Často se mluví o minimální výši finanční rezervy v důchodu. Jaká by
měla být podle vás?
Pokud je myšlena krátkodobá rezerva, to znamená na nepředpokládané výdaje, pak alespoň sto tisíc korun na osobu. Pokud hovoříme o rezervě, která by měla pokrývat životní úroveň průměru čisté mzdy, pak by měla tvořit alespoň dva miliony korun s ohledem na střední délku života, bez inflace.
Převážná část českých občanů spořících si na důchod využívá penzijní spoření. To nejspíš nestačí.
Průměrná úložka se pohybuje kolem 800 korun měsíčně, s případným příspěvkem zaměstnavatele, který bývá zhruba 900 korun, by za 30 let spoření s ročním výnosem tří procent u doplňkových penzijních spoření (DPS) bylo na penzijním účtu přibližně 1,1 milionu korun. Tedy ano, nestačí.
Jaké výhody přináší doplňkové penzijní spoření?
Výraznou výhodou je možnost výběru investiční strategie a schopnost spoření dlouhodobě eliminovat inflaci nebo ji i překonávat. Zároveň s blížícím se věkem odchodu do důchodu klesá atraktivita zaměstnance na trhu práce, proto může být zajímavou alternativou využít DPS na čerpání tzv. předdůchodu, a to až o pět let dříve. Pokud z nějakých důvodů lidé nechtějí vybírat z penzijního připojištění sjednanou výsluhovou penzi v krátké době nebo nemají méně jak pět let před dosažením věku 60 let, pak lze říct, že se ve většině případů vyplatí převod do DPS.
V čem ještě Češi chybují při finančním zajišťování svého stáří?
V zásadě v domněnce, že když si něco odloží, že jim to jejich problém vyřeší. Částky vybírané ve stáří pak dosahují v průměru statisíců korun, které pak mnohdy rychle mizí. Daleko užitečnější je nechat si propočítat, kolik při současné mzdě (respektive odvodech) lze očekávat v rámci státního starobního důchodu, jaký si představují životní standard ve stáří a z něj lze pak odvodit potřebnou sumu.
Mladí lidé často namítají, že svět se stále rychleji mění, takže nevědí, co bude za 50 let. Co byste poradil jim?
Čím jsme mladší, tím menší mohou být úložky, které nijak emočně nebolí, ale může na nich pracovat čas. Proto má smysl, když rodiče začnou investovat svým dětem například tisíc korun měsíčně. Třetinu naspořených prostředků (bez státní podpory) už lze vybrat ve věku 18 let. Do DPS mohou přispívat například prarodiče jako třetí osoby. Při dynamické strategii spoření by mladí lidé na prahu dospělosti měli k dispozici na penzijním spoření bezmála půl milionu korun. I naši rodiče říkali, že nevědí, co bude za padesát let.
Lze doporučit způsoby a výši investic/spoření na důchod podle věkových kategorií?
Primárně má smysl využít státní podpory a levného investování v rámci DPS. Jestliže je tento produkt vyčerpán, pak může přijít úvaha o investicích do podílových fondů. Do penzijního spoření lze přispívat až 3 000 korun měsíčně, přičemž 24 000 korun ročně je daňově uznatelných. To nemusí být zajímavé pro každého a lze tyto vyšší úložky doporučit od řekněme středního věku, je-li k nim finanční potenciál. Střední úložka na dlouhodobý horizont by se měla pohybovat kolem 15 procent čistých příjmů.
Příklad spoření na důchod
• Věk: 30 let
• Odchod do důchodu: 65 let
• Cíl pobírání renty: 85 let (tedy 20 let)
• Cíl životního standardu v současné hodnotě: 25 000 Kč měsíčně
• Dlouhodobá inflace: 2,5 %
• Předpokládané zhodnocení: 5,5 % p. a.
• Průměrná hrubá mzda: 37 500 Kč
• Čistá mzda: 30 000 Kč
• Očekávaný starobní důchod při stoprocentní důvěře ve stát: 19 033 Kč
• Potřebná částka měsíčně v budoucích cenách: 14 131 Kč
• Potřebná částka k dokrytí standardu: 2 679 215 Kč
Řešení:
• Doplňkové penzijní spoření: 1 000 Kč měsíčně
• Podílové fondy: 1 000 Kč měsíčně
•
