► Strojírenství prochází v posledních letech velkými změnami – od AI přes energetiku až po geopolitiku. Který z těchto trendů nejvíc zasáhne český průmysl?
Český průmysl stojí před kombinací všech těchto vlivů a nelze je zcela oddělit. Energetická bezpečnost i tlak na inovace akcelerují investice do nových technologií. Pokud bych měl vybrat jeden trend, který bude mít zásadní dopad, pak je to digitalizace a umělá inteligence. Ta totiž proměňuje celý výrobní cyklus od vývoje přes výrobu až po logistiku a následný servis. Přináší tlak na rychlejší zavádění inovací, na efektivitu, ale i na nové kompetence zaměstnanců. A právě schopnost adaptovat se na tuto transformaci rozhodne o konkurenceschopnosti českých firem v příštích letech.
► Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně (MSV Brno) je často označován za barometr českého i evropského strojírenství. Co jeho letošní ročník ukáže o kondici odvětví?
Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně letos jasně ukáže, že průmysl se překlápí do nových odvětví, kam budou v následujících letech směřovat investice. Vidíme silnou návaznost na obranu a bezpečnost, energetiku i řešení zaměřená na efektivitu a úspory. Důraz je kladen na inovace, ať už jde o digitalizaci, nové materiály, nebo automatizované procesy. Pokud tedy v minulosti byl MSV Brno především o prezentaci tradiční výroby, dnes je to platforma, která ukazuje cestu k transformaci a adaptaci na nové podmínky globálního trhu.
► Na veletrzích tradičně dominují velcí hráči. Jakou roli ale dnes hrají menší a střední firmy, startupy nebo výzkumná centra?
Bez menších a středních firem by MSV Brno vůbec neměl současnou podobu. Tvoří jeho páteř, jsou flexibilní, rychle reagují na změny a často přicházejí s unikátními řešeními. Startupy pak hrají klíčovou roli v oblasti inovací. Jejich nápady často inspirují i velké podniky, které je následně implementují v praxi. Co se týče výzkumných center, tak ty stále více propojují akademickou sféru s průmyslem, přinášejí nové technologie a jsou nedílnou součástí doprovodného programu. Vzniká tak unikátní ekosystém, kde se setkávají všechny články výrobního řetězce.
► Automatizace a digitalizace výroby byly leitmotivem uplynulého desetiletí. Vidíte na letošním MSV Brno konkrétní průlomy, které naznačují další posun?
Jedním z nejzajímavějších projektů je bezpochyby Digitální továrna, která se stala tradičním pilířem veletrhu. Návštěvníci zde uvidí technologie, které mají potenciál překračovat hranice průmyslu. Například robotického psa využitelného při průzkumech v těžko dostupném terénu nebo kolaborativního robota, který se uplatní i ve zdravotnictví při rehabilitacích. Je vidět, že digitalizace prostupuje do stále širší škály oborů. A právě to je důkaz, že jsme svědky změny, která zásadně redefinuje roli technologií v našem životě.
► Zahraniční účast je tradiční součástí MSV Brno. Jak se mění struktura vystavovatelů? Přibývá Asie, slábne Západ, nebo je to vyvážené?
Dlouhodobě držíme vysoký podíl mezinárodních vystavovatelů, kolem 50 procent. Tradičně nejvíce přicházejí naši nejbližší partneři – Německo, Polsko a Slovensko. V uplynulých letech však rostl zájem i z Asie. Letos se oficiálně představí například Indie, Čína, Japonsko nebo Uzbekistán. Zároveň přijíždějí obchodní delegace z USA, Turecka, Jižní Koreje či Indonésie. Dá se tedy říct, že MSV Brno zůstává velmi vyvážený. Odráží silné vazby Evropy, ale zároveň se otvírá novým perspektivním regionům.
► Na českém průmyslu stojí velká část exportu země. Vnímáte na veletrhu, že firmy řeší spíš evropské zákazníky, nebo hledají nové trhy jinde ve světě?
Firmy stále silně cílí na evropský trh, protože je to nejbližší a nejdostupnější prostor. Zároveň ale stále více hledají diverzifikaci. A MSV Brno jim v tom pomáhá. Vidíme rostoucí zájem o Asii či Blízký východ. Proto podporujeme účast obchodních misí, matchmakingových akcí a spolupracujeme s ministerstvy i s agenturami, jako je CzechTrade. Je vidět, že firmy si uvědomují nutnost být aktivní i mimo Evropu, aby byly odolnější vůči výkyvům na jednotlivých trzích.
► Brněnské výstaviště se má stát i jakousi „živou laboratoří“. Co si pod tím mají firmy představit, bude to testbed pro technologie nebo spíše ukázka nových obchodních modelů?
Chceme, aby výstaviště nebylo jen místem pro expozice, ale také pro testování a ověřování nových technologií. Vytváříme prostředí, kde si firmy mohou vyzkoušet aplikace v praxi, ať už jde o mobilitu, datovou analytiku, nebo digitalizaci. Současně ale půjde i o hledání nových obchodních modelů, například sdílených řešení, využívání umělé inteligence v obchodních procesech nebo nových způsobů, jak prezentovat inovace zákazníkům.
► Digitalizace se týká nejen výroby, ale i veletržního byznysu. Jak proměňuje technologie podobu veletrhů? Co zůstává nenahraditelné v osobním kontaktu?
Technologie dnes mění způsob, jak veletrhy připravujeme a jak fungují. Digitální katalogy, matchmakingové aplikace nebo online prezentace doplňují tradiční formy. Pomáhají nám zasáhnout nové publikum, ulehčují orientaci na veletrhu a zvyšují efektivitu obchodních schůzek. Přesto zůstává něco, co je nenahraditelné – osobní kontakt. Možnost vidět stroj naživo, osahat si technologii, mluvit tváří v tvář s obchodním partnerem. To žádná digitální platforma nedokáže plně nahradit. Proto veletrhy neztrácejí význam ani v době, kdy se velká část komunikace odehrává online.
► Když se podíváte pět až deset let dopředu, jakou roli by měl mít MSV Brno nejen pro české, ale i evropské strojírenství?
Naším cílem je, aby MSV Brno zůstal klíčovou evropskou platformou pro průmysl. Tedy místem, kde se setkávají největší hráči i inovativní startupy, kde vznikají obchodní kontrakty a kde se ukazuje budoucnost výroby. V horizontu deseti let chceme, aby byl ještě více mezinárodní, aby spojoval Evropu s rychle rostoucími globálními trhy. Současně ale musí být i místem, kde se diskutují klíčové otázky, jako jsou energetická transformace, bezpečnost dodavatelských řetězců či umělá inteligence. Věřím, že MSV Brno bude nadále udávat směr a pomáhat českému i evropskému průmyslu být konkurenceschopný v celosvětovém měřítku.
•
