Zatím ale žádná vláda neudělala víceméně nic pro to, aby tuto situaci změnila. Nastíním dvě čísla. Podle našeho průzkumu mezi stovkou firem bude 80 procent dotázaných podniků v příštích pěti letech potřebovat více zaměstnanců, kteří budou mít alespoň nějakou úroveň digitálních dovedností.
A podle Českého statistického úřadu ubylo oproti roku 2011 na technických oborech vysokých škol 40 procent studentů. Digitalizace zrychluje, odborníků ubývá, a proto se budeme dostávat do stále větších problémů. Odpověď na otázku, proč mají firmy mluvit do celoživotního vzdělávání v oblasti technologií, je jasná.
Mnoho podniků digitální technologie vyvíjí, samy je využívají a ty ostatní se stále více digitalizují. Mají tedy to nejlepší povědomí o technologických trendech i potřebách zaměstnanců či zákazníků, jak umějí s technologiemi pracovat a používat je v pracovním a osobním životě. Tuto znalost by měl stát využít při tvorbě vzdělávacích programů ve školách i v oblasti celoživotního vzdělávání.
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v IT je jedním z velkých problémů nejen u nás, ale i v celé Evropské unii. Proto Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě usiluje o provázání vzdělávacího systému s trhem práce a sladění poptávky firem s nabídkou absolventů. Právě tento nesoulad brzdí rozvoj českého průmyslu a brání přílivu potřebných investic.
Za prvé, potřebujeme další kvalitní vzdělávání pro dospělé. Technologické firmy přitom už nabídly státu své vzdělávací nástroje a kurzy, aby mohl vytvořit nabídku digitálního vzdělávání. Ten by ji měl využít. Za druhé, potřebujeme dostat do škol mladé lidi a odborníky se zkušenostmi z praxe, takzvané digital natives. Pokud k tomu ministerstvo školství rychle nevytvoří podmínky, riskujeme ohrožení konkurenceschopnosti firem i budoucnosti žáků.
Tento resort přitom nese odpovědnost, že vzdělávací systém bude pružně reagovat na požadavky trhu práce. Spolupracovat by na tom měl s dalšími ministerstvy a zásadní změny a opatření konzultovat se zástupci zaměstnavatelů. Současná situace tomu ale neodpovídá, úlohu ministerstva školství teď nahrazují firmy, což je třeba co nejrychleji změnit.
V oblasti technického vzdělávání považuji za důležité co největší provázání škol a firem. Například v duálním vzdělávání žák absolvuje praktickou přípravu přímo ve firmách, což dává mladým lidem jedinečnou možnost plnit reálné zakázky a pracovat s nejnovějšími technologiemi. Firmy již dnes vědí, že najmout talenty neznamená jen zaměstnat někoho s diplomem. Duální vzdělávání kombinuje dovednosti, praktické zkušenosti a odhodlání uspět.
I proto ve Svazu průmyslu a dopravy ČR už několik let tlačíme na stát, aby podpořil vznik dobrovolné duální větve v odborném vzdělávání. Doufáme, že tato vláda ji zavede, čímž splní svůj slib z programového prohlášení. V duálním vzdělávání by odpovědnost za část výuky přešla přímo na firmu, která by poskytovala praktické vzdělání.
Firma by s žákem uzavřela smlouvu a mohla by mu kromě vzdělání nabídnout i další benefity, například stipendium, pomůcky či vybavení. Na své náklady by musela vytvořit vzdělávací středisko a vyškolit instruktory, kteří se žákům budou věnovat. Na uhrazení části nákladů by podniky mohly využívat daňové slevy. Vláda by měla zvednout hozenou rukavici a zajistit, aby se digitální a technické vzdělávání stalo nejen nutností, ale i příležitostí pro udržení kvality života a další rozvoj naší země.
Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR
•
