K revizi klimatické politiky a plánu New Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) zřejmě nedojde. Jen dozná určitých změn. Dosud bylo prioritou snižování emisí skleníkových plynů, kvůli ruské agresi na Ukrajině ale vystoupil do popředí požadavek vyšší soběstačnosti a bezpečnosti.
Zatímco některé země, mezi nimi i Česko, začaly po ruské invazi na Ukrajinu tvrdit, že Green Deal je mrtvý, protože v souvislosti s energetickou krizí, kterou způsobuje a ještě způsobí válka na Ukrajině, ho nepůjde ufinancovat, podle české eurokomisařky Věry Jourové tomu tak rozhodně není.
„Green Deal není mrtev. Tvrzení, že už neplatí, přichází ze zemí, které se proti němu stavěly již dříve, ještě před invazí Ruska na Ukrajinu. Mimo jiné z Česka, které je velmi závislé na těžbě uhlí,“ řekla Jourová. Podle ní by naopak Green Deal mohl být řešením. „Musíme být sami schopni se postarat o své energetické zdroje – biometan, bioplyn, slunce, vítr – ty věci v tom Green Dealu jsou.“
Jourová dodala, že právě vyřešení situace okolo Green Dealu bude klíčovou oblastí českého předsednictví v Evropské unii. „Dopustili jsme tak vysokou závislost na ruském plynu, byli jsme krátkozrací. Musíme s lidmi nyní hrát fér, tímto tady říkám, že válka bude mít dopad na chod domácností, na ceny v průmyslu i energetice,“ řekla česká eurokomisařka.
Co navrhuje komise
Evropská komise navrhla zdvojnásobení solární energie do tří let, rychlejší tempo renovace budov a biometan produkovaný v zemích EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU uvolní na naplnění plánu 300 miliard eur: 72 miliard prostřednictvím grantů a 225 miliard pomocí půjček, které by mohl pokrýt mimořádný fond pro obnovu EU, původně určený na řešení dopadů pandemie. Podle předchozích propočtů komise by mělo naplnění plánu zajistit úsporu přes 80 miliard eur ročně.
Některým členským zemím se však představa, že si na tato opatření budou muset brát půjčky, zatím příliš nezamlouvá, zaznělo na summitu lídrů EU na konci května.
Foto: Shutterstock
Zastánci obnovitelných zdrojů hodnotí plán pozitivně: „Od prvního dne, kdy ruské tanky překročily ukrajinskou hranici, zaplatily evropské státy za dovoz Putinova plynu a ropy přes 50 miliard eur. Potřebujeme proto umožnit rychlou výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Za slunce, vítr a biometan nic platit nemusíme. Komise proto navrhuje zjednodušení povolovacích procesů nebo povinnost umístit solární panely na vhodné veřejné a komerční budovy,“ hodnotí plán Evropské komise Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Na každou vhodnou střechu
Podle komise by se měl podíl zelené energie zvýšit na 45 procent do roku 2030. Jedním z hlavních nástrojů pro naplnění tohoto cíle má být masivní rozšíření solárních elektráren například na všech vhodných střechách veřejných a komerčních budov od roku 2025 a pro nové obytné budovy od roku 2029. Do tří let by měl výkon solárních elektráren narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů (GW). Do konce desetiletí má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW výkonu fotovoltaik instalovaných v Evropě.
Fakt, že solární elektřina patří mezi klíčová řešení nezávislosti na ruském plynu, potvrzuje i raketový růst zájmu o český program Nová zelená úsporám. „Ruská válečná agrese vytlačila ceny elektřiny vzhůru a současně zvedla vlnu zájmu o energetickou nezávislost českých domácností pomocí vlastní solární elektrárny. Počet žádostí o podporu instalací solárních panelů na střechách jen za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl téměř celkového výsledku za loňský rok, tedy zhruba 11 tisíc žádostí,” uvádí k zájmu o fotovoltaiku Martin Sedlák.
