BARBORA KOTOUN
manažerka pro trvalou udržitelnost IKEA
Skandinávie je považována za evropský vzor udržitelnosti. Jak se daří šířit vaši strategii do světa a s jakými největšími problémy či příjemnými překvapeními se setkáváte v zemích, ve kterých působíte?
Ano, je pravda, že Skandinávie a západní Evropa jsou v udržitelném životním stylu dále, ale je zásadní, abychom vzali v potaz i ekonomický kontext těchto zemí. Jejich HDP per capita je mnohonásobně vyšší než ve střední a východní Evropě. Je potřeba pochopit našeho zákazníka a vymyslet, jak ho inspirovat v kontextu jeho vlastních potřeb a možností. Výhodou výrobků IKEA je jejich finanční dostupnost, což je i jeden z hlavních pilířů naší vize. Nabízíme celou řadu řešení, která šetří energii, vodu a odpad, a tím pádem i náklady. Rádi bychom touto cestou zákazníkům vysvětlili, že lze žít udržitelně, a ruku v ruce s tím i ušetřit. Na druhou stranu i u nás máme spoustu příkladů inovace. Česko bylo například jedním z prvních regionů, ve kterém se podařilo spustit službu odkupu použitého nábytku IKEA už v roce 2017. Loni jsme navíc představili sušenky z vlastní kávové sedliny a tento příklad inspiroval další země, aby prozkoumaly, jak mohou nakládat se svým kávovým odpadem.
CHRISTIAN SCHENK
člen představenstva pro finance a IT společnosti ŠKODA AUTO
Neustálá transformace směrem k plné elektromobilitě a investice do výzkumu, vývoje a jeho aplikace je velmi nákladná. Představuje to vůbec udržitelný byznys, když podíl elektromobilů je ve srovnání s „klasickými“ vozidly stále marginální?
Jako u každé transformace je důležité, aby společnost byla na této vlně vpředu, a ne vzadu. My jako skupina VW Group jsme do elektromobilů investovali nemalé prostředky, protože se jedná o budoucnost našeho odvětví a my chceme být nejen v této oblasti dále než naše konkurence. Pohon elektromobilů ve spojení se zelenou energií je řešením, jak pokračovat ve svobodě mobility v době klimatických změn. Vývoj zmíněné nové technologie a konkurence ve světě BEV (Battery Electric Vehicle) bude rychlý. V některých zemích, jako je Norsko nebo Nizozemsko, již elektromobily převládají.
ZUZANA HOLÁ
ředitelka komunikace a udržitelnosti / ředitelka Nadace Vodafone
Jakým způsobem může být operátor udržitelný? Jaký má dopad na svět kolem mě, když někomu zavolám, napíšu SMS nebo něco lajknu na Facebooku? Jak se tato stopa dá kompenzovat?
Každá zpráva, každý lajk má určitou energetickou stopu. My ji jako operátor snižujeme důsledným využíváním energie z obnovitelných zdrojů a také co možná největší efektivitou spotřeby. Všude, kde to lze, systematicky snižujeme spotřebu energie, i když množství dat přenášených v naší síti stále výrazně roste. A tam, kde po nás přes veškerá opatření nějaká stopa zůstane, už teď hledáme cesty, jak ji kompenzovat. Zároveň se snažíme edukovat nejen naše zaměstnance, ale i zákazníky, že i při používání mobilních telefonů se lze chovat odpovědně – od jeho výběru přes šetrné používání až správnou recyklací. Existuje řada možností, jak i při běžném používání šetřit energii, například vypnutím automatického přehrávání videí.
LENKA MAŠKOVÁ
manažerka společenské odpovědnosti ČR/SR, Tchibo Praha
Jaké kroky musí dle vás proces výroby i distribuce kávy splnit, aby se mohla nazývat udržitelnou? Co vůbec znamená, když já, jako zákazník, koupím „udržitelnou kávu“?
Při udržitelném pěstování kávy je důležitá zejména absence použití umělých pesticidů a chemických hnojiv. Tento krok přispívá k ochraně půdy a klimatu. Půda je úrodnější, kvalita kávy lepší a farmáři mají šanci na vyšší výnosy. I tak ale není pro malopěstitele kávy, kteří obstarávají až 85 % celosvětové produkce této suroviny, snadné se uživit. Kávový byznys zaměstnává miliony lidí, a proto je nezbytné, aby pěstování kávy bylo nejen ekologické, ale i sociálně odpovědné. Aby pěstitelé i sběrači kávy a jejich rodiny měli důstojnější životní podmínky. To vše je cílem společnosti Tchibo, které jde o postupný přechod na 100% udržitelný způsob pěstování kávy. Když si zákazník koupí udržitelnou kávu, přispívá tak k vyšším příjmům pro pěstitele, jejich lepším pracovním podmínkám na plantážích a ekologicky šetrnému pěstování kávy.
JAN RŮŽIČKA
ředitel vnějších vztahů, Home Credit Group
Jaké jsou rozdíly ve vnímání ESG v Česku a ve světě?
ESG Českou republiku dlouho tak trochu míjelo. K tomu navíc připočtěme i fakt, že česká veřejnost i instituce byly k tématu hodně skeptické. To se nyní zčásti mění vlivem regulace, chování zákazníků a nadnárodních firem, i když ČR v tomto ohledu stále patří k těm skeptičtějším. Oproti tomu v USA, západní Evropě, nebo v jihovýchodní Asie je ESG tématem, které se na titulních stránkách novin objevuje prakticky denně. Řeší jej byznys, politici i veřejnost a je spojené jak se změnami klimatu, tak s debatou o větší odpovědnosti firem. Co se týče České republiky, tak ESG je dnes téma spojené hlavně s budoucí povinnou regulací EU a vedle toho samozřejmě i s velmi palčivou situací v energetice. Co se týče evropské regulace, je v Čechách situace podobná, jako byla v době zavádění regulace GDPR: nejprve to vůbec nebylo téma. Jenže pak si firmy uvědomily, jak rychle se svět mění a strhla se lavina. Vedle Bruselu pak téma do veřejného prostoru aktivně přinášejí české pobočky nadnárodních firem a finanční instituce. Konečně pak přichází čas generace Z. Pro ni jde o extrémně důležité téma a kdybych byl stratégem mass-marketové firmy v České republice, tak s ním velmi aktivně pracuji. Myslím, že se změnami v postojích a myšlení, kterými tato skupina disponuje, ještě úplně neumíme v ČR správně pracovat.
•
