Summit NATO v konce června možná obrousil některé hrany. V širším pohledu to ale stále vypadá, že vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy se čím dál víc napínají. Geopolitické napětí ve světě roste, přístupy k regulaci trhu se rozcházejí a spor o digitální suverenitu vrhá dlouhý stín na transatlantický dialog. Mezi oběma břehy Atlantiku ale navzdory všem okolnostem přetrvává pevné pouto, který tvoří ekonomická spolupráce firem, mimo jiné v oblasti moderních digitálních technologií.
Patrik Tovaryš (Meta) a Jaromír Hanzal (AAVIT)
V době, kdy globalizace ztrácí půdu pod nohama a tlak na hospodářskou soběstačnost sílí, se tento most stává jedním z posledních opravdu funkčních spojení. Americké firmy se bez evropského trhu neobejdou a ty evropské zase hledají, jak růst nebo investovat v USA. Evropa – byť verbálně usiluje o digitální nezávislost – zůstává strukturálně provázaná s americkými technologiemi.
Spolupráce mezi americkým a evropským byznysem neutichá
Firmy jako Google, Apple, Microsoft nebo Meta sice sídlí v Kalifornii, ale posledních 10 let hodně investují i v Evropě. Řada jejich, vývoje, strategických partnerství, ale i příjmů, pochází z Evropy. Například společnost Meta Inc. (Facebook, Instagram, WhatsApp) má v Evropě stovky milionů uživatelů a provozuje zde rozsáhlou infrastrukturu včetně datových center v Irsku a Dánsku. V EU zaměstnává tisíce lidí a spolupracuje s evropskými vývojáři i akademickými výzkumníky umělé inteligence a metaverse – ostatně je také jedním z největších investorů do výzkumu a vývoje AI vůbec.
Právě Meta teď v Česku vstoupila do digitální Asociace pro aplikovaný výzkum v IT – AAVIT. „V AAVIT dlouhodobě akcentujeme velký význam digitálních služeb pro českou a evropskou ekonomiku. Meta v tomto sektoru patří mezi nezpochybnitelné globální lídry. Věříme, že transatlantická ekonomická spolupráce je základním stavebním kamenem prosperity Česka a EU. Meta investuje do vývoje AI velmi významný objem prostředků a pomůže nám i našim členům vidět do technologické budoucnosti,” říká ke vstupu společnosti do AAVIT její ředitel Jaromír Hanzal.
AAVIT pro Metu představuje přirozeného partnera pro navazování odborných kontaktů, sdílení know-how a diskusi o směřování evropské digitální politiky. Spolupráce tak může být impulsem pro celou řadu nových iniciativ, které posílí nejen členy asociace, ale i technologickou budoucnost Česka.
Společná výzva jménem regulace
Ta má ale i svůj regulační aspekt. Evropská komise se v předchozích letech profilovala jako přísný regulátor, který klade důraz na ochranu osobních údajů (například GDPR) či omezení dominance velkých hráčů (Digital Markets Act a Digital Services Act). Americká administrativa i technologické firmy na tyto kroky reagují se smíšenými pocity – od tichého respektu až po veřejnou kritiku.
„Legislativní prostředí v EU dosud mělo tendenci výrazně chránit soukromí evropských občanů z hlediska shromažďování osobních údajů a jiných dat. Najít balanc mezi ochranou evropských spotřebitelů a dostupností dat pro vývoj AI a dalších technologií není lehké. Nejde však jen o americké technologické firmy. Některé legislativní akty bohužel škodí i evropskému byznysu, a to i tomu malému,“ dodává Hanzal.
Evropa jako digitální ostrov? Mýtus
Některé evropské politické proudy volají po „digitální suverenitě“ a vymezují se vůči americkým technologiím s cílem vytvořit evropské alternativy. Takové hlasy jsou v poslední době slyšet například z Německa nebo Francie. Přesto je naivní se domnívat, že by Evropa mohla zcela odstřihnout americké technologie – nejen kvůli závislosti na infrastrukturách, ale i kvůli lidskému kapitálu, patentovým licencím či interoperabilitě. Jakýkoli pokus vytvořit „evropský digitální ostrov“ by měl za následek nejen technologickou izolaci, ale i ztrátu konkurenceschopnosti.
Evropské firmy, včetně startupů a středně velkých podniků, čelí komplikované realitě. Jejich aplikace, cloudová infrastruktura či jazykové modely umělé inteligence stojí téměř výhradně na amerických platformách. Řada „evropských alternativ“ ke Google Cloud nebo Microsoft Azure mnohdy běží na jejich architektuře nebo jsou na nich závislé přes open-source knihovny a vývojářské nástroje. Microsoft navíc přišel s vlastní iniciativou, kdy evropská data neopouštějí EU, byť se jedná o americkou společnost.
TTC jako nástroj strategické koordinace?
Snaha o transatlantický dialog v obchodní politice měla řadu let své jasné jméno. V roce 2021 vznikla iniciativa TTC – Rada pro obchod a technologie mezi EU a USA (EU-US Trade and Technology Council, TTC). Jejím cílem bylo sladit technologickou spolupráci mezi USA a EU Představuje platformu pro dialog na vysoké úrovni mezi oběma ekonomickými bloky, který má za cíl koordinovat přístup k technologiím, posílit transatlantickou odolnost dodavatelských řetězců a zabránit regulační fragmentaci.
Vedle toho se v rámci TTC řešila aktuální témata jako AI governance či standardizace polovodičů, ale i strategické otázky týkající se vztahu k Číně. V současné době je ale rada „uhranutá“ situací kolem stále ještě nové americké administrativy a neschází se.
Partnerství budoucnosti
Technologie nejsou jen nástrojem pro růst, ale možná i politickým symbolem – symbolem otevřené spolupráce, která přináší oběma stranám výhody. EU a USA mají řadu odlišných názorů, ale jejich technologická propojenost je hluboká, strategická a dlouhodobá. Technologické firmy z Kalifornie se stále více etablují v Evropě, evropské firmy, jako Schneider Electric nebo Siemens, mají stejný zájem na dalším růstu na americkém trhu. V době rostoucích globálních hrozeb je právě tato provázanost klíčem k udržení inovací, konkurenceschopnosti a částečně také svobody v digitálním věku.
•
