Co mají společného drony s vesmírem?
Kosmické technologie stojí za tím, že drony nejsou jen záležitostí několika hobby modelářů, ale milionovým byznysem. Družicová navigace umožňuje, aby dron stál „na místě“ nebo autonomně snímal rozsáhlé plochy. Bez družic by drony v žádném případě nebyly takto rozšířené a nedaly by se použít k produkci filmů, k fotografování ani v průmyslu.
Kdy jste jako firma vstoupili do ESA BIC – jak vás to vůbec napadlo se přihlásit?
V listopadu 2018 jsme se přihlásili do Space Application hackathonu, který ESA BIC pořádal. Chtěli jsme řešit problém velkého množství dronů ve vzduchoprostoru a leteckou bezpečnost. Náš první nápad byl obří dron, co chytá zalétlé nebo nepřátelské drony, ale nakonec jsme vypracovali nápad na chytré zařízení, jež by v reálném čase vysílalo polohu dronu ostatním. Tak vznikl nápad na Dronetag, s nímž jsme rovnou vyhráli hackathon, pak jsme nápad ještě několikrát prezentovali a konzultovali. Zjistili jsme, že máme skvělé načasování, protože se zrovna v tu dobu formovala nová evropská legislativa, která se již nyní dotýká všech pilotů dronů. V Evropě je nyní na pět milionů dronů a ty všechny budou muset mít v několika příštích letech nějaké vysílací zařízení. A tak jsme se přihlásili a od června 2019 se inkubujeme.
Jak konkrétně Dronetag využívá kosmické technologie?
Dronetag je IoT zařízení, mobilní aplikace a softwarová platforma. Naše zařízení Mini je malá krabička, která slouží jako chytrá bezdrátová registrační značka. Krabička přijímá družicový signál a zároveň pak tuto polohu vysílá do okolí, do aplikace a platformy – díky tomu je pak dron viditelný pro ostatní účastníky vzdušného prostoru i řídícím autoritám. Může se to zdát jako banalita, ale v minulosti se stalo hned několik nebezpečných nehod, které stály miliardy. Nedávno se kvůli jednomu dronu na londýnském letišti muselo zrušit přes tisíc letů. Do letadel nenastoupilo přes 140 tisíc cestujících a celkově to způsobilo ztrátu asi 60 milionů eur…
Co vám působení v tomto podnikatelském inkubátoru dalo? Je důležitá finanční podpora na začátku spolupráce, nebo spíše poradenství, „mentorství“ a technicko-administrativní podpora?
Nebudu lhát, pro nás byly stěžejní peníze, díky kterým jsme mohli začít s vývojem. Náš projekt je hardwarově i softwarově náročný, takže jsme hned na začátku museli nakoupit součástky a zároveň platit vývojářům. Mentoring nám ale výrazně pomohl nasměrovat tok peněz a neudělat nějakou zásadní chybu. Od začátku jsme věděli, na koho se obrátit. Díky ESA BIC a dalším programům CzechInvestu jsme přežili ty počáteční porodní bolesti. Pomohly nám například i s designem aplikace a samotné krabičky. Díky jim jsme se seznámili s leteckou a dronovou komunitou. Dronetag si vybudoval pozici tuzemského experta na drony – společně s Řízením letového provozu jsme například vytvořili Dronalda, online rádce pro piloty dronů. Díky inkubátoru jsme se navíc dozvěděli mnohem více z prostředí kosmické agentury ESA. Před tím to pro nás byla jenom jedna velká neznámá, která posílá věci do vesmíru. Dnes s nimi přímo komunikujeme a hlásíme se do jejich programů. Byli jsme prostě banda dronových nadšenců z ČVUT a dneska nám posílají objednávky a nabídky spolupráce z celé Evropy, Blízkého východu i Ameriky.
Jak byste kompetence a činnosti, které vám ESA BIC poskytuje, řešili, kdybyste v inkubátoru nebyli?
Bez ESA BIC bychom se startupem asi nezačali. Jednoduše bychom neměli počáteční kapitál ani podnikatelské know-how. Vyhráli bychom hackathon a šli domů. Samotné vyplňování přihlášky nás donutilo se vůbec zamyslet nad celkovým byznys plánem a vývojem. Bez ESA BIC by Dronetag zůstal jen nápadem.
Jak se díváte na regulaci dronů?
Většina pilotů dronů si myslí, že jsou nové „droní“ zákony jen další překážkou a omezením. Já jim rozumím, ale sám to vidím trochu jinak. S velkými čísly přichází velká odpovědnost – a těch dronů je ve vzdušném prostoru opravdu příliš na to, aby v tom neexistoval řád a nikdo za nic nezodpovídal. Je to taková nová 3D silnice, kde se teď musí postavit dopravní značky a určit, kdo má přednost. Drony mají obrovskou možnost využití: v průmyslu mohou kontrolovat sklady, v zemědělství plodiny, v dopravě převzít kurýrní služby. Aby se naplnil potenciál tohoto trhu, jasná a jednotná pravidla existovat musejí. Můžeme se na ně dívat jako na obtíž, ale já v tom vidím otevřené dveře technologické budoucnosti.
Když existuje regulace, určitě existuje také konkurence. Kdo je ta vaše?
Naše unikátní pozice je tak trochu kombinací umu a štěstí. Jsme parta inženýrů, jež dokázala sestrojit nejmenší a nejlehčí zařízení. Zároveň se řadíme k cenově nejdostupnějším. Naše štěstí spočívá v načasování, to nemohlo být lepší. Ostatní začali na svém zařízení pracovat buď moc brzy, nebo moc pozdě. Ti první sestrojili své zařízení dříve, než byly publikovány patřičné standardy, a teď jim jejich zařízení neodpovídají, a to na hardwarové úrovni, takže teď musí začít pracovat na novém produktu. Ti druzí jsou zas s vývojem daleko za námi.
Jakou mají podle vás drony budoucnost?
Dneska musí kurýr jet kvůli jednomu balíčku v hůře dostupných lokalitách třeba 20 kilometrů s prázdnou dodávkou. Nejenže zbytečně produkuje emise, ale stojí ho to hromadu času. Přitom taková marginálie by se jednoduše dala odbavit dronem, což uspoří čas kurýrův, čas doručení a provozní náklady. Podobně se budou brzy kontrolovat všechny dráty vysokého napětí, řídit precizní zemědělství nebo doručovat medicínské vzorky mezi nemocnicemi. Když se vzdušný prostor zorganizuje a zpřehlední díky chytrým zařízením, jako je to naše, nic nebrání tomu využít plný potenciál těchto malých zařízení.
•
