V Česku bylo v loňském roce podle údajů Solární asociace (SA) připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nainstalováno tak bylo celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procenta více než v roce 2020.
Dotace
Celkem bylo v roce 2021 proplaceno na 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 procent žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 procenta v roce 2020). „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá 58,6 procenta zprovozněných FVE.
Z hlediska čerpání a počtu podpořených fotovoltaických systémů je pro Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) hlavním dotačním programem Nová zelená úsporám. „Za období 2014-2021 jsme podpořili přes 16 tisíc žádostí a vyplatili dvě miliardy korun. V programu Nová zelená úsporám 2030, který je otevřený od října loňského roku, máme aktuálně přijato 13 tisíc žádostí a polovina se týká právě FV systémů,“ upozorňuje Ondřej Charvát z MŽP.
Podpora větších projektů probíhá z Modernizačního fondu, z podprogramu RES+, jenž se zaměřuje na podporu budování nových obnovitelných zdrojů. „V loňském roce jsme spustili dvě výzvy. Pro menší projekty do 1 MWp ve výši miliardy korun, dalších 3,5 miliardy pro větší elektrárny s výkonem nad 1 MWp. Na letošek připravujeme další tři výzvy z podprogramu RES+ opět na podporu výstavby FV elektráren,“ doplňuje Charvát.
Samostatnost
Snaha ušetřit na elektřině ze sítě není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. „Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů, tedy domácností, ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie,“ vysvětluje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Komerční sféra
Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo podle Solární asociace necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti roku 2020. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.
Větší projekty
V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech.
Jan Krčmář ze Solární asociace v souvislosti s tím upozorňuje: „Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy, jež v oboru nebudou mít takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, které jsou našimi členy. Ty, splňující všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace.“
•
