V české společnosti narůstají případy předsudečného násilí, jež často pramení ze zakořeněných stereotypů a předsudků. Oběťmi se stávají lidé na základě barvy pleti, víry, sexuální orientace nebo zdravotního postižení. Podle statistik bylo až 58 procent lidí se zdravotním postižením někdy terčem předsudečného násilí, přičemž 20 procent z nich čelilo fyzickému útoku. Nejde však jen o fyzické násilí – kyberšikana zahrnuje výhružné zprávy či urážlivé komentáře, stala se součástí online prostředí a nejvíce zasahuje mladé lidi. V této souvislosti hraje důležitou roli prevence a osvěta. „Podpořili jsme i osvětovou kampaň In IUSTITIA Chyba v zákoně,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile.
► Kyberšikana podle statistik postihla každého třetího mladého Čecha. Jak si tento nárůst vysvětlujete?
Žijeme v digitální době, kdy internet a sociální sítě hrají velkou roli v životech nejen mladých lidí, kteří se nejčastěji stávají oběťmi kyberšikany. Je alarmující, že jsme pátí v Evropské unii. Tento problém má vážné dopady na psychiku obětí.
► Co přispívá k nárůstu těchto projevů?
Jedním z faktorů je mylný pocit anonymity na internetu – že na sociálních sítích lze napsat cokoliv bez následků. Lidé se také často nechají strhnout davem – připojí se k nenávistným komentářům, přestože v reálném životě by se tak nechovali. Je důležité si uvědomit, že i na internetu neseme odpovědnost za své výroky.
► Proč jste se v T-Mobilu zaměřili na předsudečné násilí?
Technologie propojují lidi a mají potenciál jim i zlepšit životy, ale někdy přinášejí rovněž negativní jevy, jako je kyberšikana nebo nenávistné projevy. Útoky v online prostředí někdy dokonce eskalují a přerostou ve fyzické napadení. Proto jsme si předsudečné násilí vzali za své.
► Můžete být konkrétní?
Zaměřujeme se na osvětu a spolupráci s odbornými organizacemi, jako je In IUSTITIA, která pomáhá obětem předsudečného násilí. Společně podporujeme další neziskové organizace pracující s ohroženými skupinami, jako jsou lidé s hendikepem, LGBT+ komunity, lidé bez domova nebo uprchlíci. Podpořili jsme i osvětovou kampaň Chyba v zákoně, která upozorňuje na nerovnosti v trestním zákoníku a usiluje o jeho novelizaci. Kyberbezpečnost je často vnímána ryze technicky, tuto perspektivu bych však rozšířil.
► V jakém smyslu?
Bezpečnost na internetu dnes přesahuje IT oddělení. Vstupuje do každodenního života a má i etický a legislativní rozměr. Nejde jen o ochranu firemních systémů před ransomwarem nebo DDoS útoky, ale i jednotlivců, zejména dětí, seniorů nebo obětí domácího násilí.
► Jaké legislativní změny jsou potřeba?
Kyberbezpečnostní legislativa u nás udělala velký pokrok, například směrnice NIS2 posiluje bezpečnostní požadavky pro firmy a instituce. Chybí však právní rámec pro ochranu jednotlivců před digitálním násilím. Například sdílení intimních fotografií bez souhlasu oběti, kyberstalking nebo obtěžování na sociálních sítích často nejsou adekvátně postihovány. Navíc existují i legislativní chyby – například u útoků z důvodu předsudků. Kategorie předsudečné motivace je širší, než zná český zákon, měla by zahrnovat i předsudky proti lidem se zdravotním postižením, kvůli věku či pohlaví.
► Je i prevence klíčovou součástí řešení těchto problémů?
Jednoznačně. Je důležité budovat digitální gramotnost, a to už od základních škol. Děti i dospělí by měli vědět, jaké nebezpečí na internetu hrozí a jak se mu vyhnout. Firmy zase musejí školit své zaměstnance v základech kyberbezpečnosti.
► Jaká je česká budoucnost kyberbezpečnosti?
Budoucností je hledání rovnováhy mezi technologiemi, legislativou a etikou. Vedle modernizace zákonů musíme klást větší důraz na spolupráci odvětví i na mezinárodní úrovni. Česko má v kyberbezpečnosti dobré základy i jméno. Digitalizace postupuje rychle a rizika se mění – musíme být o krok napřed.
► Hraje v této oblasti roli i soukromá sféra?
Rozhodně. Soukromé společnosti, a nejen technologické, mají odpovědnost za bezpečné prostředí pro své zaměstnance i zákazníky. T-Mobile například investuje do digitální infrastruktury, ale také se snaží iniciovat diskusi o digitálním násilí a přispívat k legislativním změnám. Pokud se propojí zkušenosti firem, neziskových organizací a státní správy, lze dosáhnout pozitivních změn.
•
