Evropská komise chce slevit v tempu zavádění povinného ESG reportingu i v jeho rozsahu, což viditelně zpomalilo zájem o udržitelná řešení u firem, které je chápou jen jako povinnost. Mezi společnostmi, které udržitelnost vnímají jako strategickou příležitost, se poptávka posouvá k širšímu pojetí udržitelnosti. „Klienti čím dál více poptávají komplexní ESG strategie, ovšem nikoli marketingové, ale velmi praktické s důrazem na ekonomiku, řeší témata cirkulární ekonomiky, analýzy hodnotového řetězce nebo sociálních a správních aspektů podnikání,“ říká Jan Hanuš v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. Ve středu zájmu podnikatelů zůstávají energetická řešení směřující k úsporám nákladů. Vzhledem k nezbytným investicím jsou zajímavou možností takzvané EPC projekty neboli energetické služby se zárukou, kdy dodavatel navrhne řešení a zaplatí ho, a odběratel mu jej pak splácí z dosažených energetických úspor. Větší a stabilnější zájem o tuto cestu zatím mají veřejní zadavatelé. I tak ale zůstává velký nevyužitý potenciál zejména v oblasti státních nemovitostí. „Tyto objekty mají z důvodu podfinancování často značně náročná energetická hospodářství, kde je možno efektivně využít velký potenciál energetických úspor. Brzdou je v tomto případě zákon o rozpočtových pravidlech, kdy se investice promítá do státního dluhu,“ vysvětluje šéf poradenské firmy ze skupiny Komerční banky. Zmíněná bariéra by ale mohla v dohledné době padnout.
Jedním z nástrojů, jak posunout ekonomiku směrem k naplňování Zelené dohody, je povinnost firem vydávat zprávy o udržitelnosti. Evropská komise ovšem letos navrhla odklad hlavní vlny ESG reportingu, navíc posunem kritérií významně omezila okruh společností, na které povinnost dopadá. Pociťujete jako poradci vliv tohoto rozvolnění v praxi, v reálném zájmu o různá udržitelná řešení?
Aktuálně došlo ke skokovému zpomalení tempa u firem, které se na ESG reporting připravovaly z nutnosti – tedy spíše z důvodu naplnění regulatorních požadavků. Na druhou stranu však pozorujeme, že společnosti, které ESG vnímají jako strategickou příležitost, pokračují ve svých aktivitách bez ohledu na legislativní odklady. Jedná se o řadu firem, které mají strategicky jasno v tom, že udržitelnost je významná pro jejich zákazníky, kteří ji preferují bez ohledu na regulace. V této souvislosti lze říct, že například výpočet uhlíkové stopy nebo analýza dvojí materiality poskytují firmám cenné informace a výhodu nejen pro optimalizaci procesů, ale i pro komunikaci směrem k zákazníkům.
Myslíte si, že unie už neměla slevovat s jednou nastoupeného kurzu povinného reportování, na které se stejně firmy chystaly?
Postup ze strany EK byl opravdu nešťastný, byť jej lze v kontextu geopolitické situace pochopit. Když nic jiného, tak odklad může firmám poskytnout více času na přípravu. Je důležité, aby tento čas nebyl promarněn, ale využit k efektivní integraci ESG principů do firemní strategie, procesů řízení i kultury. Povinný reporting, byť jsme sami měli výhrady k jeho rozsahu, nemusí být vnímán jen jako administrativní zátěž, ale jako příležitost ke strategickému řízení rizik, zlepšení konkurenceschopnosti a posílení důvěryhodnosti firmy vůči investorům i zákazníkům.
Celá udržitelná transformace se, jak vidno, vyvíjí. Mění se nějak zaměření poptávky, se kterou se setkáváte na trhu nebo jsou stále nejžádanější různá energetická řešení?
Energetická řešení zůstávají jedním z klíčových pilířů poptávky, zejména v kontextu snahy firem o snižování spotřeby a nákladů. Největší zájem stále pozorujeme u opatření vedoucí k úsporám energie – například komplexní projekty zaměřené na obnovitelné zdroje, využití odpadní energie, moderní technologie, robotizace, optimalizace provozu stávajících technologií, zlepšování systémů měření a regulace, zlepšování tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí objektů a zavádění energetického managementu. Vzrůstá také zájem o změnu palivové základny a zajištění stabilních dodávek bezemisní energie prostřednictvím dlouhodobých PPA smluv neboli Power Purchase Agreements, které jsou atraktivní zejména pro firmy směřující k dekarbonizaci.
