Českou elektroenergetickou přenosovou síť čeká v následujícím desetiletí pokračování rozsáhlé modernizace a posilování. Společnost ČEPS, která přenosovou soustavu vlastní a provozuje, zveřejnila po schválení Energetickým regulačním úřadem svůj nový Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy 2025–2034. Hlavním úkolem desetiletého plánu je zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i v době, kdy se významně mění struktura její výroby. Česko se zavázalo k postupnému odstavení uhelných elektráren a jejich nahrazení čistšími zdroji, především obnovitelnými.
To znamená, že přenosová soustava bude čelit větším výkyvům výroby i vyšším nárokům spotřebitelů. V plánu jsou identifikovány klíčové trendy, které v příštích letech ovlivní podobu české energetiky: rozvoj fotovoltaiky, větrné energetiky a akumulačních technologií, rostoucí počet elektromobilů, rozšiřování tepelných čerpadel a zároveň útlum výroby elektřiny z uhlí. V důsledku těchto změn poroste spotřeba elektřiny a současně se zvýší význam přeshraničních propojení.
Více než 80 miliard korun
V příštích deseti letech plánuje ČEPS investice do rozvoje soustavy přesahující 80 miliard korun. Na seznamu je zejména zdvojování vedení v současných trasách, výstavba rozvoden včetně transformátorů, ale také obnova starších tras, především těch ze sedmdesátých let. Desetiletý plán uvádí, že některé části soustavy se blíží své plánované technické životnosti a bez zásadní modernizace by nebyly schopné zvládnout budoucí požadavky. Klíčovými investičními projekty jsou výstavba transformovny Praha Sever včetně napojovacího vedení, která má spolu se zdvojením vedení Čechy Střed – Chodov zajistit bezpečné a spolehlivé napájení Prahy a umožnit její budoucí rozvoj.
Pro dostatečnou kapacitu na Vysočině a zvýšení spolehlivosti vyvedení výkonu z elektrárny Temelín jsou připravovány investiční akce nového dvojitého vedení Kočín–Mírovka a transformovny Leskovice. Další oblastí, které se plán věnuje, jsou přeshraniční projekty. Mezi ně patří například nové vedení mezi Českem a Slovenskem nebo posílení přenosové trasy mezi západními a jižními Čechami. Tyto stavby pomohou nejen českým spotřebitelům, ale i celé střední Evropě, protože umožní pružnější obchod s elektřinou a podpoří efektivnější využití obnovitelných zdrojů energie.
Největší výzva: povolovací procesy
V plánu rozvoje přenosové soustavy společnost ČEPS zároveň upozorňuje na hlavní překážky rozvoje. Největší výzvou jsou povolovací procesy. Zatímco samotná stavba nového vedení trvá obvykle jeden až dva roky, získání všech potřebných povolení často deset i více let. Rizikem je také nestabilita evropské legislativy – cíle se zpřísňují a mění rychleji, než je možné reálně připravovat nové projekty. Změny se přitom dotknou každého z nás.
V budoucnu bude síť mnohem víc e závislá na takzvaném chytrém řízení. Spotřebitelé se stanou aktivními hráči, například domácnosti s fotovoltaikou a bateriovým úložištěm budou moci elektřinu nejen vyrábět, ale i prodávat nebo regulovat svou spotřebu podle aktuální situace v síti. Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy do roku 2034 ukazuje, jak se přenosová soustava může přizpůsobit měnícím se podmínkám a zároveň si zachovat bezpečnost a spolehlivost. Evropský systém obchodování s emisemi ETS 2 má od roku 2027 zpoplatnit emise oxidu uhličitého v dopravě, budovách a v průmyslových odvětvích, které dosud nebyly zahrnuty do současného systému ETS 1. Tento systém je sice zatím především na papíře, ale finanční trhy, obchodníci a dotčené orgány státní správy se na něj již aktivně připravují. Na burze Intercontinental Commodity Exchange (ICE) se už dokonce zobchodovaly první futures kontrakty. Likvidita je prozatím minimální a nejdůležitější otázkou zůstává termín spuštění. Jedna věc je ale jistá: ETS 2 výrazně zdraží fosilní paliva, především zemní plyn.
Nejistota spuštění
Burza ICE byla první, která nabídla futures na EUA 2 (emisní povolenka pro systém EU ETS 2) s expirací v prosinci 2028 (EUA2 DEC-28). Důvodem je diskutovaný roční odklad spuštění systému, který je v politických kruzích často skloňován. Evropská legislativa však nadále počítá se zpoplatněním paliv už od začátku roku 2027. Krátce po ICE se do obchodování zapojila i lipská burza EEX a obě rozšířily nabídku o kontrakty s expirací v roce 2027 (EUA DEC-27). Tato situace jen potvrzuje přetrvávající nejistotu ohledně skutečného data spuštění systému.
„Cenový strop“
Často zmiňovaný „cenový strop“ 45 eur za tunu (v cenách roku 2020) není maximální, ale spíše aktivační mechanismus pro intervenci na trhu. Pokud průměrná cena povolenky překročí tuto úroveň po dva po sobě jdoucí měsíce, má být na trh uvolněno 20 milionů povolenek EUA 2 z rezervy. Toto množství představuje zhruba dvě procenta celkového objemu. Je klíčové si uvědomit, že 45 eur za tunu je stanoveno v cenách roku 2020. Dnes, po zohlednění inflace, by to bylo zhruba 54 eur za tunu. V roce 2027 se s největší pravděpodobností nebude pohybovat pod 60 eur za tunu. Navíc tento stabilizační mechanismus má platit pouze do konce roku 2029, což znamená, že bez významné úpravy tohoto mechanismu by počínaje rokem 2030 mohla cena růst bez jakýchkoliv zábran.
Současná obchodní realita
Zatím se obchodují jen jednotky tisíc povolenek a proběhlo pouze několik obchodů. Je tedy pravděpodobné, že tyto transakce jsou iniciační a stojí za nimi takzvaní market-makeři, kteří se snaží nastartovat obchodní aktivitu. O reálném zájmu trhu se tedy zatím hovořit nedá, ale trh tu je a vyčkává.
Politické snahy o odklad
Česká vláda a několik států včetně Slovenska, Polska a Bulharska prosazují odklad spuštění systému na rok 2028. Šance na úspěch však nejsou příliš vysoké. Podle článku 30 směrnice lze systém odložit pouze za splnění jedné ze dvou podmínek: průměrná cena zemního plynu na virtuálním obchodním bodě pro zemní plyn v Nizozemsku (TTF) v první polovině roku 2026 překročí úroveň z února až března 2022; průměrná cena ropy Brent ve stejném období bude více než dvojnásobkem průměru z předchozích pěti let. Evropská komise má o odkladu rozhodnout do 15. července 2026. Aktuální vývoj cen na trzích však jde spíše opačným směrem a ani jedna z podmínek zatím splněna není. Snahy o úplné zrušení systému EU ETS 2 sice neutuchají, ale jejich úspěch je velmi málo pravděpodobný.
•
