Různorodost je výhodná. Řada studií ukazuje, že diverzifikované týmy fungují lépe, jsou výkonnější a firmy, které se tomuto tématu věnují, bývají ekonomicky úspěšnější. Jak je na tom s diverzitou v byznysu Česko? Odpovědi hledalo červnové setkání Euro Business Breakfast ve čtyřech tematických blocích, v nichž se sešli zástupci státu, firem, neziskové sféry i Evropské unie. Právě role EU je zásadní, protože nastavuje v mnoha oblastech základní rámec, ale řada důležitých témat by se zároveň nehýbala vpřed bez její finanční podpory. Podle vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Moniky Ladmanové se diverzita často opírá o ekonomickou argumentaci, kolik bychom bez ní tratili, ale především jde o férovost, rovnost a demokracii. „Článek 2 smlouvy o Evropské unii, který mluví o základních principech, na kterých Evropa stojí, zmiňuje i rovnost jako základní součást toho všeho,“ uvedla Ladmanová.
Zprava Lucie Fuková, zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny a místopředsedkyně rady; Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR a moderátor Jaroslav Kramer
I na úrovni EU má ale podle ní agenda diverzity a inkluze různou dynamiku, a zatímco předchozí Evropská komise vedená Jeanem Claudem Junckerem řešila více ekonomiku po doznívající finanční krizi, nynější sestava v čele s Ursulou von der Leyenovou si stanovila diverzitu a obecně rovnost jako jedno z hlavních témat. Vzešla z toho řada nových strategických rámců, například pro zrovnoprávnění menšin, proti rasismu, pro LGBT+ komunitu nebo nová strategie pro genderovou rovnost. Právě rovnoprávné postavení mužů a žen je stále jedním z hlavních témat.
„V naší populaci je přibližně 50 procent mužů a 50 procent žen. Když se ale podíváme na rozhodovací pozice, vidíme, že ve vedení byznysu je přibližně 20 až 25 procent žen, zastoupení žen v politice je také jen 25 procent. Tento poměr zdaleka neodpovídá zastoupení v populaci,“ uvedl ředitel Odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády ČR Radan Šafařík. Data a průzkumy podle něj neukazují, že by ženy do vrcholných pozic nechtěly, takže musejí existovat překážky, které jim v tom brání. Úlohou státu by mělo být zajišťovat rovnost a spravedlnost, a tedy tyto překážky identifikovat a odstraňovat. Sám by přitom měl jít příkladem. „Bohužel se to mnohdy neděje. Ve vedení největších soukromých obchodních společností jsou ženy zastoupeny přibližně ze čtvrtiny, ale v obchodních společnostech s majetkovou účastí státu je to jen 15 procent,“ upozornil Šafařík.
Rovnost jako nekončící cesta
Soukromé firmy dnes mohou nabídnout různé příklady dobré praxe, jak ukázal panel věnovaný jejich zkušenostem. Například společnost Veolia, která působí ve vodárenství, energetice a odpadovém hospodářství, se hodně soustřeďuje na příležitosti pro hendikepované a cíleně pro ně vybírá pozice, v nichž by se mohli uplatnit. Zároveň už před několika lety vytvořila speciální firmu, která se zaměřuje na zaměstnávání lidí s omezením. „Osvědčilo se nám rovnou do pracovních inzerátů psát, že místo je vhodné pro hendikepovaného, protože tito lidé se někdy bojí vůbec přihlásit,“ uvedla HR ředitelka Veolie v Česku, střední a východní Evropě Miluše Poláková. Pokud se místo pro dotyčného nehodí, snaží se mu firma najít jiné. Platí, že když se chce, vše se dá vyřešit, takže na zákaznickém útvaru například pracuje neslyšící žena. Vyřizuje e-maily, stanovila si pravidla pro komunikaci s týmem a na mítincích používá překladač, který jí v telefonu přepisuje hlas do textu.
Společnost Philip Morris ČR zase získala jako první firma v Česku certifikaci platové rovnosti equal-salary. „Prostě platíme mužům a ženám za stejnou práci stejně,“ shrnula manažerka společnosti pro inkluzi a diverzitu Michaela Prajerová. Certifikovaná rovnost v odměňování ale podle ní představuje nikdy nekončící cestu, protože nestačí jen tabulky s čísly, součástí jsou i hloubkové audity, které ověřují cíle společnosti v rovném zapojení žen. „Nutí nás to neustále přemýšlet, jak věci zlepšovat, a dostáváme se tak třeba i k podpoře žen, které se vracejí po rodičovské,“ uvedla Prajerová. Firma podle ní například zautomatizovala zvyšování mezd během rodičovské, aby matka kvůli péči o potomka o valorizaci nepřicházela.