Současně se však poptávka posouvá k širšímu pojetí udržitelnosti. Klienti čím dál více poptávají komplexní ESG strategie, ovšem nikoli „marketingové“, ale velmi praktické s důrazem na ekonomiku, řeší témata cirkulární ekonomiky, analýzy hodnotového řetězce nebo sociálních a správních aspektů podnikání. Tento vývoj odráží skutečnost, že udržitelnost dnes není jen otázkou životního prostředí, ale celkové dlouhodobé odolnosti a odpovědnosti firmy. Často je to také jasný požadavek ze strany zákazníků, aby firmy byly v této oblasti aktivní.
Projevil se nějak v těžišti vaší práce lex OZE II, tedy otevření možnosti pro komunitní energetiku?
Ano, novela energetického zákona známá jako Lex OZE II, je jedním z článků uceleného řetězce, který má úkol progresivně ukotvit zavádění obnovitelných zdrojů v legislativní rámci České republiky. Tato novela vstoupila v platnost v lednu 2024 a ovlivnila i naši poradenskou činnost. Otevřela cestu pro komunitní energetiku, umožňující lidem, obcím a firmám vyrábět a sdílet elektřinu z obnovitelných zdrojů, například z fotovoltaických elektráren. Od července 2024 je možné sdílet přebytečnou elektřinu i na jiném místě v rámci distribuční sítě. Například pokud má škola na střeše solární panely a vyrobí více elektřiny, než potřebuje, může ji poslat do dalších vlastních objektů, třeba místní knihovny nebo domova pro seniory nebo technologiím například čistírny odpadních vod.
Tato změna přinesla zvýšený zájem o zakládání energetických společenství, která fungují na principech dobrovolného zapojení, společného rozhodování a neziskového fungování. V praxi to znamená, že se obce, bytové domy a další subjekty mohou spojit a společně investovat do obnovitelných zdrojů energie, čímž dosáhnou nižších nákladů a větší energetické nezávislosti. Nová úprava tedy nejenže rozšířila možnosti pro komunitní energetiku, ale také posílila naši roli jako poradců v této oblasti.
Co očekáváte od nedávno schváleného lex OZE III, který mimo jiné otevírá prostor pro bateriová úložiště?
Lex OZE III představuje další důležitý krok v rozvoji moderní, decentralizované a flexibilní energetiky. Jeho klíčovým přínosem je zvýšení limitů pro licenci a stavbu výrobny elektřiny, otevření prostoru pro využívání bateriových úložišť, která sehrávají zásadní roli při stabilizaci sítě a efektivním využívání obnovitelných zdrojů, a vytvoření podmínek pro vodíkovou infrastrukturu. Právě možnost ukládání energie, flexibility a agregace výrazně zvyšuje efektivitu fotovoltaických a dalších OZE projektů – a to jak v sektoru průmyslu, tak u menších provozovatelů, včetně energetických společenství.
Zároveň je tu další změna, která se týká energetických auditů a nově povinnosti zavedení a certifikace energetického managementu dle ISO 50001 pro subjekty s konečnou spotřebou nad zákonem definovanou úroveň. Od Lex OZE III proto očekáváme zvýšený zájem o nové typy projektů i větší prostor pro uplatnění chytrých řešení v oblasti energetického řízení.
Evropskou ekonomiku, zejména průmysl, trápí drahé energie. Nakolik si může průmyslový podnik sám díky vlastní výrobě z obnovitelných zdrojů a energetickým úsporám s tímto problémem poradit?
Možnosti velmi závisí na charakteru jeho podnikání. Pro energeticky náročné provozy, například v těžkém průmyslu, hutnictví nebo chemii, představují vysoké ceny energií zásadní strukturální výzvu. V těchto případech mohou úspory i vlastní výroba pomoci snížit dopady, ale řešení bývá komplexnější a návratnost investic delší. Naopak pro nevýrobní firmy, lehký průmysl, výrobce polotovarů nebo podniky zaměřené na kompletaci, je situace příznivější. U nich může kombinace moderních technologií, optimalizace spotřeby a instalace obnovitelných zdrojů – například střešní fotovoltaiky nebo bateriových úložišť – výrazně pomoci stabilizovat náklady a zvýšit energetickou soběstačnost. Celkově platí, že vlastní výroba energie a chytrá energetická opatření nejsou univerzálním řešením, ale dobře navržený mix opatření může být pro mnoho podniků klíčovým nástrojem, jak zvládnout nestabilní ceny energií a zároveň přispět k udržitelnosti provozu.
V souvislosti s energetikou se dnes hodně skloňují EPC neboli energetické služby se zárukou, kdy dodavatel navrhne řešení a zaplatí ho, a odběratel mu jej pak splácí z dosažených energetických úspor. Roste po těchto projektech poptávka?
