Prakticky všechny scénáře vývoje spotřeby energií v Česku počítají s nárůstem. Mohou za to nejen nároky postupné dekarbonizace, ale také výhledy českého průmyslu, který je ve svém rozvoji stále náročnější na energie. V růstovém scénáři ČEPS se počítá s tím, že spotřeba poroste nad domácí možnosti. Momentálně Česko spotřebovává 60 terawatthodin (TWh) ročně, za deset let by to mohlo být až 85 TWh, odhaduje ČEPS, který v této variantě počítá s rychlou dekarbonizací, s uzavřením uhelných elektráren a prudkým nárůstem používání elektromobilů. V současnosti je Česko ještě čistým vývozcem elektrické energie, loni byl kladný rozdíl 9,2 TWh, v dalších letech by se měly počty definitivně otočit. Podle prognóz ČEPS se elektrická bilance zřejmě otočí už letos a Česko bude čistý dovozce, a to především proto, že nebudujeme potřebné nové zdroje. Česko by mělo více elektřiny dovážet i proto, že je to ekonomicky výhodnější, jak na diskusích týdeníku Euro připustil i předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Ten dlouhodobě upozorňuje, že výpadek uhelných elektráren znamená nutnost získání takzvaných kapacitních mechanismů, které budou udržovat potřebný výkon sítě v době, kdy nebudou pracovat obnovitelné zdroje energie a kdy se obvykle zapínaly právě uhelné elektrárny.
Čekání na politické rozhodnutí
Ministerstvo průmyslu a obchodu také nedávno protlačilo parlamentem zákon nazývaný Lex plyn. Jde o speciální legislativu, která umožní snadnější budování plynových zdrojů tepla a elektrické energie, které by měly patřit mezi kapacitní mechanismy, díky nimž se síť bude stabilizovat. „Bavíme se o třech a čtyřech paroplynových elektrárnách,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). A odhaduje jejich celkovou kapacitu na 2,5 tisíce až tři tisíce megawattů (MW). Stát ale zatím neví, jak takové elektrárny financovat, zda si na ně půjčí peníze, nebo využije unijních fondů obnovy. Všechny zmiňované okolnosti vedoucí k větší výrobě elektřiny nebo k větším objemům jejího dovozu zvýší nároky na kapacitu a odolnost distribuční sítě. Energetici tvrdí, že zatím jsou schopní potřeby v české síti naplňovat. „To, co se tu v energetice vybudovalo, drželo desítky let, a to byl také důvod, proč byla relativně nízká cena,“ řekl v diskusi Eura Radek Hanuš zodpovědný za distribuci pražské rozvodné společnosti PRE. Časy se ale mění a bude potřeba do sítě výrazně investovat. Hanuš připomíná, že hlavní otázkou není jen potřebná vyšší kapacita sítě, to by takový problém nebyl, ale jsou tu také nové potřeby regulace sítě, která se dnes řídí jinak.
Foto: Shutterstock
„Společnost se bude dál elektrifikovat, porostou požadavky na bezpečnost a spolehlivost, nové technologie ekonomicky věci ještě dál komplikují, protože síť se musí digitalizovat, tedy budou nutné investice do IT, do vybudování chytré sítě řízené na dálku,“ popisuje proměny síťové energetiky Hanuš.
Už dnes takové řízení na dálku bez přítomnosti člověka na místě funguje. Je to trend, který nelze zastavit. Zejména proto, že rychlé požadavky na kapacitu a využití sítě dnes není člověk schopen fyzicky naplnit, bez algoritmů a chytrých digitálních „kontrolorů“ a „dispečerů“ to do budoucna nepůjde, a to něco stojí. Celkový odhad nákladů na rozvoj elektrických sítí se pohybuje kolem 40 miliard korun. Všechny tyto investice se dříve či později promítnou i do cen elektřiny. Správcům sítí zatím stále chybí to hlavní: vybrat vhodný scénář vývoje, na který by se energetici mohli spolehnout a podle něhož by jeli dál. A to je výsostně politické rozhodnutí. Čeká nejspíš až na příští vládu.
•