Ženy a pracovní trh
Ženy na počátku své kariéry, kdy často potřebují skloubit práci a mateřství, jsou dnes velkým tématem i pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Česko patří k členským zemím EU, kde byla v uplynulých letech nejnižší nezaměstnanost, což má odvrácenou stránku v tom, že v řadě oblastí pracovní síla chybí. „To je výzva, která se promítá i do diverzity, protože se snažíme dostat do ekonomické aktivity nejširší možný vějíř lidí,“ uvedla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti MPSV Kateřina Štěpánková. Ženy jsou v tomto ohledu velmi důležitou skupinou a resort se podle Štěpánkové snaží pomoci, aby měly možnost částečných úvazků, neztrácely kontakt se zaměstnavatelem a zachovávaly si své kompetence i během rodičovské dovolené.
K ženám se upínají také naděje platformy odpovědných firem Byznys pro společnost. „Tady se hledá cesta, jak zpružnit pracovní trh. Myslíme si, že by velmi pomohlo, kdyby stát vytvořil podmínky, aby se statisíce žen, které jsou tři roky na rodičovské dovolené, mohly vrátit třeba po roce a půl na trh práce,“ uvedl ředitel organizace Pavel Štern. Ekonom Petr Bartoň podle něj spočítal, že kdyby se takto do práce vracelo sto tisíc žen ročně, jen na odvodech a dani z příjmu by to přineslo 40 miliard korun. Vedle ekonomického by to ale mělo i velký efekt sociální, dodal Štern.
Jde to, ale pomalu
Euro Business Breakfast se ale netýkal jen genderové rovnosti. Podle Lucie Fukové, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, není ekonomicky dostatečně využit ani potenciál Romů a Romek. „Má to několik důvodů. Jedním je, že mají stále horší přístup ke vzdělání, což je pak provází po celý život,“ uvedla Fuková. Vliv mají ale i přežívající protiromské postoje, takže vláda i Senát nedávno přijaly definici anticikanismu. Rolí vládní zmocněnkyně je zejména koordinovat přístup jednotlivých ramen státu a sledovat účelné využití dotačních titulů. Aktuálně řadí Lucie Fuková ke svým prioritám podporu komunitního organizování, které umožní občanské zapojení Romů, a také účast na revizi rámcových vzdělávacích programů. V běžné výuce by se tak děti setkaly s romskou historií a kulturou i obecně s tématy vzájemného soužití menšin.
Na postavení LGBT+ lidí na pracovišti se zaměřuje Pride Business Forum. Když organizace v roce 2011 jako součást Prague Pride začínala, podle výkonné ředitelky Terezy Kadlecové málokdo chápal proč. Za minulé tři roky byl ale vidět ohromný posun a v tuto chvíli má fórum 85 členských firem. Je to o to důležitější, že podle Kadlecové v Česku dlouhodobě dochází ke státní diskriminaci LGBT+ osob. Řada práv jim chybí, jejich postavení je nerovné a právě firmy mají moc to leckdy napravit. Jde například o den volna na svatbu, na který není zákonný nárok v případě registrovaného partnerství, nebo o otcovskou, jež není dostupná pro sociální matku či otce v případě stejnopohlavního páru, a to ani po změně legislativy od 1. ledna příštího roku.
„Mám obrovskou radost, že jde to téma více a více do popředí. Na druhé straně mám někdy frustrující momenty, že tempo je strašně pomalé,“ shrnula vývoj uplynulých let v oblasti diverzity a inkluze Jana Tikalová, zakladatelka organizace OPIM a konference DEI Forum Shapers. Více než za pravdu jí dala Lenka Šťastná, prezidentka Business & Professional Women CR a zakladatelka konference Equal Pay Day ČR. „Například v mezinárodních srovnáních rovného odměňování si stojíme tak, že buď jsme poslední, nebo předposlední,“ uvedla. Určitá zlepšení podle ní vidět jsou, ale občas si říká, co by se ještě dalo udělat, aby se pořád jen nevedly diskuse o tom samém. „Jediná věc, kterou jsem vymyslela, je přivážet sem zkušenosti ze zahraničí a nechat se inspirovat těmi, kteří si vedou výrazně lépe než my,“ řekla Šťastná.
•