Ano, zájem o projekty typu EPC, neboli energetické služby se zárukou úspor, v posledních letech znatelně roste – a to jak ze strany průmyslových podniků, tak i veřejného sektoru. Model EPC je atraktivní zejména v době rostoucích cen energií, protože umožňuje realizovat energeticky úsporná opatření pouze s částečnou potřebou vlastních investičních prostředků. V průmyslu bývá návratnost investice obvykle do pěti až sedmi let, u municipalit do deseti až patnácti let, což je v obou případech přijatelná doba. V ENVIROSu vidíme, že pro obce, města nebo kraje je EPC často cestou, jak modernizovat energetické hospodářství bez zatížení rozpočtu, například v případě škol, památkových objektů, nemocnic nebo sportovních zařízení.
Velkou roli v rostoucím zájmu sehrává i podpora z evropského programu ELENA, která může pokrýt až 90 procent nákladů na přípravu projektu – od studií přes návrh technického řešení až po standardní výběrová řízení nebo jednací řízení s uveřejněním v případě EPC projektu. Díky tomu se EPC stává dostupným nástrojem i pro subjekty, které by si jinak složitou přípravu projektu nemohly dovolit. Za ENVIROS můžeme říct, že právě díky tomu máme již několik úspěšných případů realizovaných projektů – a to zejména z oblasti municipalit a jimi zřizovaných subjektů.
Mají větší zájem o tato řešení veřejní zadavatelé nebo soukromá sféra?
Ze zkušeností společnosti ENVIROS vyplývá, že větší a stabilnější zájem o EPC řešení mají dlouhodobě veřejní zadavatelé – obce, města, kraje či veřejné instituce. Důvodem je nejen jejich vyšší potřeba modernizace energetického hospodářství, ale také skutečnost, že veřejné subjekty uzavírají dlouhodobé kontrakty s jistotou kontinuity – stát, město ani kraj „nezanikne“, a tedy je nižší riziko nesplácení nebo přerušení projektu.
V soutěži o nejlepší EPC projekt, který vyhlašuje Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), zvítězila počátkem roku Fakultní nemocnice u sv. Anny. Vy jste se na tomto projektu také podíleli. Byl nejlepší nebo nejzajímavější i z vašeho pohledu?
Projekt ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně představuje jeden z historicky největších EPC projektů realizovaných v České republice – nejen svou finanční velikostí, ale i technickou komplexností a celospolečenským přínosem. Z pohledu společnosti ENVIROS a Skupiny KB jde o mimořádnou referenci, na které jsme se aktivně podíleli v rámci analýzy kreditních rizik pro financující instituci a konzultací nad technickým konceptem.
Z našeho odborného hlediska byl projekt výjimečný nejen rozsahem – šlo o 19 objektů nemocnice, zateplení 1,5 hektaru fasád, výměnu téměř 600 oken, instalace fotovoltaiky či modernizace parních zdrojů – ale i precizním nastavením garantovaných úspor a způsobu jejich vykazování. Roční úspora přes 50 milionů korun a plánované snížení emisí o více než pět tisíc tun CO₂ ročně potvrzují, že EPC lze úspěšně aplikovat i v takto rozsáhlém a provozně náročném objektu, jakým je fakultní nemocnice.
Spolupracovali jste i na jiných podobně zajímavých projektech?
Naše klíčové zkušenosti s EPC projekty se pojí s dalšími velkými investičními akcemi ve zdravotnictví – například s Psychiatrickou nemocnicí Bohnice, Psychiatrickou nemocnicí Dobřany a nemocnicí Rudolfa a Stefanie v Benešově. Za zmínku stojí i EPC projekt Dopravního podniku města Prahy. U těchto projektů, kde se investiční náklady pohybovaly v řádech stovek milionů korun, jsme zajišťovali nebo se jsme se podíleli na komplexní přípravě včetně energetických analýz, návrhu technických opatření, struktury smluvních vztahů a nastavení garantovaných úspor a financování z dotačních prostředků. Tyto projekty dokazují, že EPC není jen teoretický koncept, ale efektivní nástroj pro modernizaci veřejných budov a my jsme hrdí na to, že můžeme naše partnery touto cestou provázet.
Kde v Česku vidíte pro EPC zatím nevyužitý potenciál?
Z našeho pohledu představují největší dosud nevyužitý potenciál budovy ve vlastnictví organizačních složek státu (OSS), jako jsou například budovy ministerstev, úřadů či některých státních institucí. Tyto objekty mají z důvodu podfinancování často značně náročná energetická hospodářství, kde je možno efektivně využít velký potenciál energetických úspor. Brzdou je v tomto případě zákon o rozpočtových pravidlech, kdy se investice promítá do státního dluhu.
Pozitivní zprávou je, že ministerstvo financí aktuálně připravilo legislativní změnu, která by umožnila širší uplatnění EPC právě u organizačních složek státu bez negativního dopadu na výši státního dluhu. Pokud se tuto úpravu podaří prosadit, otevře se tím cesta ke komplexní modernizaci stovek státních budov, které by jinak zůstaly bez investic do energetických úspor. Jedná se o krok, který může mít zásadní systémový dopad.
