Jaké můžeme sledovat aktuální trendy v oblasti městského urbanismu a plánování? Co třeba vás osobně nejvíc baví?
Pozoruji trend, že se zkvalitňují veřejné prostory ve městech obecně. Myslím si, že za to částečně může covid, který ukázal, že když je všechno zavřené, jediné místo, kam můžeme jít, je venek. A tak nás logicky začalo více zajímat, jak to tam vypadá. Ať už jde o parky, náměstí a ulice ve městech, či zvoničky, rozhledny, aleje nebo cyklostezky v krajině. Najednou se toto všechno u nás začíná víc kultivovat, a to si myslím, že je rozhodně dobře.
Jaká jsou obecně úskalí tohoto typu architektonické práce? Co všechno musí autoři projektů zhodnotit při přípravě záměrů, které mají změnit podobu veřejných prostranství?
Veřejná prostranství by měla být kvalitní a trvanlivá, to znamená, že v nich není prostor na experimenty a je lepší zvolit solidní pevné materiály jako je například beton, kov nebo kámen. Je také dobré myslet na to, aby veřejný prostor byl co nejvíce bezúdržbový, bezpečný a přehledný.
Projekty podobného ražení často budí u širší veřejnosti různorodé emoce. Potýkali jste se někdy s nějakým závažným problémem v tomto slova smyslu? Jak se s nimi co nejefektivněji vyrovnávat?
My v Loxia jsme vždycky rádi, když naše projekty vyvolají emoce. Když postavíme dům uprostřed soukromé zahrady, kde si ho nikdo nevšimne, tak nic nevyvoláme, protože o něm nikdo neví. Zatímco když vymyslíme projekt, který vzbudí emoci v lidech a zároveň je dělaný pro ně, tak pro mě je to signál toho, že ten projekt je na správném místě a lidé ho využijí. Vždycky, když se hodí kámen do vody, tak se udělají vlny. A to je dobře, protože společnost se díky těmto vlnám posouvá dopředu a pokračuje ve svém přirozeném vývoji.
Vaše architektonická kancelář má na svém kontě řadu realizovaných projektů. Na jaký z nich vzpomínáte nejraději, nebo kde si myslíte, že se vám podařilo vytvořit něco opravdu unikátního?
Revitalizace parku Folimanka.
Ráda bych zmínila projekt Kajetánka, kde léta chátrala kulturní památka Zámeček Kajetánka uprostřed obrovské zarostlé a nepřístupné zahrady. Podařilo se nám nejen zachránit památku, ale navíc i vybudovat park, který je kolem. Ten je nyní veřejně přístupný, jsou v něm sochy, je udržovaný, má rybníček a taky v něm funguje restaurace se zahrádkou. Myslím si, že díky nám toto místo znovu ožilo, a o to jde u veřejných prostranství a parků především.
Dokážete rámcově vytipovat pár z nich, které vám pomohly i při přípravě plánu revitalizace parku Folimanka?
Čerpali jsme i ze zkušeností z našich větších urbanistických celků, ať už to je Modřanka, Čámovka v Čimicích, Nové Chabry nebo Suomi Hloubětín. Kromě toho, že zde vymýšlíme domy, projektujeme i veřejné prostory a parky, do kterých jsou ty domy zasazeny. Volnočasový areál pod Nuselským mostem byl vlastně podobné téma, protože v Nuslích jsou domy, ale chybí tam právě prostor pro volnočasové aktivity.
Před vlastní přípravou architektonického návrhu pro park na Folimance jste prováděli terénní šetření mezi návštěvníky parku. Co jste se od nich dozvěděli – co si nejčastěji pochvalovali, a na co si naopak stěžovali nejvíce?
Když architekt navrhuje veřejný prostor, tak čerpá ze zkušeností lidí, kteří v okolí bydlí. Buď má nějaké známé, co v lokalitě bydlí, nebo, a to jsme udělali my, pravidelně to místo navštěvuje. Ať je den nebo večer, víkend nebo pracovní den, když svítí sluníčko, ale i když prší. Pozorujeme ho v běžných situacích a díky tomu se na něj dokážeme dostatečně naladit. Dívali jsme se, co tam lidé nejčastěji dělají a oni tam vlastně nic moc nedělají, protože není co. Postupně jsme se s návštěvníky parku dávali do řeči a bavili se o využití místa, jejich přáních a vyslechli si jejich potřeby.
Revitalizace parku Folimanka.
Na to, že se toto místo nachází přímo pod Nuselským mostem, což je nejsilnější orientační bod v tom území, tak se tam opravdu mnoho neděje. Kolemjdoucí se shodli na tom, že na ně prostranství působí smutně, že ho vlastně nějak zvlášť nevnímají, protože jím jen procházejí. Ale to místo má podle mého názoru potenciál stát se bodem, který bude vybízet k tomu, že se lidé budou scházet a dávat si na něm sraz.
Proč právě Folimanka? Míněno ve smyslu – proč jste se jako kancelář vůbec rozhodli stát se autory zrovna tohoto projektu? Co považujete za hlavní důvody, proč park vůbec potřebuje revitalizaci v první řadě?
My sami jsme se nerozhodli stát autory, my jsme se přihlásili do veřejného výběrového řízení na zpracování architektonické studie a vyhráli ho. Projekt nám je ale velmi blízký, jelikož náš ateliér Loxia sídlí již přes 20 let také na Praze 2 a naše okolí nám není lhostejné. Těšíme se na areál nejen jako autoři, ale především jako jeho budoucí uživatelé.
Jak bude Folimanka vypadat po revitalizaci? Co všechno se změní a s jakými možnostmi vyžití zde mohou Pražané počítat?
Jsme přesvědčení o tom, že to bude nádherné místo! Nicméně snažili jsme se, aby byl areál co nejvíce víceúčelový a nabízel možnosti všem věkovým i zájmovým kategoriím. Na své si přijdou skateboardisté, milovníci grilování, hráči ping pongu a pétanque i čtenáři a milovníci relaxace. Dominantou areálu bude víceúčelová plocha, která se v zimě využije jako kluziště a v létě se na ní může tancovat, jezdit na skateboardu nebo na kolečkových bruslí. Součástí bude i kiosek s občerstvením, půjčovnou grilů a bruslí a veřejné toalety. Věříme, že si místo najde své návštěvníky velmi rychle a oživí tak nabídku aktivit, které se dají v Nuselském údolí podnikat.
Revitalizace parku Folimanka.
S jakým pracujete časovým harmonogramem? Kdy se mohou návštěvníci na novou Folimanku těšit?
Projekt má veškerá potřebná povolení a jeho realizaci nic nebrání. Také je již vybrán zhotovitel stavby, probíhají přípravy staveniště a podle mých informací se od 4. září začne. Pokud všechno půjde hladce a my věříme, že ano, tak příští rok v létě by nový volnočasový areál pod Nuselským mostem mohl uvítat první návštěvníky.
•
