Se startem topné sezóny roste odhodlání Čechů na poslední chvíli realizovat opatření, která jim pomohou alespoň částečně srazit svou energetickou spotřebu. Ve světle této společenské situace přichází Státní fond životního prostředí ČR s novým programem, kterým cílí právě na nízko a středně příjmové domácnosti. Jaké novinky i stálice se v portfoliu státního fondu objeví?
Ještě novější Nová zelená úsporám
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) plánuje na konci října otevření nového dotačního programu Nová zelená úsporám light (NZU light) s cílem pomoci Čechům v časech energetické krize. Má být určený primárně pro domácnosti, kterým hrozí pád do energetické chudoby. Účelově jim pak má pomoci pokrýt náklady na realizaci dílčího zateplení, přičemž podle odhadů vedení fondu mohou kroky jako zateplení půdy nebo výměna oken generovat úsporu ve výši až 20 %. Zároveň panuje snaha proces žádosti o dotaci co nejvíce zjednodušit, aby byl rychlý, efektivní a administrativně nenáročný. SFŽP se těmito kroky snaží maximálně rozšířit okruh potenciálních žadatelů o dotaci ze státních programů.
Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR
„Principem NZU light jsou opravdu rychlá opatření s významným efektem úspory – tedy pokud to zjednoduším, půjde např. o zateplení půdy, střechy, suterénu, což jsou věci, které se zvládnou např. použitím foukané izolace i během jednoho odpoledne. Na nás nyní je, abychom v maximální míře oslovili vhodné domácnosti a pomohli jim s tím,“ vysvětloval smysl nového dotačního programu pro server Info.cz Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Dodává, že prostředky do NZU light poplynou z Modernizačního fondu, který bude do roku 2030 disponovat minimálně 300 miliardami korun, z toho 55 miliard půjde prostřednictvím programu Nová zelená úsporám přímo domácnostem. Domácnost obdrží na rychlé renovace v součtu až 150 tisíc korun, a to i předem formou zálohy.
Žádostí o podporu přibývá exponenciálně
Nový dotační program tak doplní standardní podporu z Nové zelené úsporám, do které jsou přihlášky přijímány dlouhodobě a je mezi Čechy populární. Fond nyní logicky eviduje zvýšený zájem, což je způsobeno současnou situací v ekonomice a konkrétně segmentu energetiky. „Naší rolí je pomáhat dlouhodobě, proto naše programy už nějakou dobu běží – a že je o ně nyní větší zájem, nám pochopitelně dělá radost, byť bychom byli ještě raději, pokud by ten vyšší zájem přišel už v předchozích letech a více domácností už mohlo být připraveno,“ podotýká Valdman.
SFŽP má v současnosti dvě hlavní vlajkové lodě podpory pro domácnosti. První z nich je často diskutovaný program takzvaných kotlíkových dotací. V jeho rámci obdrží žadatelé finanční prostředky na výměnu starých a moderním standardům nevyhovujících kotlů. Využívají jej především nízkopříjmové domácnosti a ty, ve kterých žijí senioři. Prostředky jsou žadatelům vypláceny ještě před zahájením výměny a v průměru dosahují výše zhruba 95 % celkové ceny nového kotle.
Druhým klíčovým programem je pak program Nová zelená úsporám, který kontinuálně běží už od roku 2014. Z té vyplývá nárok na podporu těm, kteří chtějí realizovat nové zateplení domů, instalaci fotovoltaických panelů například na střechy, tepelných čerpadel a celé řady dalších možných úsporných řešení. Tyto dotace se mohou pochlubit poměrně krátkou a dobrou návratností, i když je jejich výše ve srovnání s kotlíkovými dotacemi o něco nižší. V drtivé většině případů ale i tak pokryjí až 60 % plánovaného projektu. Program v současnosti eviduje přes 56 tisíc podaných žádostí od loňského října – cca 35 tisíc z nich míří na projekty instalace fotovoltaických systémů a solárních panelů. Počet žádostí od jara letošního roku navíc exponenciálně narůstá.
