Byznys odpovědně nebo vůbec?! Fenomén ESG očima českých byznys lídrů

Byznys už dávno nejsou jen peníze. Investory i laickou veřejnost zajímá kromě hospodářských výsledků firem i to, jak se společnosti chovají ke svým zaměstnancům, zákazníkům, konkurenci, prostředí, ve kterém působí a také k planetě Zemi.

A právě všechny zmíněné aspekty v sobě snoubí koncept ohleduplného a udržitelného chování firem s názvem ESG. Co ta kouzelná písmena znamenají a chystá se další byznys revoluce? Odpovědi nejen na tyto otázky jsme hledali s českými lídry na ESG. Terezou Kouckou, ředitelkou Business Leaders Forum, šéfem vnějších vztahů skupiny Home Credit Janem Růžičkou a Davidem Chládkem, ředitelem CTP pro Českou republiku.

Na úvod hned zostra. Není to ESG jen zbytečný humbuk, a tedy tak trochu fake?

JR: Já si nemyslím, že je to fake. Naopak je to realita díky tomu, jak se mění svět a do byznysu přichází nové generace. Z mileniálů a generace Z se dnes rekrutují klíčové kohorty zaměstnanců, spotřebitelů a voličů. Udržitelnost, obava o stav planety a klimatu a také hodnotový přístup k byznysu a nakupování pro ně nejsou prázdná slova. Naopak! Každodenně je promítají do svých rozhodnutí o tom, jaký výrobek si koupí a kde chtějí pracovat.

DCH: Rozumím, dnes už nikdo ničemu nevěří. Nicméně skutečností je, že téma v posledních letech silně rezonovalo. Debaty o ESG začínají v našem odvětví přibývat a věnuje se jim zvýšená pozornost. Například v rámci nedávné výstavy EXPO Real v Mnichově, která je jednou z největších konferencí real estate na světě, se diskutoval fakt, že nemovitosti obecně jsou zodpovědné za jednu třetinu emisí CO2. Dle mého názoru berou lidé v celém oboru záležitosti týkající se odpovědnosti zcela vážně.

TK: Já to řeknu ostřeji: je klimatická krize fake? Nebo koronavirus? Jasně, stále bychom mezi námi našli lidi, kteří nevěří ani na změny klimatu ani na covid. Dnes už ale máme data, kterými se dá vše podložit. Ale hlavně – bez toho, aby udržitelnost byla zakomponovaná ve firemních strategiích, nebudou mít společnosti zdroje pro výrobu svých produktů ani zákazníky, kteří by byli ochotní si produkt koupit. Udržitelnost tak není fake, je to realita, ve které firmy fungují, nebo se musí naučit fungovat. 

„Udržitelnost není fake, je to realita, ve které firmy fungují, nebo se musí naučit fungovat.“ – Tereza Koucká, Business Leaders Forum

Tak dobře. Pojďme k jádru věci, co je pro vás ESG?

TK: Udržitelnost v byznysu znamená, že sleduji, hodnotím a kompenzuji své dopady na svět. Jednoduše řečeno je to o tom, že mě jako firmu zajímá, jak má činnost ovlivňuje životní prostředí, komunitu, ve které působím, lidi, které zaměstnávám, ale i ty, kterým své produkty a služby nabízím.

JR: Pro mě je udržitelnost v byznysu o tom hrát fér. Hrát fér vůči zákazníkům a zaměstnancům, dodržovat pravidla hry, být fér vůči planetě i vůči svému okolí. ESG pak představuje reportingový nástroj, jak tuto fér hru ukázat světu: regulátorům, byznys partnerům, zákazníkům a médiím.

DCH: Rád se držím základní jednoduché definice. Podle ní jsou otázky životního prostředí, sociální oblasti a správy firmy, kromě finančních kritérií něčím, co investoři sledují při hodnocení výkonnosti společnosti. Takže místo toho, aby se investoři jen dívali na celkový hospodářský výsledek firmy, stále více sledují, jak jednotlivé společnosti přistupují k otázkám udržitelnosti a jakou mají nastavenou ESG politiku. Díky tomu následně mohou při svém dalším rozhodování a vyhodnocování určit, jak riskantní je do společnosti investovat, nebo dokonce jakou má hodnotu.

Honzo, vy děláte byznys v Asii. Jak se na to dívají tam? Je to téma nebo jen propaganda?

JR: ESG je neskutečný buzz word. V Hongkongu, kde nyní bydlím, opravdu neexistuje schůzka, kde by ESG nebylo zmíněno. Řeší to všichni: velké banky, developeři, hongkongská burza i vláda. Přitom nikdo to nebere jako nějakého byrokratického šimla, ale naopak jako příležitost. Já sám sedím v komisi pro udržitelnost největší byznys platformy ve městě, která představuje analogii k českému Svazu průmyslu. V této komisi se mnou sedí všichni počínaje HSBC, až po největší městské stavaře a všichni řeší, jak ESG chytnout za pačesy a pragmaticky jej využít.

Jak vidíte vývoj kolem sebe vy, Terezo?

