Kryptoaktiva stále patří mezi poměrně mladé technologie. Navzdory tomu je jejich rozmach již nezastavitelný a reaguje na ně také stále častěji právo. Třeba aktuální evropské nařízení MiCA (právní předpis Evropské unie, který byl přijat s cílem vytvořit jednotný regulatorní rámec pro kryptoaktiva v rámci vnitřního trhu EU). „Původní velmi benevolentní režim se překlápí do silně regulovaného prostředí, které známe z finančních služeb,“ popisuje v rozhovoru Jan Rydvan z advokátní kanceláře Blockchain Legal.
► Jaký právní status mají v Česku kryptoměny?
České soukromé právo považuje kryptoměny, respektive kryptoaktiva, jak je označuje nové evropské nařízení MiCA, za nehmotnou movitou věc. To znamená, že je s nimi možné nakládat, například je nakupovat a prodávat, zajistit jimi půjčku a podobně, a to v rámci současných právních předpisů. I když kryptoaktiva nemají „speciální zákon“, aplikuje se na ně existující soukromoprávní legislativa.
► V Česku je tedy bezpečné vlastnit kryptoaktiva a nakládat s nimi?
Česko je ve světovém srovnání velmi bezpečnou zemí. Při dodržení základních zásad obezřetnosti je pro držitele kryptoaktiv bezpečným přístavem. V tomto kontextu je vhodné zmínit i pravidlo „pokud nevlastníš klíče, nevlastníš ani bitcoiny“, které odkazuje na to, že jediným způsobem, jak zabezpečit svá kryptoaktiva, je držet je na digitální peněžence, ke které drží klíče pouze vlastník kryptoaktiv. Pokud chce někdo v oblasti kryptoktiv podnikat, je třeba se, zejména s ohledem na evropské předpisy, připravit na stále sílící regulaci.
► Co vnáší nařízení MiCA do českého prostředí?
Ve službách spojených s kryptoaktivy nastala s účinností MICA zásadní změna. Původní, velmi benevolentní režim se překlápí do silně regulovaného prostředí, které známe z finančních služeb. V něm obstojí jen profesionální společnosti s potřebným kapitálovým a personálním zázemím. Znamená vyšší nároky na podnikatele a mělo by vést k silnější ochraně zákazníka licencovaných subjektů.
► Co to prakticky znamená?
Poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy, jako jsou směnárny, burzy, investiční poradci a vydavatelé nových kryptoaktiv, musejí nejpozději do konce července podat žádost o licenci u České národní banky, aby mohli dál v této oblasti podnikat. Aplikace nařízení na decentralizované financování (DeFi), nezaměnitelný token (NFT) a další domény je ale poněkud nejasná…
► To je problém?
Účelem tohoto nařízení není regulovat decentralizované technologie nebo sběratelská a jedinečná NFT. Jako vždy je ďábel skryt v detailu a nelze paušálně říct, že veškeré DeFi projekty nebo NFT jsou stále mimo regulaci. Jde i o to, že pojmy DeFi, NFT a podobně nejsou dostatečně ustálené, a proto je regulace může definovat zásadně odlišně od běžného vnímání v komunitě. Například projekt, který se sice označuje za DeFi, ale vykazuje znaky materiální centralizace, může být z hlediska regulace považován za regulovaný subjekt.
► Takže budeme čekat, jak se vyjasní hranice nové regulace a jak se doladí její výklad?
Ano. Lze očekávat, že na základě vyhodnocení dopadů současné regulace budou postupně doplňované další normy, aby se srovnalo právní prostředí pro tradiční finanční odvětví a odvětví kryptoaktiv. Regulace DeFi ve smyslu opravdu decentralizovaných technologií bude zřejmě problém a uvidíme, zda vůbec a případně jak se s tímto zákonodárce ať evropský, nebo český vypořádá.
► Velkým tématem v souvislosti s kryptoměnami je nyní zejména boj proti praní peněz…
Asi narážíte na aktuální kauzu darování a následného prodeje bitcoinů spojených s darkmarketovým tržištěm. Ukázala, že burzy a kryptoplatformy berou povinnosti související s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti vážně a jsou schopné přes analytické nástroje identifikovat podezřelý původ kryptoměn a zabránit obchodu.
► Trh s kryptoaktivy tedy kauza neovlivní?