Komunitní energetika na vzestupu
Další novinkou, kterou SFŽP momentálně nabízí, je dotační program určený pro komunální energetiku na úrovni obcí. Jde o další krok, který napomůže budoucímu rychlejšímu rozjezdu komunitní energetiky jako takové. Tu aktuálně brzdí dokončení jistých legislativních kroků, které mají naplno ukotvit systém sdílení elektřiny v českém právním řádu. S tím souvisí i doladění minimálně dvou sporných bodů. Jeden se týká fotovoltaiky instalované na bytových domech a spravedlivého rozpočítání vyrobené elektřiny mezi vlastníky bytů. Zároveň však musí obce obecně závaznou vyhláškou vyřešit případný nesouhlas některých vlastníků, který by mohl pro některé projekty znamenat stopku.
Neméně důležitou větví komunitní energetiky jsou pak samotné obecní a další veřejné budovy. Obce z nich nejprve musí vytipovat ty, kde je možné a reálné instalaci fotovoltaických panelů realizovat, což je předpokladem vzniku komplexní soustavy, ze které pak budou elektřinu moci čerpat všichni občané. „Představte si to třeba jako panely na střeše místní školy, která během léta, kdy je škola zavřena, příliš energie nespotřebuje, ale v obci je například čistírna odpadních vod, která je naopak energeticky poměrně náročná – a která si v létě může do školních solárů pro elektřinu ‚sáhnout‘,“ upřesňuje ředitel SFŽP.
Valdman ale uznává, že možným úskalím je právě ochota vlastníků nemovitostí, ve kterých žijí nájemníci, kteří do určité míry zvýšené náklady na energie hradí za majitele. SFŽP chce proto v dalších kampaních cílit přesně na tyto jedince, aby byli více motivováni k provádění nezbytných oprav a projektů zateplení. V komunitní energetiku má přesto velkou důvěru. „Není to univerzální řešení pro všechny, ale pro celou řadu obcí a sídlišť to je skvělé řešení. Jde o obnovitelné zdroje energie, instalace panelů je dotována z našich programů. Nyní jde jen o to dobře nastavit legislativu, aby se přesně mohla definovat komunita a nastavit podmínky přístupu do dané sítě,“ zmiňuje.
Úspory je možné najít i bez státní podpory
Kromě podpor z portfolia SFŽP existují i další možnosti, jak dosáhnout kýžených energetických úspor. Občané by neměli zapomínat, že české banky půjčují na projekty typu instalace fotovoltaik nebo solárních panelů pod vlivem evropské taxonomie za nižší úroky, než jsou ty komerční. Kromě zmíněných evropských předpisů je důvodem i snaha o ozelenění bankovního sektoru – klienty plánující investice do udržitelnosti jsou jimi tedy vítáni s otevřenou náručí. Podpora z programu Nová zelená úsporám je navíc sama o sobě pro banku mnohdy zárukou, že jde opravdu o projekt tohoto typu. Dá se předpokládat, že popularita ekologických investic bude v bankovním sektoru nadále posilovat.
Pak ještě zbývají opatření „první pomoci“, jež jsou nadále v moci každého jedince. Jde o takové základní poučky, jako je sledování spotřebičů a hlídání toho, zda některé z nich neběží naprázdno či v pohotovostním režimu. Nebo přehodnocení rozhodnutí, zda je vytápění v topné sezóně nastaveno na nezbytně nutnou teplotu či zda je nutné ve všech místnostech. Existují také poměrně levná a dostupná technologická řešení typu instalace úsporných ventilů na topení, revize žárovek, umístění tepelně-odrazových desek za radiátory nebo izolačních pásů do oken.
„Opatření, která vedou ke snížení spotřeby, je celá řada, ale ty největší úspory se pochopitelně realizují nejčastěji skrze trochu komplexnější opatření – přes zateplení domu, výměnu kotlů, zavedení tepelného čerpadla či přechod na solární energii,“ upozorňuje Valdman a dodává: „Dopad na peněženky domácností nebude malý, osobně bych se na jejich místě asi zamyslel nad výdaji, nad tím, zda jsou některé z nich zbytné a zda si raději nevytvořit finanční rezervu pro situaci, která nás v dalších týdnech a měsících čeká. A rozhodně je na místě zamyslet se nad možnými úspornými opatřeními,“ uzavírá.
•