TK: Vnímám, že udržitelnost dnes dostává více prostoru v médiích a řeší ji mnohem více lidí. Stále mám pocit, že se v Čechách máme čím inspirovat v zemích západní a severní Evropy, které mají v tomto směru větší zkušenosti. Ale i u nás už můžeme najít příklady dobré praxe. Udržitelností se zabývá stále více firem, a to nejen velkých korporátů, které dostanou zadání ze zahraničí, ale i středních a malých podniků. Vidím také větší iniciativu a ochotu se tématem zabývat ve veřejném sektoru, na úrovni jednotlivých ministerstev. Chybí nám však centrální strategie, která by jednotlivé projekty zastřešovala.

Davide, jak lze vůbec udržitelnost realizovat v rámci sektoru nemovitostí?

DCH: Podle těchto kritérií jsou definovány mezinárodně uznávané metodiky, kterými se už od roku 2013 řídíme při výstavbě našich budov. Konkrétně vždy stavíme minimálně dle certifikace BREEAM “Very Good“, která potvrzuje skutečnou míru šetrnosti k životnímu prostředí, zaměstnancům i okolí. Do budoucna se u všech nových projektů zaměřujeme na BREEAM „Excellent“ nebo „Outstanding“. To jsou nejvyšší hodnocení šetrného přístupu v rámci průmyslových komerčních nemovitostí. Důležité je pak také například využití fotovoltaiky, neustálé inovace managementu energií, výsadba a obnova lesních porostů, péče o zeleň či třeba zpětné užívání odpadového tepla a odpadní vody nebo do budoucna i výroba zeleného vodíku. Celkově jde o nedílnou součást našeho podnikání.

A co v případě Home Creditu jako finanční služby?

JR: V Rusku jsme rozjeli perfektní projekt tzv. udržitelné kreditky. Jednak je to kreditka z biodegradabilního plastu, takže se po čase sama rozloží. Především ale dává zákazníkům zvýšené cashbacky za to, když nakupují udržitelně. V jihovýchodní Asii zase s jednou globální bankou připravujeme dva obří projekty ESG financování v Indii a na Filipínách. No a konečně v Číně děláme tzv. zelený trust. To je komplexní finanční b2b produkt, kdy se našim investičním partnerům zavazujeme, že peníze, které nám dají, použijeme pouze a jen na udržitelné výrobky a služby.

Teď zpět do Evropy a hned té bruselské. Jde mi o povinnost vykazování ESG od roku 2023 pro všechny firmy, které dělají byznys na kontinentu. Není to přece jen trochu moc?

TK: Aby byla udržitelnost měřitelná a srovnatelná napříč sektory, je potřeba oficiálně platných standardů, podle kterých se bude vyhodnocovat. To je správné. Já bych k tomu jen dodala – firmy, které to s udržitelností myslí vážně a už nyní reportují své cíle a výsledky v oblasti udržitelnosti, nebudou muset „horkou jehlou vyšívat“ své první reporty. Vždy je lepší připravit se dopředu, tady to platí zrovna tak.

DCH: Pokud se na to podíváme z naší perspektivy, není to pro nás vlastně nic moc nového. Protože jsme dlouhodobý investor, vždy bylo v našem zájmu stavět s důrazem na dlouhodobou hodnotu, nejen pro zítřejší výnosy. Z tohoto důvodu jsme v roce 2019 úspěšně dokončili certifikaci celého našeho portfolia mezinárodně uznávaným certifikátem potvrzujícím nejvyšší ekologické standardy našich budov, a to včetně těch stávajících, do nichž jsme investovali desítky milionů korun. Na úrovni BREEAM „Very Good“ nebo lepší jsme měli všechny naše nemovitosti dříve, než došlo ke schválení Green Dealu. CTP je v tomto ohledu napřed zhruba o tři roky před kroky politické reprezentace.

Chápu. Nemáte však pocit, že tlak na udržitelnost v duchu náboženství Grety Thunberg nakonec svět ještě více poškodí? Že lidi přijdou o energie? Že se budou dělat umělá nefunkční řešeni, jen aby bylo co položit na oltář udržitelnosti?

JR: Tohle se stát určitě může, protože ďábel tkví v detailu. Proto je nutné, aby se z Green Dealu stal Real Deal, jak se teď populárně říká v Čechách. Když to ale řeknu vážně, tak určitě není možné, aby někdo ze dne na den vypnul elektrárny, vyhodil spalovací motory na smetí nebo zakázal zemědělcům chovat krávy. Tím by se problém nejenže nevyřešil, ale naopak by se prohloubil. Proto je dobré jít krok za krokem. I udržitelnost musí být udržitelná. Co se týče ESG v Evropě, tak tady já opakovaně říkám, že dáváme možná až příliš důraz na písmenko E a zapomíná se na S a G. Kdy především to prostřední písmeno S čili Social, může být poměrně velká příležitost, jak ESG pozitivně zpopularizovat. Nemělo by tak jít jen o planetu, ale také o člověka.

DCH: Jak jsem řekl, tématu udržitelnosti jsme se věnovali už dávno před tím, než někdo vůbec slyšel o Gretě. Naším cílem je vždy určovat standard trhu a být lídrem ve svém oboru.

