České nebe plné příležitostí

Drony už dávno nejsou jen zajímavou hračkou, ale pomalu a jistě se stávají průmyslovým odvětvím s velkým potenciálem či moderní zbraní, stejně jako celá oblast bezpilotního létání. Téma je proto čím dál atraktivnější jak pro odborníky, tak veřejnost, o čemž svědčí i úspěch akce DroneCon 2025, největšího tuzemského odborného fóra o budoucnosti bezpilotního létání, které 3. dubna uspořádal týdeník Euro.

Fórum zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který potvrdil, že jeho resort vnímá drony a bezpilotní létání jako důležitou součást budoucnosti: „Jsem rád, že pro Českou republiku oblast vývoje dronů znamená jednu z mimořádných technologických příležitostí. Celá oblast profesionálního využití dronů se dramaticky rozvíjí.“ Válka na Ukrajině podle něho navíc ukázala, jak klíčové se stává využití dronu v obraně, ale také jaké ohrožení mohou představovat drony pro civilní život. Podle Kupky bezpilotní létání představuje spojení nejnovějších špičkových technologií s AI. Jako příklad velmi efektivního využití dronů ministr uvedl údržbu elektrárenských věží v Dukovanech či sledování a revize liniových staveb, jako jsou například parovody. Důležitým krokem kupředu podle něj bude v tomto směru představení digitální mapy, jejíž přípravu má na starost především Úřad pro civilní letectví a k němuž dojde v polovině letošního roku. Digitální mapa vymezí území ve vzdušném prostoru, kde létání možné bude, a kde naopak ne. Jako další klíčový počin pro rozvoj bezpilotního létání ministr označil vznik dvou zkušebních polygonů: „Jeden vzniká v Karlovarském kraji u Sokolova a druhý u Moravských Budějovic. Je to obrovská příležitost tam rozvíjet autonomní systémy řízení bezpilotního létání, ale v budoucnu bychom také chtěli, aby bylo možné v rámci těchto polygonů testovat i malé rakety, protože máme i spoustu týmů, které se věnují kosmickému výzkumu.“

Na tom, že Česko má potenciál být významným hráčem, se s ministrem Kupkou shodl i generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas, který potvrdil, že mapa střední a východní Evropy je na polygony poněkud skoupá, a proto se zde určitě uživí nejméně dva. Klas také dodal, že i v regulatorní oblasti se toho v poslední době událo opravdu hodně: „Připravili jsme dokument, který stanovuje jednotlivé podmínky, jakým způsobem zajišťovat rozestupy, v kterých prostorech a v kterých částech vzdušného prostoru. Je to už opravdu to, čemu my říkáme OCD, Operation Concept Document, jenž souhrnným způsobem popisuje, jak integrovat U-Space v rámci vzdušného prostoru České republiky.“ Také ředitel Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) David Jágr potvrdil, že vývoj bezpilotního létání a jeho regulatorní úprava kráčí mílovými kroky vpřed: „Někteří uživatelé vzdušného prostoru na nás tlačí, aby těch polygonů nebylo zas tak moc. Já ale často říkám jednu věc, a to, že i celé Česko může ve finále být velký polygon, pokud pravidla budou správně nastavená. A k tomu směřujeme.“

Přes polygony do praxe

Miroslav Cink, IT ředitel SUAS Group, představil projekt polygonu, jenž vzniká v místech, kde probíhá útlum těžby uhlí. „Nás polygon může být svým způsobem unikátní, protože mluvíme o prostoru, který má v rozměrech sedm kilometrů na 3,5 kilometru. V tuhle chvíli tam sice ještě probíhá a lehce se utlumuje těžba, ale už jsme schopni v tomto prostoru testovat, což jsme si s policejním prezidiem a ÚCL už v prosinci vyzkoušeli.“ Podle Cinka stále průběžně probíhá diskuse s budoucími uživateli, jako jsou výrobci, testeři, uživatelé, piloti, ale třeba i složky Integrovaného záchranného systému (IZS), o finálním vytyčení ve vzduchu i o podobě infrastruktury na zemi. Prostor bývalého lomu je velký a členitý s padesátimetrovým převýšením, takže umožňuje i nácvik scénářů létání mimo vizuální dohled operátora. Stejně tak mohou testovat koordinaci při zásahu i jednotlivé složky IZS v situacích, kdy jsou třeba jednotlivé týmy od sebe na kilometry daleko. Na to navázal představením projektu polygonu v Moravských Budějovicích Tomáš Jelínek, CEO startupu FlyinDiamonds: „Za posledních 12 měsíců jsme se posunuli o obrovský kus dopředu a nyní máme od autorit schválený budoucí polygon TSA 80 Moravské Budějovice. K němu také nabízíme zázemí UHV Technologického parku v Moravských Budějovicích, což představuje přibližně 50 tisíc metrů čtverečních průmyslových ploch.“ FlyinDiamonds také nabízí partnerům z průmyslové sféry, univerzit či státních organizací sdílení svých výrobních technologií a chce se profilovat jako one-stop-shop, tedy místo od prvotní ideje až k její realizaci.

Podle ministra dopravy polygony budou sloužit k co nejrychlejšímu odzkoušení nejrůznějších „use cases“, abychom se dostali ke každodennímu využití bezpilotního létání v nejrůznějších oblastech. Polygon u Sokolova navíc umožní odzkoušet specifické situace dané blízkostí vojenského prostoru Doupov a karlovarského letiště s řízením standardních přibližovacích postupů letadel. Jan Klas se také dotkl otázky bezpečnosti: „Musíme přehodnotit, jakým způsobem se díváme na rizika. Bohužel ten hlavní pohled je stále chránit předměty a osoby na zemi.“ Podle Klase se ale bojíme zbytečně, protože kilogramový dron nemůže vlak ani auto vážněji ohrozit, respektive toto riziko je srovnatelné s jinými běžnými riziky, která přináší každodenní život. Šéf Řízení letového provozu vidí hlavní riziko v možnosti kolize ve vzduchu, tedy střetnutí dronu s civilním letadlem.

