Vláda oznámila, že nefungující systém bude muset zahodit a začít znovu. Půjde-li vše dobře, můžeme se na novou, doufejme, že plně funkční digitalizaci stavebního řízení těšit v roce 2028. Do té doby poběží přechodné období. Jestli se to čekání vyplatilo, uvidíme až za pár let. Nesporný fakt však je, že to dostupnosti bydlení neprospěje. Budeme se tak i nadále pohybovat v prostředí, kde se kvůli neutuchající poptávce a nepříliš flexibilní nabídce neustále vytváří tlak na růst cen. Podle Deloitte Develop Indexu z července tohoto roku vzrostly za deset let průměrné ceny pražských novostaveb o neuvěřitelných 237 procent. Tím to však nekončí. Z našich analytických dat plyne, že koncem letošního roku velmi pravděpodobně pokoříme u pražských novostaveb hranici 160 tisíc korun s DPH za metr čtvereční a v průběhu dalšího roku se dočkáme růstu cen pražských nemovitostí na úrovni tří až čtyř procent. Můžeme se tedy vůbec někdy těšit na zastavení tohoto nekonečného růstu?
Z mého pohledu nemáme moc důvodů doufat ve zlepšení. V odborných kruzích se dlouhodobě hovoří o tom, že je ročně v Praze potřeba deset tisíc bytů, aby se nabídka a poptávka dostaly blíže k rovnovážnému stavu. S našimi analytiky jsme si udělali malé mozkové cvičení a došli jsme bohužel k méně optimistickému odhadu. Do úvahy jsme vzali nejen rostoucí počet obyvatel Prahy a klesající (respektive stagnující) počet lidí na jednu domácnost, ale také potřebu obnovovat pražský bytový fond (tedy to, jak rychle bytový fond zastarává a jak je potřeba ho obnovovat). A dopracovali jsme se k roční potřebě více než dvacet tisíc bytů!
Mám pro vás dvě zprávy. Jednu špatnou a druhou taky špatnou… Podle dat Českého statistického úřadu bylo v Praze v roce 2023 dokončeno 6 410 bytů. Nejsme tak ani na třetině toho, co bychom v ideálním případě potřebovali. Druhou špatnou zprávou je, že se situace nelepší. V roce 2023 byla v Praze zahájena výstavba 5 720 bytů, ve srovnání s rokem 2022 je to o bezmála dvanáct procent méně.
Palčivě tak potřebujeme jednoduchou, moderní a fungující stavební legislativu. Za stávající situace se bytové projekty povolují řadu let a tlak na růst cen tudíž vytváří nejen samotný převis poptávky nad nabídkou, ale byty prodražují právě nekonečné obstrukce v celém povolovacím procesu. Práce na novém systému digitalizace stavebního řízení nabízí příležitost udělat vše lépe. Pokud se to povede, dostane naše odvětví naději, že se situace v oblasti stavební legislativy posune k lepšímu. Budeme tedy doufat, že nezůstane jen u té naděje.
•