Drony a Česko v roce 2025

O budoucím využití dronů budou 3. dubna na odborném fóru DroneCon týdeníku Euro diskutovat špičky v oboru bezpilotního létání i zástupci firem a státu.

Pokud bychom se srovnávali s Asií, kde drony začínají fungovat jako vzdušná taxi (i když zatím ještě s živým pilotem na palubě), či s USA, kde koketují s prvním doručováním zásilek pomocí dronů a opravdu to funguje, bude to vypadat, že Evropa je hodně pozadu. Evropská i česká legislativa, která by pustila masivněji drony do komerčního využití, například v doručování medicínských vzorků mezi laboratořemi a nemocnicemi, je zatím hodně opatrná. Hlavně v situaci, kdy by měly drony létat mimo vizuální kontakt se svým operátorem desítky kilometrů daleko. Technologie to zvládne, ovšem legislativa se bojí, aby z toho nebyl problém.

Česko ale začíná podnikat první kroky, aby se to změnilo, a i přes velmi opatrný přístup, pod záštitou bezpečnosti všeho, co je na zemi, se věci hýbou dopředu.

„Ve spolupráci s ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví jsme projednávali změny v opatření obecné povahy, kterým se jednotná pravidla pro létání v ČR doplňují a průběžně aktualizují. Jsme bezprostředně před spuštěním takzvané digitální mapy pro dronaře. V oblasti dalších systémů pro pokročilý provoz dronů teď běží veřejné zakázky na jejich pořízení,“ řekl týdeníku Euro šéf Řízení letového provozu Jan Klas.

Konkrétní obrysy už získávají první české testovací polygony, kde se bude testovat technika spojená s bezpilotními letadly. Tedy jak samotné drony, tak vysílače, řízení na dálku i systémy pro bezpečné řízení ve vymezeném prostoru. A i když je první český U-space, tedy prostor, kde budou ve vztahu k pokročilému provozu dronů jasně definovaná pravidla pro všechny účastníky leteckého provozu (ať ty pilotované, nebo bezpilotní), ještě daleko, digitální mapa je důležitým krokem dopředu. To, že drony promění v dalších letech řadu oborů podnikání, je jasné. Otázkou není zda, ale kdy. Dnes už drony hlídají ve spojení s umělou inteligencí výkonnost solárních elektráren. „Použití dronů vybavených termokamerami a následné vyhodnocení naším softwarem a AI umožňuje provést detailní inspekci u středně velké fotovoltaiky za dvě hodiny,“ říká Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech. A šéf středoevropské Skansky Michal Jurka tento měsíc pro podcast Zdopravy.cz řekl: „Dron je schopen během dvaceti minut zaměřit hromadu zeminy, což by geodet dělal tři dny. Je to rychlejší, efektivnější a s plným respektem k lidem – je to i přesnější.“

Mluvíme ale stále především o létání, kde na sebe dron a jeho pilot vidí a neztrácejí vizuální kontakt. Hlavním tématem je však prolomení této hranice, aby drony mohly létat v běžném komerčním provozu mnohem dál. A tomu se snaží pomoci i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Chci, aby reálné využití dronů provozu BVLOS (Beyond Visual Line of Sight, tedy za hranici vizuálního dohledu operátora – pozn. red.) u nás odpovídalo nejaktuálnějším technologickým a provozním možnostem a aby začalo přinášet ještě výraznější hmatatelný prospěch pro soukromý i veřejný sektor,“ řekl Euru ministr Kupka. Jaká k tomu vede cesta, o tom budou 3. dubna na odborném fóru DroneCon v Praze diskutovat špičky v oboru bezpilotního létání i zástupci firem a českého státu.

Přečtěte si také