TK: Výzva k udržitelnosti je jasná a týká se nás všech. Jako ve všem i zde se jistě najdou tací, kteří budou své produkty prezentovat jako „zelené“, manipulovat data dosažených výsledků, nebo jednat neeticky. Historie však ukazuje, že takový greenwashing často vyjde najevo a poškodí firmu i její značky.

„Je dobré jít krok za krokem. I udržitelnost musí být udržitelná.“ – Jan Růžička

Terezo, vy vedete velkou českou neziskovku, která se udržitelností v byznysu aktivně zabývá. Děláte také edukaci v rámci firem. Jak vy vidíte přístup firem ve světě versus přístup firem v Čechách?

TK: Stále mám pocit, že se v Čechách máme čím inspirovat v zemích západní a severní Evropy, které mají v tomto směru větší zkušenosti. Ale i u nás už můžeme najít příklady dobré praxe. Udržitelností se zabývá stále více firem, a to nejen velkých korporátů, které dostanou zadání ze zahraničí, ale i středních a malých podniků. Vidím také větší iniciativu a ochotu se tématem zabývat ve veřejném sektoru, na úrovni jednotlivých ministerstev. Chybí nám však centrální strategie, která by jednotlivé projekty zastřešovala.

Na závěr si dejme nějaký výhled: jak si myslíte že tahle oblast bude vypadat za pět let: bude z ESG nudná šeď auditorů nebo to bude součást sexy brandingu firem?

TK: Myslím si, že udržitelnost se promítne snad do všech firemních činností. Potkáte se s ní v rámci agendy nejen jako auditor, nebo marketér, ale i jako nákupčí, personalista nebo kterýkoliv jiný zaměstnanec. Bude vetkaná do firemní kultury. V ideálním světě bude i kolega, který montuje díly u výrobní linky vědět, proč jsou na střeše haly solární panely, kam házet který odpad a do jakých aktivit se může zapojit.

DCH: Myslím, že obojí, ale zároveň je nutné dodat, že to není tak jednoduché. Kolem bude pobíhat mnohem více auditorů, kteří budou kontrolovat, zda společnosti dělají to, co říkají, že dělají a zaškrtávat políčka. Ale to není, oč tu běží. Podstatné je, že firmy toto téma berou vážně, investoři to vyžadují a trh se podle toho začíná chovat. Tím pádem se to stalo nedílnou součástí jak firemní politiky, tak i hospodářských výsledků jednotlivých společností. A to, že je tento trend nastartovaný a přináší s sebou pozitivní dopady na prostředí, ve kterém žijeme ve svých pracovních i osobních životech, považuji za velký krok kupředu.

JR: Myslím, že půjde o oboje. Bude to auditovaná povinnost i součást marketingu značky. Stejně tak to bude samozřejmost v rámci tvorby produktu nebo v rámci náboru. Jsem přesvědčen, že udržitelnost a ESG s námi zůstanou. Je ale potřeba regulaci zvládnout správně, dobře ji napsat a implementovat. A tím dobře myslím, aby skutečně fungovala a posouvala nás – udržitelně – dopředu. Aby to nebyla jen povinnost pro povinnost, která poškodí ekonomiku a světu kolem nás a jeho kultivaci nepomůže.

Medailonky respondentů

Tereza Koucká, ředitelka Business Leaders Forum

Dříve pracovala v korporátní sféře, má za sebou 13 let praxe v HR menších firmách i nadnárodních korporacích, jako je Coca-Cola HBC nebo Asseco CE. Jako ředitelka platformy Business Leaders Forum pracuje od roku 2019. V rámci své práce radí nejen českým firmám v tom, jak být udržitelnější, odpovědnější a úspěšnější, ale také jejich manažerům jako osobní a kariérní koučka.

Jan Růžička, šéf vnějších vztahů Home Credit

Ve skupině Home Credit má na starosti public affairs, PR, non-profit, regulatory a ESG na trzích v USA, Evropě a Asii. Žije a pracuje v Hongkongu. V Česku 10 let pracoval pro vládu, především na ministerstvu zdravotnictví. Vystudoval univerzitu v Cambridge, ve volném čase hraje basketbal a na univerzitě pro bono přednáší o fintechu a o inovacích ve zdravotnictví.

David Chládek, ředitel CTP pro Českou republiku

David nastoupil do CTP před 11 lety a aktuálně zastává pozici ředitele CTP pro Českou republiku, což je největší trh v portfoliu společnosti. Je zodpovědný za realizaci a správu projektů v rámci této země, a to jak průmyslových a kancelářských, tak i rezidenčních nemovitostí o celkové pronajímatelné ploše nad 3,5 milionů metrů čtverečních. David získal titul MBA zaměřený na strategický management na Nottingham Trent University a v oboru stavebnictví a developmentu se pohybuje již více než 22 let. Ve volném čase překonává limity a sbírá úspěchy také ve sportu, konkrétně se věnuje maratonskému běhu či triatlonu.

Přečtěte si také