Debata o technických parametrech a využití polygonů, do níž se zapojili svými otázkami i mnozí účastníci konference, skončila podpisem memoranda o spolupráci při využití polygonu, které za státní podnik LOM Praha podepsal jeho ředitel Jiří Protiva a Tomáš Jelínek za FlyinDiamonds. „My cvičíme piloty a zároveň provozujeme dvě letiště v Plzni a v Přerově. Od výcviku pilotů není tak daleko k výcviku operátorů dronů a zároveň ke sdílení know-how, které má i společnost Flying Diamonds v oblasti bezpečnosti letového provozu,“ vysvětlil šéf LOM Praha význam této spolupráce.

Nejen komerční potenciál

A kam se tedy ubírá bezpilotního létání? Jaké příležitosti čekají ve vzduchu? To ve druhém bloku konference nabídl za Letiště Praha člen představenstva Martin Kučera: „My jsme se posunuli ve smyslu začlenění dronového provozu a využívání technologií do běžného fungování letiště. Máme mnoho praktických aplikací pro facility management či bezpečnost.“ Drony například monitorují dráhu, kterou je potřeba udržovat v top stavu, letiště má i pojezdové dráhy či další zpevněné plochy. Ty všechny se snímkují pomocí dronů a stav ploch se vyhodnocuje. V blízké budoucnosti by software měl umět vyhodnotit progres poruch a predikci oprav. A další využití na letišti? Například hlídání perimetru a jeho možného narušení.

Na Kučeru navázal Štěpán Alexa z CSG Aerospace: „My máme řešení UTM (Unmanned Traffic Management), které pro operátory dronů zjednodušuje přístup jejich bezpilotních prostředků do vzdušného prostoru a jeho využití potom v následném provozu.“ CSG podle Alexy také zastřešuje společnosti, které vyvíjejí radarové technologie pro civilní provoz, a jejich schopností je i ochrana proti dronům.

Jiří Protiva poté popsal, proč se i v LOM Praha začínají věnovat problematice dro- nů. „Univerzita obrany zařadila do studij- ních programů už nejenom program pro piloty a řídící letového provozu, ale také pro operátory dronů. Takže to byl ten prvotní impulz,“ vysvětlil Protiva. Minulý rok navíc LOM převzal po Přerovu i řízení letiště Plzeň-Líně, kde je potřeba řešit součinnost pilotovaného provozu a bezpilotních prostředků a kde LOM plánuje nasadit různá technická zařízení právě pro detekci a identifikaci toho provozu.

Martin Havaš z Aerovision Group se potom vrátil k dalšímu možnému komerčnímu potenciálu dronů: „Jde o data získaná ze snímače. Jestli ten snímač je multispektrální kamera, která se použije v zemědělství, nebo LiDAR, který využíváme v energetice, anebo je to fotogrammetrie vhodná pro stavebnictví.“

Drony umějí sloužit a chránit

V další části konference DroneCon 2025 vystoupil Philip Butterworth-Hayes, vydavatel a šéfredaktor magazínu Unmanned Airspace, a přinesl svůj vizionářský pohled na stroje eVTOL (elektrická letadla s možností vertikálního vzletu a přistání). Po jeho vystoupení se program fóra posunul k bloku věnovanému otázce, jak mohou drony sloužit a chránit. Josef Navrátil ze Správy informačních technologií Plzeň vysvětlil, jakým způsobem coby městská organizace provozující drony začali spolupracovat s HZS a Policií ČR, ale mohou také monitorovat riziková fotbalová utkání, účastnit se pátracích akcí či dokumentovat vnitřky budov.

„My máme za sebou 90 let existence a celou tu dobu se zabýváme elektromagnetickým spektrem, takže toho o něm víme opravdu dost,“ prohlásil Pavel Šalanda z firmy Rohde & Schwarz. Elektromagnetické spektrum může sloužit k tomu, aby drony fungovaly, ale v případě, kdy je to potřeba, je možné učinit v něm i protiopatření. „V takovém případě dokážeme drony najít, eliminovat a zajistit bezpečnost,“ dodal Šalanda. Jaroslav Řešátko, majitel společnosti Telink, mu přikyvoval: „I my víme, jak drony fungují, a díky tomu dokážeme i navrhovat řešení, jak se proti nim bránit.“ Karel Švejda ze Správy železnic uvedl příklady, kdy jejich organizace používá drony k ochraně majetku či zajištění bezpečnosti. Naposledy například při monitorování situace po havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou. Lukáš Brchl z Dronetagu, s nímž na závěr třetího bloku podepsal za LOM Praha ředitel Protiva memorandum o spolupráci, představil řešení jednoduché detekce běžně na trhu dostupných dronů. „Mnoho prvků kritické infrastruktury, ať jsou to třeba menší letiště, nebo například i věznice, aktuálně nemají žádný detekční systém dronů. Nejsou schopny se nejen bránit, ale ony se o nich nejsou schopny ani dozvědět.“

DroneCon 2025 potvrdil svou pověst prestižní platformy pro sdílení novinek, inovací i vizí v oblasti dronů. Atmosféra byla inspirativní, plná energie, nových kontaktů i nápadů na další spolupráce. Konference tak opět ukázala, že komunita kolem bezpilotního létání roste a má co nabídnout. V plné míře se naplnilo její motto: „Tady otevíráme české nebe příležitostem.“

•