Pojďme ještě k byznysu firmy, jako je ENVIROS. Je pro ni evropský tlak na udržitelnost přínosem?
Evropský důraz na udržitelnost vnímáme jako důležitý rámec, který udává směr celé ekonomice – ale pro společnost ENVIROS nepředstavuje jediný pilíř jejího podnikání. ESG a udržitelnost jsou pro nás důležitým segmentem, nicméně působíme i v dalších oblastech, jako je energetika, environmentální poradenství, dotace nebo zahraniční projekty. Díky této odborné šíři a diverzitě portfolia nabízených služeb nejsme závislí na kolísajících trendech nebo regulatorních nástrojích, které by dopadaly do jedné nebo i dvou nosných oblastí. Je pravda, že pokud dochází ke změnám na úrovni evropské legislativy, promítá se to často i do podmínek veřejné podpory a dotačních titulů – ať už jde o nové výzvy, způsobilé výdaje nebo nároky na projektovou dokumentaci. Na tyto změny reagujeme a pomáháme klientům najít správnou cestu v nových podmínkách. Nejde tedy o „podporu“ v tradičním smyslu, ale spíše o vývoj prostředí, ve kterém jsme zvyklí se pohybovat a přinášet našim partnerům přidanou hodnotu.
Jsou zadavatelé ochotni za fundované poradenství adekvátně zaplatit?
Záleží na typu zadavatele, jeho zkušenostech a na tom, jak vnímá hodnotu odborného poradenství. Velká část klientů – ať už z veřejného, nebo soukromého sektoru – chápe komplexnost přípravy energetických nebo ESG projektů a usilují o kvalitní výsledek. A jsou ochotni za fundované poradenství adekvátně zaplatit. Často vnímají kvalitní přípravu jako klíčový předpoklad pro úspěšnou realizaci projektu a následné čerpání investičních prostředků, včetně dotačních.
Důležitým faktorem je i komplexnost nabízených služeb, kdy díky kmenovým zaměstnancům můžeme eliminovat rizikové aspekty komplikovanějších projektových nebo investičních záměrů, a to z hlediska energetických úskalí, environmentálních dopadů, povolovacích procesů nebo dalších například budoucích legislativních požadavků, kterou mohou mít negativní dopad na zhodnocení budov (PENB, BREEAM, LEED) nebo technologií (BREFF, BAT). Dalším důležitým faktorem bývá i možnost pokrýt náklady na poradenství z dotačních titulů, jako je například program ELENA nebo podpora z Národního plánu obnovy, což rozhodování zadavatelů výrazně usnadňuje.
Co může žadatel konkrétně získat z programu ELENA a jaký je něj zájem?
Program KB ELENA, který Skupina Komerční banka realizuje ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, poskytuje až 90procentní financování nákladů spojených s přípravou energeticky úsporných projektů a projektů obnovitelných zdrojů energie u budov a výrobních technologií – tedy nákladů před samotnou realizační fází. Tento program je určen jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor, a jeho hlavní výhodou je výrazné snížení bariér při rozběhu komplexních investičních akcí. Žadatelé mohou čerpat podporu například na zpracování studií proveditelnosti, odborných analýz, podání žádostí o dotace včetně příloh či na výběrová řízení na dodavatele nebo poskytovatele EPC služeb. Program je dostupný bez ohledu na to, zda bude následná realizace financována s dotací nebo bez ní.
Zájem o program je rostoucí a reflektuje i možnosti čerpání investičních dotačních prostředků, a to jak u municipalit, tak i firem. Standardně se jedná o investice v řádech desítek až stovek milionů korun s cílem realizovat kvalitně připravený komplexní projekt s reálnými přínosy. Je však třeba zdůraznit, že podpora je podmíněna skutečnou realizací projektu u soukromých subjektů do března 2027, v případě veřejných subjektů výběrem zhotovitele do března 2027. V opačném případě je třeba finanční podporu vrátit. V případě specifických projektů, zejména u EPC, je možné provést částečnou časovou korekci.
Můžete uvést nějaký z vašeho pohledu zajímavý projekt, který s její podporou vznikl?
Mezi zajímavé projekty realizované s podporou programu ELENA patří například investice do nákupu nových vstřikolisů. Díky dotačnímu poradenství a následnému zajištění financování se podařilo úspěšně čerpat grant právě na pořízení této moderní technologie. Projekt přispívá nejen ke zvýšení energetické efektivity a udržitelnosti výroby, ale zároveň firmě přináší výrazné provozní úspory. Jedná se o konkrétní příklad toho, jak lze prostřednictvím programu ELENA podpořit inovace v průmyslové výrobě.
•
