ta pojmou po skončení primárního využití značnou část baterií, než najdeme řešení, jak tyto baterie recyklovat. I na tom se už pracuje, ale to třeba příště.
Autorem je Jakub Čejka, technický ředitel společnosti IBG Česko, která se specializuje na návrhy, výrobu, instalaci a provoz energetických řešení včetně bateriových systémů
•