Jen fotovoltaika na střechách však pro naplnění cílů dekarbonizace a zbavení se závislosti na Rusku stačit nebude, proto Evropská komise chce také urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Členské státy budou muset vybrat takzvané „go-to“ zóny, v nichž půjde díky zjednodušení povolovacích procesů snadno realizovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie.
„V Česku trvá příprava nové větrné elektrárny i více než deset let, solární park se může připravovat až čtyři roky. Při správném nastavení podmínek přitom není problém v Česku vybudovat až 10 tisíc megawattů fotovoltaiky a 1,2 tisíce megawattů věrných elektráren. Nemáme však času nazbyt, čím déle budeme závislí na ruských fosilních zdrojích, tím přijdeme o více peněz za jejich dovoz,“ dodává Sedlák.
Méně spotřebujeme, méně platíme
Nejchytřejším řešením, jak se vyrovnat s rostoucími cenami energie, je spotřebovávat méně, a přitom příliš neomezovat komfort, na který jsme zvyklí. Dosáhnout toho můžeme pomocí úspor energií, především v budovách. I proto této oblasti věnuje Evropská komise velkou pozornost. Doporučuje, aby nás vláda dobře informovala o tom, jak na energiích ušetřit, a poskytovala v tomto směru kvalitní poradenství. Zároveň Brusel apeluje na jednotlivé státy, aby neplýtvaly při provozu veřejných budov a investovaly do takových stavebních a technologických opatření, jež nám všem uspoří náklady na jejich vytápění, chlazení i celkový provoz.
K dosažení těchto úspor komise navrhuje zvýšit cíl úspory energie do roku 2030 z 9 na 13 procent vůči referenčnímu scénáři a zavést povinné úspory pro některé klíčové sektory. Například doporučuje, aby členské státy zajistily renovace energeticky nejhorších budov ve třídě G alespoň do třídy D a zavedly bezemisní vytápění do všech novostaveb. Státy by také měly využít fiskální opatření, například snížit DPH na energeticky úsporné systémy vytápění, izolace domů a další energeticky úsporná zařízení a výrobky.
„Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Díky kvalitně zateplenému domu s těsnícími okny lze na energiích ušetřit desítky tisíc korun ročně. Majitelé rodinných domů ale potřebují s těmito úpravami pomoct. Stát by jim měl nabídnout zvýhodněné úvěry na renovace, podpořit kvalitní poradenství pro přípravu projektů, a hlavně všem zájemcům jednoduše vysvětlit, jak na to,“ komentuje Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21. A dodává: „Pokud se tempo renovací zvýší dvakrát až třikrát, doká-
žeme v celém Česku ušetřit do roku 2030 až 1,8 miliardy kubíku zemního plynu ročně. Což je pro představu téměř polovina kapacity našich plynových zásobníků. A to není zrovna málo.“
„Energie, kterou nyní uspoříme, nám pomůže připravit se na možné výzvy příští zimy,“ tvrdí komise. Společně s REPowerEU zveřejnila také sdělení EU o šetření energií, které nastiňuje krátkodobé změny chování snižující poptávku po plynu a ropě o pět procent. Sdělení vybízí členské státy, aby zahájily zvláštní komunikační kampaně zaměřené na domácnosti a průmysl.
Zrychlení produkce zelených plynů
Další klíčovou oblastí strategie REPowerEU je cíl pro produkci biometanu, jenž by mohl v Evropě prostřednictvím 35 miliard kubíků bioplynu nahradit až pětinu ruského plynu. „Z odpadů a udržitelně pěstované biomasy může Česko vyrobit 1,3 miliardy kubíků biometanu. Nejenže tím nahradíme zemní plyn v energetice, ale podpoříme také pomocí organických zbytků náhradu části minerálních hnojiv pro zemědělství,” říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.
Návrh Evropské komise umožňuje přesměrovat část prostředků alokovaných v Plánu obnovy směrem k investicím v zemědělství na zvýšení produkce udržitelného biometanu.
Plán REPowerEU připravuje také prostředí pro rozvoj zeleného vodíku. Evropa by měla díky domácí výrobě deseti milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších deseti milionů tun zeleného vodíku z dovozu doplnit náhradu ruského plynu.
•