Masivní medializace této kauzy může akcentovat problém takzvaného deriskingu, tedy odmítání kryptoaktiv v nestandardních případech, což však automaticky neznamená, že je něco na původu prostředků špatně. Povinné osoby mohou pod tíhou regulace preferovat odmítnutí takových kryptoaktiv, aby se vyhnuly případnému postihu, přestože k tomu není důvod. Je to pro ně jednodušší. Tím se přesouvá důkazní tíha na uživatele, který si proto musí vést pečlivé záznamy a uchovávat veškeré dokumenty, které může v budoucnu potřebovat.
► Čeho se spory nejčastěji týkají?
Spory týkající se kryptoaktiv, které řešíme, jsou různorodé. Část jich vzniká v podnikatelských projektech v oblasti kryptobyznysu, obracejí se na nás i klienti, jako jsou nespokojení zákazníci kryptoplatforem, řešíme i spory o kryptoaktiva fyzických osob mimo podnikání.
► Umějí v takových případech s kryptoaktivy pracovat české soudy?
V rozsahu potřebném pro rozhodnutí sporu soudci s kryptoaktivy většinou pracovat umějí. Předpokladem však je dobře a srozumitelně jim vysvětlit technické fungování kryptoaktiv, které je klíčové pro pochopení daného sporu. Podstatná část práce je tedy na advokátech, kteří by měli být schopni pracovat se specifiky kryptoaktiv a srozumitelně vysvětlit soudu podstatu sporu v kontextu fungování daného kryptoaktiva. To zvyšuje šanci, že soudce okolnostem případu správně porozumí…
► Jaké problémy jsou při soudním řešení sporů o kryptoaktiva nejčastější – nedostatek důkazů, mezinárodní prvky?
Jako u každého sporu jde vždy o propojení dostupných důkazů do uceleného řetězce, který doloží tvrzení klienta. V tomto ohledu je klíčové, aby soudce dobře porozuměl technickému fungování kryptoaktiv a jeho souvislosti pro daný případ. Obsah dohody účastníků řízení se většinou dá prokázat elektronickou či písemnou komunikací. Důkazní situace se nicméně může zkomplikovat, pokud rozhodnutí věci závisí na složitých skutkových okolnostech, třeba na technické otázce, která přesahuje standardní znalosti soudce. V takovém případě je na místě spolupracovat se soudním znalcem. Výzvu také představují spory s mezinárodním prvkem. I když je ve sporu dána pravomoc českého soudu, je třeba správně posoudit vykonatelnost a praktickou vymahatelnost soudního rozhodnutí v zahraničí, aby úspěch klienta nebyl jen formální, ale bylo možné se fakticky domoci výsledku.
► Jak s kryptoaktivy pracuje daňové právo?
Až donedávna daňové právo nemělo pro kryptoaktiva speciální režim ani daňovou výjimku. Na kryptoaktiva hledělo jako na nehmotnou movitou věc, z hlediska účetnictví bylo doporučováno účtovat kryptoaktiva jako zásoby „svého druhu“. Příjem z prodeje kryptoaktiv podléhal zdanění bez ohledu na dobu držení, jako daňově uznatelný náklad bylo možné uplatnit pořizovací cenu kryptoaktiv a každý jejich prodej, ale i nákup zboží či služeb za ně představoval daňovou událost, s níž byla spojena povinnost přiznat a odvést daň.
► To se změnilo?
Od poloviny letošního února je účinná novela zákona o daních z příjmů, která zavádí časový a hodnotový test pro kryptoaktiva podobný tomu na cenné papíry. Ten umožňuje osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv od daně z příjmů fyzických osob, pokud je držíte déle než tři roky, a to až do 40 milionů korun za jeden rok. Kryptoaktiva tak byla z hlediska daňového práva zrovnoprávněna s cennými papíry, pro které platí obdobné podmínky pro osvobození od daně z příjmů.
► Hovoříte o „časovém testu“ tří let. Co znamená „hodnotový test“?
Hodnotový test přináší osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, pokud roční příjem z jejich prodeje nepřesáhne sto tisíc korun. Proto již není nutné řešit daně při každé platbě kryptoaktivem v restauraci nebo při nákupu, pokud jste schopný se vejít za jeden rok do limitu hodnotového testu. Je potřeba dodat, že časový a hodnotový test se nevztahuje na kryptoaktiva, která byla zahrnuta do obchodního majetku, například pokud je vlastní společnost, která drží bitcoiny na své rozvaze. Důležité také je, že příjmy nad pět milionů korun osvobozené od daně je třeba oznámit finančnímu úřadu.
► Co by ještě více zvýšilo právní bezpečnost kryproaktiv?
Právní bezpečnost by nejvíce posílila informovanost a vzdělání veřejnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a finanční gramotnost uživatelů. Pomohla by také edukace státních orgánů a jiných velkých institucí.
•
