České baterie pro všechny

Ekonomika návratnosti bateriových úložišť je podle Cyrila Svozila jr. jednoduchá.

Společnost AERS , v jejímž čele stojíte, vyrábí bateriová úložiště pro domácnosti i průmyslové podniky. Kdo jsou lidé, kteří si kupují vaše domácí bateriové stanice, a co je vede k pořízení těchto zařízení?
Řada AES, což jsou domácí bateriová úložiště s kapacitou 11,25 kWh, je určena pro rezidenční objekty. Zákazníky jsou především techničtí nadšenci a lidé, pro které je soběstačnost a odluka od distributora důležitá. Druhou řadu výrobků tvoří průmyslová velkokapacitní řešení SAS, jež slouží jako špičkovací stanice, tedy uříznou špičky v odběrových diagramech (takzvaný peak shaving). Provozovatelům výrobního závodu přinášejí úspory na odebrané elektřině a současně zamezují mikrovýpadkům a iregularitám na síti, na něž jsou mnohé výrobní linky citlivé.

Oblast domácích bateriových stanic je u nás nová a přinesla hodně nových pojmů, parametrů a kritérií. Pro laika je téměř nemožné se v nich vyznat. Existují už z praxe nějaká obecná doporučení, na nichž se odborníci shodnou a která pomohou při výběru bateriové stanice?
Záleží na očekávání a preferencích zákazníka. Obecně platí, že by stanice měla mít dostatečný výkon, aby pokryla spotřebu domácnosti, a kapacitu, aby tuto spotřebu pokryla dostatečně dlouhou dobu, než zase naběhne síť. Techničtí hračičkové si rádi nastavují parametry, režimy a jednotlivé funkce. To například ovládací rozhraní naší AES umožňuje. Pak jsou spíše filozofičtí fandové nezávislosti a soběstačnosti. Pro ty je klíčové, jestli stanice dokáže zajistit takzvaný ostrovní provoz domácnosti, tedy hladký přechod na provoz z baterky v případě výpadku na síti. Tohle běžné komerční systémy úplně nezvládají. A pak je ta většina mezi oběma skupinami, které prostě dává smysl zakončit technologický řetězec s elektrifikovaným domem a fotovoltaikou o poslední chybějící dílek, a tím je právě baterka. Protože jenom baterka umí efektivně uchovat zisky z FVE, které vzniknou přes den, kdy není nikdo doma, na dobu, kdy je potřebujete, tedy večer, případně víkend.

Vaše stanice prezentujete jako originální české řešení, jež je u nás nejen vymyšleno, ale i vyráběno. U lokálních potravin je tento apel logický, ale platí tato idea i v branži, která je charakteristická dovozem komponentů a jejich následnou montáží na místním trhu?
Platí. Jsme na místě a v případě technických potíží či servisu jsme operativní. Navíc považuji za naši velkou přidanou hodnotu, že jsme si sami definovali, jaká kritéria by měly stanice pro zákazníka splňovat. U kolegů, kteří pouze integrují stávající komerční řešení, tahle variabilita není.

Vaše firma je součástí české společnosti Fenix Group, významného evropského výrobce elektrických topných systémů. Je zřejmé, že kombinace fotovoltaické elektrárny na střeše, elektric­kého topného systému a baterie v domě je například v kombinaci s elektromobilem naprosto optimálním řešením. Má však bateriová stanice smysl i pro domácnosti, které dnes topí plynem nebo mají tepelné čerpadlo?
Baterie má smysl všude, protože elektřina je také zavedena všude. Samozřejmě ucelené řešení – plně elektrifikovaný dům-FVE-baterie – je optimální a výhody baterek se v takovém případě multiplikují.

Kromě akcentu na český původ jsou vaše stanice unikátní i v tom, že kromě domácností nabízíte i řešení pro střední a větší firmy včetně průmyslových aplikací. Proč by měl management například středně velké výrobní firmy uvažovat o bateriové stanici?
Ekonomika návratnosti SAS je v podstatě velmi jednoduchá. Za prvé snížení příkonu rezervovaného u distributora – tedy uříznutí špiček v odběrovém diagramu objektu. Za druhé prevence mikrovýpadků a škod s tím spojených. Pro konkrétní představu jsme jako pilotní projekt SAS spustili v roce 2019 velkou baterku (výkon 600 kW, kapacita 614 kWh) v našem vlastním výrobním závodě Fenix v Jeseníku a návratnost jsme si na konkrétních datech spočítali na sedm let. Ročně v průměru „ušpičkujeme“ zhruba 280 tisíc korun, což odpovídá snížení rezervovaného příkonu fabriky o nějakých 25 procent. A 1,75 milionu korun jsou roční úspory v materiálu a lidech spojených s různými stavy na síti, které vedly k přerušení výroby na linkách a robotech v kovovýrobě. Což není špatné, řekl bych.

Přečtěte si také