Které události měly na kapitálové trhy v loňském roce zásadní vliv?
Loňský rok zásadně ovlivnily zejména dva faktory. Byly to „dozvuky“ covidového období, které s sebou přinesly řadu dlouho nevídaných problémů, v první řadě rostoucí inflaci a její negativní vliv na ekonomiky napříč vyspělým světem. Druhou zásadní událostí, jež mimo jiné znásobila dopady té první, byla válka na Ukrajině. Konsekvence těchto událostí budou spolu s reakcemi centrálních bank zásadní i v roce 2023.
Jak se dopady událostí propsaly konkrétně do ekonomiky?
Vysoká inflace doslova devastovala úspory domácností, které nebyly chytře zainvestované a ležely na místech, kde logicky přicházely o svou hodnotu. Toho jsme byli svědky z větší části loňského roku. Souběžně s tím navíc klesala také životní úroveň obyvatel. Vyšší úrokové sazby, k nimž například v tuzemsku ČNB přistoupila, dokážou sice dříve či později snížit inflaci, dojde k tomu ale za cenu omezení ekonomiky či případné recese. Ta s sebou přinese celkový pokles ekonomické aktivy a možný růst nezaměstnanosti. I s takovým scénářem je třeba počítat.
Objevily se pro investory i tak nové příležitosti?
Troufám si tvrdit, že ano. Zvýšení sazeb sice investory bolestivě zasáhlo, pro kapitálové trhy – speciálně dluhopisy – to ale znamenalo očistný efekt. Ztráty vykazovaly dluhopisové fondy samozřejmě v době, kdy sazby razantně rostly směrem vzhůru. Momentálně se však trh vrací k normálu a rozšiřují se nabídky kvalitních dluhopisových fondů s kladným úrokem. Ty se tak dají jednoznačně označit za příležitost slibného zítřka. Očekává se totiž, že se úrokové sazby budou v čase snižovat, což bude mít pozitivní vliv mimo jiné na cenu dluhopisů.
Kapitálové trhy se obecně nesly převážnou část roku v červených číslech, odrazilo se to nějak v chování investorů?
Podle našich dat se loňské dění nijak dramaticky na chování našich klientů ani investorů nepodepsalo, jinak řečeno překotné odkupy ve velkém neregistrujeme. Vysvětlení je třeba hledat v historii: už za sebou máme krizi a propady z roku 2008, domnívám se proto, že jsou investoři díky tomu lépe psychicky i informačně připraveni na momenty podobného charakteru. Jednoduše řečeno – umějí se v krizi lépe rozhodovat. Doufám, že z části je to i díky práci finančních konzultantů, kteří mnohdy mohou klienty ochránit a doporučit vhodná aktiva pro investici.
Jak moc ovlivňují vysoké úrokové sazby obchodování na kapitálových trzích?
Zásadně. Úrokové sazby v USA jsou jednou z nejsledovanějších veličin na trzích, jejich vývoj má dopad na firmy po celém světě. Podobně to platí i u sazeb v EU a tuzemsku. Na proměnlivý vývoj potom reaguje poměrně rychle technologický sektor, který je na výši úrokových sazeb velmi citlivý. Zvyšování sazeb má samozřejmě dopad i na koncové sazby pro firmy a spotřebitele. V byznysu ale všeobecně platí, že růst sazeb prokazuje úspěšnost a rentabilitu podnikatelských myšlenek a vizí. U nás byla v loňském roce specifická situace v tom, že došlo k razantnějšímu a rychlejšímu růstu sazeb. Dluhopisové fondy tak začaly být najednou atraktivnější investiční příležitostí. Ve vedlejším důsledku navíc postupně mírně rostou také sazby na běžných či spořicích účtech, termínovaných vkladech, ale také u stavebního spoření.
Jak na tom budou v novém roce klasické bankovní produkty?
Po letech nulových či velmi nízkých úrokových sazeb budeme moct letos sledovat určité zvyšování úroků, a to u všech vkladových produktů. V případě úvěrů tomu bude zcela opačně. Dokud nedojde ze strany centrální banky ke snižování základních sazeb, úrokové sazby se budou přirozeně stále držet na vyšší úrovni, na druhé straně to platí i u zmíněných vkladů.
S jakým výhledem vstupujeme do nového roku?
Do tohoto roku vstupujeme s výhledem, že i v roce 2023 bude existovat vyšší inflace a bude nadále velkým tématem dostupnost a cena energií. Slyšet jsou také stále více hlasy o rostoucím riziku delší recese, snížení růstu HDP a poklesu ekonomiky. Zásadní výhodou na pomyslné startovní čáře roku je ale nízká nezaměstnanost, která u nás stále existuje, ta bude znamenat pozitivní přínos a dobrý základ v případné recesi. Naopak negativně se v ekonomice vyvíjí dnes už napjaté veřejné rozpočty, které omezují manévrovací prostor dalších možností. Opět to ale může být příležitost k ozdravnému procesu, který by posunul českou ekonomiku kupředu.
•
